Nakladatelství XYZ přináší českému čtenáři nové vydání jednoho z dílů o „lupiči-gentlemanovi“ s názvem Dutá jehla z pera jeho stvořitele Maurice Leblanca. Francouzský spisovatel Maurice Leblanc (1864-1941) se uvedl ještě v devatenáctém století několika psychologickými romány, ale až roku 1905 přišel s esem. „Vynalezl“ totiž legendu – Arsène Lupina. Jemu zasvětil řadu povídek a románů, provedl ho určitým vývojem – od sprostého zloděje až po muže ve službách zákona. Veřejnost si ho zamilovala natolik, že po Leblancově smrti pod různými autorskými hlavičkami vznikala nová pokračování.

Protivníky drzého, ale vždy galantního zločince jsou jen ti nejlepší z detektivů všech dob – Sherlock Holmes (v nové úpravě Herlock Scholmes), šéfinspektor francouzské policie Sûreté, pan Ganimard a v případu Dutá jehla vstupuje na scénu sedmnáctiletý studentík Isidor Beautrelet. Ač je mladý, oplývá kombinačními schopnostmi a velkou předvídavostí, takže se zdá, že polapení zloděje obrazů, který byl navíc postřelen, je jen otázkou času. Policie bezradně přešlapuje na místě. Isidor však jedná a rozhýbává kolečka spravedlnosti natolik, že je sám ohrožen na životě. Čirou náhodou se mu přitom do rukou dostane zašifrovaný dokument, v němž, jak vyluští, je řeč o „duté jehle“. Co ovšem ukrývá tento záhadný název? Jde o jméno zámečku, nebo snad jiného místa, které ukrývá poklady králů Francie? Kdo ho objeví jako první – Arsène Lupin, nebo Isidor Beautrelet?

Rozhodně nejde o klasické detektivní schéma, v němž je padouch na konci dopaden a předveden před soud. Zločinec naopak požívá velkých sympatií čtenářů, stejně tak jako mladý a neohrožený detektiv. Misky vah spravedlnosti se kloní hned na tu, hned na onu stranu. Oba dva při honbě za pokladem často dokonce nevědomky spolupracují, protože Lupin je mistr převleků a tak je využívá, aby zjistil, jak si jeho protivník vede. Beautrelet teprve v závěru pochopí, že zločinec nemusí být vždy špatný a že naopak touha dostihnout pachatele za každou cenu vede policii k mylným a přehnaným závěrům.

Maurice Leblanc si dovedně pohrává se vším, co k napínavému dobrodružnému čtení patří. Předkládá nepolapitelného lupiče, geniálního „detektiva“, výborné dialogy, zamotané záhady, tajemné šifry odkazující do hluboké minulosti francouzských dějin. Překvapivé zvraty, které střídají falešné konce. Závěrečnou scénu jako by si vypůjčil z nějakého romantického filmu s tragickým koncem.

V překladu Jiřího Žáka je ponecháno nevelké množství francouzských slov, takže si na své přijdou i obdivovatelé a studenti francouzštiny, což se dá v současné době považovat za pozitivní stránku věci. Vy, kdo jazykům neholdujete, nemějte obavu, vše vzápětí najdete přeloženo, takže vám nic neunikne.

Jde tak o čtení, které svou dynamikou zaujme jak mládež, tak dospělé čtenáře. Legenda o nedostižném padouchovi, z jehož odkazu povstal i proslulý Fantomas, ožívá, aby potěšila ty, kdo mají rádi rozkrývání tajemství a honby za pokladem.

Související knihy

Leblanc, Maurice

XYZ, 2012