Léto na vrbovém jezeře, jak zní název této knihy, je právě takovou knihou, která odežene chmury starostí běžného dne a dobře se hodí pro volné chvilky. Vyšla v nakladatelství Metafora v edici Kassandra.

Vypráví příběh Olivie Bellamyové, která pracuje jako aranžérka při prodeji bytů. Její povolání je tak trochu nezvyklé, spočívá v tom, aby kupující zákazník měl před očima byt či nemovitost, která bude příjemná na pohled a bude především vyhovovat jeho životnímu stylu. Za dobu, kterou se této činnosti věnuje, se vypracovala na velmi žádoucí ve svém oboru a vyhledávanou různými firmami. Přesto se rozhodne, že si na měsíc „odskočí“ do naprosté divočiny, ale takové, kterou zná, kde strávila prázdninové chvíle jako malá holka.
Jejímu rozhodnutí předchází typické situace, které mohou zaskočit každého z nás. Rozešla se s mužem, kterého si představovala jako svého budoucího manžela. Bohužel jeho představy se daleko více rozcházely s těmi jejími. Se svou matkou si moc nerozumí a navíc se chystá oslava výročí svatby její babičky. Využije tedy nabídku staré paní a odjíždí od starostí a stresu velkoměsta do pustiny, kde bude mít na starosti kompletní přípravu rekonstrukce kdysi úspěšného tábora pro rodinu a děti Kioga. Z dříve vyhledávaného letního střediska se stalo místo zapomnění, které nyní obývají jen většinou pavouci. Radost pro svou babičku je pro Olivii ale v podstatě jen záminkou, jak utéct pryč od toho, co jí trápí, i když si to sama moc přiznat nechce.

Nebyl by to ale příběh pro odpočinek, kdyby v sobě neskrýval kousky tajemna, tentokrát skryté za rouškou citových prožitků, které se staly před devíti lety a které stále ještě nevyprchaly. Je Connor Davis ten muž, do kterého se jako studentka silnější postavy s brýlemi zamilovala a který její srdce tenkrát tak zranil? Nebo se jedná jen o shodné jméno, které nosí obyčejný venkovský majitel stavební firmy?
Cit v roušce tajemství se ale neskrývá jen ze strany Olivie a Connora, ale i jejího otce, který ji, na rozdíl od její matky, podporuje ve většině jejích rozhodnutí. Včetně tohoto bláznivého – opustit na tak dlouhou dobu svou výnosnou práci a odjet do Kiogy. I její otec skrývá tajemství, a možná větší, než by sama Olivie čekala…

Ukázka z knihy Léto na Vrbovém jezeře

…a rozepnul jí zkušeným pohybem zip šatů. Byl vzrušený, ale nutil se do pomalých pohybů. Sundal si jeden manžetový knoflíček a zasunul ho do kapsy.
„Jsou krásné,“ pronesla s obdivem, když se ve světle noční lampičky zalesklo stříbro.
„Patřily mému dědečkovi.“ Rozepnul si druhý a vložil jí ho do dlaně. „Víš, co? Ty si necháš jeden a já druhý. Až se… pro tebe vrátím, vezmu si je oba na naši svatbu.“
„Philipe.“
„Myslím to vážně. Chci se s tebou oženit. Proto ti teď dávám tenhle malý kousek stříbra. A až všechno zařídím, dostaneš diamantový prsten.“
Uložila si knoflík do kabelky a v očích jí zajiskřilo. „To ti ještě připomenu. Vlastně už jsem si vybrala prstýnek svých snů.“
„V obchodě, kde pracuješ?“
„Velmi vtipné. U Tiffanyho, samozřejmě.“
„Tiffanyho se nemůžu dovolit.“
„Ale jistěže můžeš. Tvoji rodiče jsou na to dost zazobaní.“
„Ale já ne. V téhle rodině si každý musí vybudovat svoje místo na slunci sám.“
„To nemyslíš vážně, že?“
Zasmál se a stáhl jí šaty z ramen a nechal je dopadnout na zem. Pak jí sáhl za záda a rozepnul podprsenku…

Celý příběh, ve své podstatě nešťastné Olivie, je vyprávěním jejích prožitků a myšlení, kdy se prolíná současná situace, které je vystavena s tím, co se zažila jako mladší, kdy se aktivně, i když velmi nerada, účastnila táborového dění. Autorka ale neodskakuje od jednoho tématu k druhému. Myšlenky na sebe souběžně navazují, i proto se jedná o knihu, která je ideálním čtením pro chvíle oddechu, kdy čtenář nechce být příliš rušen komplikovanými situacemi, ve kterých je nucen navazovat na předchozí děj. Naopak chce číst v nerušeném klidu, bez větších myšlenkových pochodů.

Knížku mohu doporučit nejen pro prázdninové chvilky, jak by napovídal její název, ale skvěle se hodí klidně i pro dlouhé zimní večery, které chceme strávit nerušeně v teple domácího krbu. Sílu tepla ale nebudete cítit jen fyzicky, ale i ze všech přečetných vět, protože lidský cit je plný ohně a vášně, který čeká na chvíli vzplanutí. Stejně jako u Olivie Bellamyové…

Související knihy

Susan Wiggsová

Metafora