Denis Leary: Proč jsme takoví sráči

Příručka pro ty, kteří chtějí zůstat tlustí, arogantní, líní a blbí

 

KAPITOLA 18 – PAPEŽ JE PASÁK
Přeložil Jiří Suk
Do papeže šiji nejen proto, že jeho roční rozpočet na papežské boty od firmy Prada je větší než celoroční výdělek mnoha jeho oveček například v Mexiku.

A nejen kvůli tomu, kolik peněz utratí každé Velikonoce za vysoké sváteční čepice a za hábity s vetkanými drahokamy. V posedlosti okázalými prsteny se mu nevyrovná ani anglická královna.

O tom mluvit nechci, ale představ si, čtenáři, následující scénář.

Řídíš organizaci, jejímž předmětem podnikání je zabíjet a krást. Když jednoho z tvých lidí chytí, jak zabíjí a krade – místo aby šel sedět nebo dostal trest smrti – pošleš ho zabíjet a krást do jiného města.

A tohle děláš znovu a znovu s desítkami dalších lidí, kteří pro tebe pracují, dokud se jednoho krásného dne někdo v jednom z postižených měst neodhodlá nevzepře a nezvolá: „Hele, kdo sakra řekl těmhle lidem, že si sem mohou klidně přijít a jen tak beze všeho zabíjet a krást?“ Teprve v této chvíli se podrobíš základním zákonům lidské civilizace, dáš souhlas ke stíhání lidí, kteří pro tebe pracují, a předáš je úřadům.

Že to připomíná mafii?

Che. Co by za to mafie dala, kdyby mohla mít takovýhle podnikatelský plán!

Podnikatelský plán, který katolická církev užívá mnoho staletí.

Kněžím bylo a je dovoleno zabíjet důvěru a víru mladých chlapců a krást jejich nevinnost a zabíjet jejich duše v rámci rozbujelého sexuálního zneužívání, přičemž reakcí církve – a papež je její hlavou – je přeložit každého provinivšího se faráře do jiné farnosti. Tam pak může začít zneužívat čerstvou várku dětí a církev si může ponechat všechny vybrané peníze.

Protože o tom to je, lidičky, o prachách. Hned to vysvětlím.

Původní papežové – dobrý název pro kapelu – měli dovoleno ženit se, provozovat sex a plodit děti. To dá rozum, že vyráželi i na zálety, nu a po nějaké době začaly neohlášeně zvonit na dveře nemanželské děti a dožadovaly se peněz a půdy. Církev si uvědomila, jak blbý je to systém, a rozhodla, že všichni budoucí kněží a papežové musejí zůstat v celibátu, čímž je zařadila do kategorie mnichů, a díky tomu mohla dál vegetovat v nezdaněném pásmu.

Takže čím se staly veškeré nemovitosti a veškeré peníze, co lidé věnovali církvi pokaždé, když kolem prošel výběrčí s košíčkem? Čistým příjmem.

Kněží si neodříkali sex na důkaz oddanosti Bohu. Odříkali si sex, aby církev mohla nakupovat. Víc půdy, víc zlata, víc hadrů a víc čepic. Na celé planetě není organizace, v níž by hrály ústřednější roli čepice. Kněžstvo je jako obrovská armáda, ve které jsou hodnosti určeny pokrývkou hlavy. Čím větší máš čepici, tím jsi důležitější. Obyčejný kněz nemá žádnou. Monsignor má čapku v barvě magenty. Biskup vyfasuje už dost parádní hučku. Kardinál staví na odiv svatý čepec rudé barvy – a ze všech největší je pochopitelně papežův klóbrc ve tvaru jakéhosi hybridu rybí tlamy a šlechtické koruny, jemuž se říká, představte si, tiára.

Dovolte mi to zopakovat: tiára.

Jako kdyby televizní konzultant přes módu Tim Gunn odcestoval strojem času do dávných dob a řekl by: „Svatý otče, dejte na mě: nic vám nezajistí více pozornosti než blyštivá koruna.“

Jakmile si církev zvolila scénář „žádný sex, zato však spousta rafinovaných obleků“, může se snad někdo divit, že muži se zálibou v jiných mužích a ve volně splývajících tunikách začali hromadně podávat přihlášky? Pak už pochopitelně šlo všechno ráz na ráz, zakrátko nějaký kněz zjistil, že ho přitahují chlapečkové – a to se podívejme, jaká je to náhoda, vždyť on má vlastně džob, kde je malými chlapečky všecek obklopen – BINGO!

A rozběhly se hotové závody v sexuálním zneužívání.

Dokud nezačaly padat žaloby.

Katolická církev odmítala spolupracovat na vyšetřování sexuálního zneužívání po celé zeměkouli do nejposlednější chvíle, co to šlo. Mezitím byly životy tisíců a tisíců chlapců a mladíků navždy zničeny a dány napospas nájezdům pedofilních kněží. A ti – což je vrchol všeho – se nerozpakují poučovat mladé páry před uzavřením manželství, jak budovat trvalý vztah, a teenagerky s rozbouřenými hormony, jakou formu antikoncepce mohou či nemohou používat.

Konec srandy, pánové.

Dvě miliardy dolarů v opožděných platbách z fondu „To nás mrzí“ neznamená ani prd pro bývalé ministranty, kteří u vás hledali radu a oporu, a místo toho skončili sebevraždou anebo čtyřikrát týdně brečí na gauči u psychoanalytika. Dvě miliardy nepokryjí celoživotní terapii. Obzvlášť ne na Manhattanu. Zhruba tak se čtyřmi miliardami se protlučete s bídou prvními dvěma a půl roky (a v tom nejsou výdaje za chanukové dárky).

Je na čase pohnat pontifika a jeho podřízené k odpovědnosti.

Vyhoďte Desatero na smetiště, protože se mi právě dostalo té cti představit vám:

NOVÉ Desatero.

(Mám ho ještě čerstvé od Ježíše a můžu vám říct, že když mi ho předával, byl pěkně nasraný.)

 

1. NEZABIJEŠ – pokud ovšem farář není mnohem větší vazba než ty a nějakým způsobem nemá navrch, to je potom naopak rozhodně dovoleno praštit ho lampou či těžkým zlatým kalichem, případně vhodnou soškou Panny Marie. (Mohu-li radit, se soškou mé Matky to vyřídíte nejrychleji, a navíc dobře vyniknou všechny možné symbolické významy, jakmile se to dostane do novin.)

2. NEVEZMEŠ JMÉNA BOŽÍHO NADARMO – braní mého jména nadarmo se Mi opravdu dodnes příliš nezamlouvá, ale na druhou stranu když tě kněz v přítomnosti jiných lidí potají štípne do hýždí nebo na tebe udělá oči, není nic účinnějšího než vykřiknout: „Prokristapána, otče, co to děláte!?“

3. CTI OTCE SVÉHO A MATKU SVOU – tím se myslí RODNÝ otec a matka, a ne

nějaký tajný fanoušek Barbry Streisandové mávající stříbrným krucifixem, který tě věčně šmíruje jako nadržený přihřátý kocour, ani zlostná lesba, která místo aby dala průchod svým sexuálním tužbám, převléká se do řeholních úborů a dělá pakárnu mladým býčkům, jako jsi ty. Těmhle dvěma můžeš klidně říct, ať se jdou vysrat. Jo a předej jim ode Mě tenhle osobní vzkaz: Ježíš se na vás zajde podívat do pekla. Tam mimochodem nebudou ani alba Melissy Etheridgové, ani DVD Sex ve městě.

4. NEPOŽÁDÁŠ žádných věcí, které nechá nějaký kněz někde povalovat. Například bonbonů, cigaret či kubánských doutníků. Věř mi, těmhle hajzlům se hodí cokoliv, čím by tě mohli přivábit do svého hnízdečka. Všechno to ignoruj.

5. NEBUDEŠ MÍT JINÉ BOHY MIMO MĚ. Tohle přikázání bych asi měl přeformulovat. Jinými bohy mám na mysli Michaela Jacksona. Rozhodně nechoď k němu domů ani do hotelového pokoje. Nechoď s ním vůbec nikam. Je mi jedno, co o něm říká Macaulay Culkin – u mě je to divný pták. Ten jeho nos? Kampak se podělo staré rčení „Jsem takový, jakého mě Bůh stvořil?“ Ptal jsem se na to Fotříka: takovýhle nosy On nedělá. Věřte mi, když vám říkám: Michael Jackson je kněz převlečený za popovou hvězdu.

6. NEPOKRADEŠ, leda bys ukradl prachy farářovi. Spatříš někde jeho peněženku, ze které vykukují zelení usměváčci? Považuj ji za svou. Hodinky Rolex, starožitné cibule, zlaté tabatěrky – hele, víš přece, co jsem udělal s kupci v chrámu, ne? Tohle je ten samý případ. Považuj to za zálohovou platbu na velké účtence za špatnou církevní karmu. Tu účtenku zrovna teď vypisuji.

7. CHARLTON HESTON TO PODLE MĚ ZVLÁDL. Tohle nemá nic co do činění s pedofilními kněžími. Prostě chci tímto oficiálně vyhlásit: Já i Táta si myslíme, že to Chuck vystřihnul parádně. Ať děláš, co děláš, lepšího herce pro roli Mojžíše nenajdeš. Myslí si to i Mojžíš, a to původně chtěl, aby ho hrál John Wayne. Ale Chuck zkrátka zaválel. I kdyby chtěli dneska udělat remake – koho lepšího by asi tak našli? Matta Damona? To je moc velký měkkota. Clooneye? Děláte si srandu? DeNiro se mi líbí, ale metoda Stanislavského je to poslední, co se hodí do biblické dějepravy. Pamatujete na Harveye Keitela ve Scorseseho Mém posledním pokušení? To jednoho vystraší. Mimochodem – když Mě mohl hrát Dafoe, proč by Mě nemohl zahrát tady Denis? Nojo, zapomeňte na to. Teď už mu tu roli nedají.

P.S. KDYŽ UŽ MLUVÍME O CHARLTONU HESTONOVI – ptáte se na Planetu opic? To byla zpráva od Nás. Jestli to tam dole hodně rychle nedáte do kupy – chudobu, války, Terrella Owense a podobně – předáme vládu africkým lemurům. Mají šikovné ruce a nedají se tak snadno zblbnout televizí (pokud ovšem neběží Regis a Kelly, Regise milují.)

8. NEPOŽÁDÁŠ MANŽELKY BLIŽNÍHO SVÉHO – tohle přikázání znamená přesně to, co vždycky znamenalo. Nespi s nikým, když máš za manžela či manželku někoho jiného. To je fakt hnusárna. Něco vám řeknu: když se to prosekne, budete mít jiné starosti, než co na to Já a Táta.

9. BLAZE TICHÝM, NEBOŤ ONI DOSTANOU ZEMI ZA DĚDICTVÍ. Tím myslíme: odplata je sladká. Už jsme konstatovali, že milujeme Charltona Hestona, takže si dovedete představit, jaký máme názor na regulaci držení zbraní. Můj Táta párkrát mávne mikulášskou berlí – nebo kouzelnou hůlkou, rákoskou, to je jedno – a všechny zbraně spadnou do klína tichým, což jsou v případě katolické církve děti zneužívané kněžími. Ano, rozumíte správně: když jsem řekl nastav i druhou tvář, myslel jsem tu vedle nosu, zvrhlíci. Blahoslavení tiší, chvalte mého Otce a nabíjejte.

10. RED SOX DO TOHO! Už je to tak: tady nahoře všichni fandíme Red Sox. Všechno, co jste kdy slyšeli, je pravda: yankeeská říše zla, Bambinova kletba atakdál. Satan měl pod kontrolou všechen profesionální sport posledních několik staletí, aniž bychom se mu do toho míchali. Měli jsme celkem dost práce s bojem proti černému moru, Hitlerovi a Richardu Nixonovi, než abychom se zabývali vyslyšením žádostí o pomoc z úst přeplacených pálkařů či Rica Petrocelliho. Dokud Yankees nevedli nad Red Sox tři nula na zápasy v play-off roku 2004. V tom okamžiku jsme se s Tátou rozhodli, že se do toho vložíme. Tedy, ne že bychom se úplně pomátli a Sox by začali vyhrávat úplně KAŽDOU sezónu, to ne. Ale v příští zhruba dekádě? Řekněme, že by se nad stadionem Fenway Park mohla vznášet taková neviditelná svatozářička…

11. ANO, CHÁPETE TO SPRÁVNĚ – podobně jako v klasické scénce s fiktivní kapelou Spinal Tap: Desatero přikázání se zastaví až na jedenácti. Tohle by mělo být každému už dávno jasné jako facka: neposílejte peníze vyfešákovaným a pokryteckým kazatelům, které uvidíte v televizi. Seznam úlisných a vyčuraných hochštaplerů, kteří udělali kariéru v tomhle oboru, je předlouhý a pompa, která je provází, je bezbřehá. Jim a Tammy Faye Bakkerovi, Jimmy Lee Swaggart – už jejich jména by vás měla varovat! Swaggart? Ale ale. Rýmuje se se sajrajtem, že? Jeden blazeovaný černý televangelista létá po celé Americe z jedné náboženské estrády na druhou v soukromém tryskáči za pět milionů dolarů, dovolává se Mého jména a tvrdí, že je s ním můj Otec. Jmenuje se, víte jak? Creflo Dollar. Ano, Dollar. Smím-li pro jednou vzít své vlastní jméno nadarmo – prokristapána! Co mám ještě udělat – nakreslit vám to? Přestaňte proboha dávat dolary Dollarovi! Jak už jsem říkal, máme tu nahoře celkem dost práce, než abychom se tím mohli zabývat. Zrovna řešíme Dárfúr, novou krizi na Středním Východě a zda se má nebo nemá dovolit Nicolasi Cageovi dělat další filmy. Tak mějte tam dole trochu rozumu. A když už jsme u toho: můj Otec chce uvést na pravou míru důležitou věc. Prohlašuje, že nehovoří a nikdy nehovořil s Georgem W. Bushem o politických krocích jeho vlády. Jediná jejich komunikace spočívá v tom, že mu jednou dvakrát denně našeptá: „Mnnno, a teď je přesně ta chvíle, kdy by bodla sklenička whiskey. Dej si, Georgi, dej si!“ Bush je očividně takový blb, že si myslí, že můj otec je ďábel, a naslouchá tomu druhému. A ten ho nabádá, aby všechno rozbombardoval. Tak si to přeberte.

 

Váš

Prokristapán

Knihu Proč jsme takoví sráči – Příručka pro ty, kteří chtějí zůstat tlustí, arogantní, líní a blbí vydalo nakladatelství Dokořán

Související knihy

Proč jsme takoví sráči

Leary, Denis

Dokořán, 2012