Vladimír Körner se narodil 12. října 1939 v Prostějově. Jeho otec, významný příslušník protinacistického odboje, padl těsně před koncem války. To malému Vladimírovi způsobilo trauma, které později proniklo do jeho filmové i literární tvorby.

Již jeho první prózy, novela Střepiny v trávě (1964) a román Slepé rameno (1965) se věnují období druhé světové války. Körner se zaměřuje na obyčejné, historicky bezvýznamné postavy, do jejichž osudů však silně zasáhne vývoj nadcházejících událostí. Obě prózy obsahují existenciální a etické otázky, které právě na pozadí dějinných zlomů vystupují nejsilněji. Podobně zaměřená je i novela Adelheid (1967), která z neobvyklé perspektivy nahlíží na poválečný odsun Němců z českého pohraničí.

Zároveň s literární činností se Körner věnoval i scénáristické tvorbě. V roce 1967 vytvořil scénář k filmu Údolí včel, který o dva roky později natočil František Vláčil. Film také posloužil jako předloha Körnerově stejnojmenné novele z roku 1975. Spolupráce s Františkem Vláčilem dala vzniknout také filmu Adelheid, natočenému podle Körnerovy novely. Úspěšná dvojice měla ještě několik plánů na společné projekty, ty však po roce 1968 byly z politických důvodů zrušeny.

Körner se tedy vrátil k psychologicky a filosoficky orientované literární tvorbě, napsal historický román Písečná kosa (1970) a novelu Zánik samoty Berhof (1973). Ta se v roce 1983 rovněž dočkala filmové podoby, režie se ujal Jiří Svoboda.

V 80. letech Körner pokračoval v psaní především historické prózy, vznikl například román Lékař umírajícího času (1984).

Uvolnění politických poměrů pro Körnera znamenalo mnoho nových možností, zejména ve filmovém průmyslu. Scénáristicky se podílel na vzniku několika snímků inspirovaných klasickými díly české literatury, mezi něž patří Stín kapradiny (1989, podle Josefa Čapka) nebo Kuře melancholik (1999, podle Josefa Karla Šlejhara). Körnerova literární tvorba z tohoto období zahrnuje několik méně známých titulů, například román Oklamaný (1994).

V posledních letech Körner nevydal žádná nová díla, v roce 2005 však napsal scénář k filmu Krev zmizelého. Nové tisíciletí Vladimíru Körnerovi přineslo několik prestižních ocenění, mezi nimi například Cenu Vladislava Vančury za umělecký a osobní vklad do filmové tvorby v roce 2004 nebo Státní cenu za literaturu v roce 2006.

Zdroje: csfd.cz, slovnikceskeliteratury.cz, spisovatele.cz

Foto: cs.wikipedia.org, autor: Michal Maňas, Wikipedia