Alespoň podle nového románu Zjizvená tvář skotského autora Stuarta Macbrida (*1969), který právě vyšel v nakladatelství BB/art. Je již třetím dílem tohoto autora, které bylo vydáno česky. I v předchozích je hlavním hrdinou detektiv seržant Logan McRay a děj se odehrává v „žulovém městě“, jak přezdívají Aberdeenu.

Na začátku jsme vtaženi do děje – přítelkyně McRae, konstábl Jackie Watsonová zneškodňuje muže, který pravděpodobně již dlouhou dobu znásilňoval ženy a rozřezával jim tváře. Je přesvědčená, že je to on, protože ji napadl s nožem v ruce. Zároveň do nemocnice přivezou neznámého muže, který zřejmě vykrvácel následkem sadomasochistických sexuálních hrátek. Do toho tu řádí zloději, ohlášených vloupání je přes šedesát. Ne, nemá to zdejší detektivní oddělení jednoduché. Navíc proti nim stojí média a ostřílený obhájce. Ten každého vyseká „z maléru“, obzvlášť pokud jde o největší fotbalovou hvězdu aberdeenského mužstva jako v případě údajného pachatele znásilnění. Má totiž alibi a tvrzení, že se chtěl Jackie jen zeptat kolik je hodin, stojí proti jejímu svědectví. Jiné důkazy policie nemá. Násilí ve městě roste – dokonce osmiletý kluk zavraždí důchodce a těžce poraní nožem policistku. Je možné v tomto prostředí vést normální život? Hrát divadlo, chodit do kina, prostě žít? I když je člověk policista? Přesvědčte se sami v obsáhlém románu Zjizvená tvář.

Stuart Macbride je podle mého výborný vypravěč, který nemá rád, když děj plyne poklidně. Rvačky, honba za zločinci, špatné vztahy mezi jednotlivými členy policejního sboru, ale i žárlivost a láska, to vše střídá v rychlém sledu. Pozitivního tu moc nehledejte, negativní náboj, zlo a nenávist na vás poteče z každé stránky. Logické vývody, které odhalí pachatele? K smíchu! Spíš rutinní postupy a hlavně štěstí a náhoda, které ale přejí připraveným. A to detektiv seržant Logan, zvaný též Lazar, určitě je. Jinak by nemohl být ústředním hrdinou již sedmi románů.

Děj mi přišel postavený na hlavu, zatčení zvrhlíka na první stránce mě zaskočilo. Přes tento počáteční úspěch zabírá sbírání důkazů celou knihu. Do toho policie řeší stále nové a nové případy, až mám pocit, že ani není možné, aby v takovém průměrném městě byli muži zákona  takto vytíženi. Nadřízená McRae je navíc protivná, nesympatická žena, která navzdory všem ozdravným tendencím v policejním sboru holduje kouření a pití. Takřka každý den je potřeba něco zapít – tu neúspěch, tu zdar. V žádných detektivkách neproteklo tolik alkoholu jako tady.

Nemohu si stěžovat na těžkopádnost děje nebo šroubovanost rozhovorů, to opravdu ne, spíš jsem tu zaznamenala přemíru negativních podnětů, vulgárních výrazů nevyjímaje. Navíc tu není vidět klasická detektivní linka: zločin – vyšetřování – odhalení pachatele. Jedno se překrývá s druhým, většinou při vyšetřování jednoho případu dojde k odhalení jiného a podobně. Dvěma slovy: zločinný kolotoč. Sednete na něj a ač byste rádi vystoupili, protože už je vám špatně z přemíry zla, nejde to. Musíte počkat až Stuart Macbride zastaví u posledního slova. Pak můžete slézt a ještě dlouho po tom si v hlavě srovnáváte fakta, abyste zjistili, že vše je tak, jak má ve správné detektivce být.

Pokud nemáte strach a toužíte se nechat unést na vražedné a trochu zvrácené vlně, je Zjizvená tvář knihou právě pro vás.

Související knihy

MacBride, Stuart

BB/art, 2012