Dá se prožít celý život na jednom jediném místě? Ale ano, dá. Hlavní hrdinka nové knihy Pod nekonečnou oblohou tráví už sedmnáct let v Lusku, bunkru, do kterého byli zahnáni lidé po katastrofě Sjednocení. Osadnice Árie žije ve světě, který nezná hranic. Aby si totiž lidé vynahradili to, že nemohou chodit ven, byly vynalezeny Říše. Virtuální prostředí, kde je možné úplně všechno. Árie může měnit svůj vzhled, mít ploutve nebo cestovat až do pravěku. Jak dokonalá náhražka pro někoho, kdo nikdy nespatřil skutečnou květinu, oheň nebo slunce… Jednoho dne se se svými přáteli vydá do zakázané části bunkru, kterou poškodily éterové bouře. Náhlá volnost způsobí, že lidé kolem ní ztratí zábrany a ona se stane svědkem zločinu. Proto je vyhozena ven do Obchodu se smrtí, jak Osadníci nazývají skutečný svět. Zde se setkává s Peregrinem (Perrym), mladším bratrem Krvepána kmene Tideů, který se snaží zachránit svého synovce. I když se vzájemně nesnáší, uzavřou spolu dohodu. Perry pomůže Árii přežít a ona mu umožní vstup do Říší.

Tak vypadá první díl futuristické trilogie autorky Veronicy Rossi. Knihu Pod nekonečnou oblohou vydalo nakladatelství Knižní klub a přineslo v ní čtenářům zajímavý pohled na svět postižený katastrofou, kdy je společnost radikálně rozdělena na dvě protichůdné vrstvy. Na ty „venku“ a na ty „uvnitř“. Kontrastují vedle sebe vyspělé technologie a staré tradice, pohodlný život a smrt.

Autorce se v jediné knize podařilo smíchat romantiku s filozofií a etickými problémy. Je zvrácenost zbavit se milované osoby kvůli tomu, aby měl kmen jídlo? Jak můžeme prožívat životy v neexistujících světech? Navíc v podobě Perryho představuje zabíjení jako běžnou věc.

Pro obyvatele Lusků je zase přirozené necítit emoce a odmítat realitu, protože v Říších neexistují omezení. Ironií jsou samotné názvy bunkrů jako Blaženost či Snění, přitom právě nad Lusky se stahují mračna hrozby.

Pod nekonečnou oblohou rozhodně není pouze sci-fi příběh. Je to především román pro dívky. Svět zničený éterem je jen pozadí, na kterém se odehrává sbližování ústřední dvojice. Naprosto odráží současnou módní vlnu romantických příběhů. Nebezpečného divocha si totiž podmaní křehká Osadnice. Co víc – Peregrin disponuje extrémně dlouhými špičáky, kterými se neváhá zakousnout do svých obětí. Romantika zhruba od poloviny knihy přímo prýští z každé druhé stránky, i když je třeba podotknout, že některé pasáže jsou příliš umělé a sladké tak, až bolí zuby.

Kvalita knihy při čtení jemně kolísá. Kdykoliv se Veronica Rossi dostane do virtuální reality nebo ke kanibalům, vytváří zajímavý svět, nad kterým nutí přemýšlet. Od techniky se nenuceně dokáže dostat až k magii.

Propad pak nastává v některých pasážích vztahu Árie a Peregrina, navíc příběh občas sráží mezery v logice a nepřirozené dialogy. Naštěstí se závěrem přichází několik zajímavých zvratů, kterými se autorka dostává od romantiky zpět ke sci-fi. Je v nich příslib toho, že druhý díl bude stát za to. Problémy jsou totiž vážnější, než by se mohlo zdát.

Ukázka z knihy

„Utečeme, Paisley,“ zašeptala. „Připrav se… teď!“

Potřetí toho večera vzala Paisley za ruku. Nemohla dopustit, aby kamarádka zůstala pozadu. Proplétala se mezi stromy, klopýtala a snažila se udržet přímý směr. Nevěděla, kdy je kluci začali honit, dokud za sebou neuslyšela Sorena.
„Najděte je!“ křičel. „Rozdělte se!“
Pak se ozval hlasitý, kvílivý zvuk, který ji přiměl zastavit. Soren vrčel jako vlk. Paisley si tiskla dlaně ke rtům a potlačovala vzlykot. Bane a Echo se k ní připojili a naplnili les pronikavým nářkem. Co se to s nimi děje? Árie se znovu dala do běhu a táhla Paisley za sebou.
„Pojď, Paisley! Už tam skoro jsme,“ Musely být kousek od dveří, které vedly zpátky od zemědělského dómu. Až k nim oběhnou, spustí nouzový poplach. A pak se schovají, než přijdou Strážci.

Související knihy

Rossi, Veronica

Euromedia Group, 2012