Ukázka z knihy Daniela Glattauera: Každá sedmá vlna

každá sedmá vlna
E-mailový románek Daniela Glattauera má pokračování. Leo a Emmi dostali druhou šanci, pojďte si přečíst ukázku z knihy.

O knize

Myslel si, že na ni dokáže zapomenout. Hlupáček Leo, který si zrušil emailovou schránku a odletěl do Bostonu. Nebo si nepamatujete poslední slova románu Daniela Glattauera Dobrý proti severáku? UPOZORNĚNÍ. E-MAILOVÁ ADRESA BYLA ZMĚNĚNA […] PŘÍPADNÉ DOTAZY PROSÍM ADRESUJTE SPRÁVCI SYSTÉMU. Nevíte, o čem je řeč? Zamilovali se do sebe, aniž by se kdy osobně setkali.
Píší si a čekají na sebe ve svých schránkách elektronické pošty. A nyní má tento e-mailový románek románové pokračování. Glattauer ho napsal na přání čtenářů, kteří se s Leem a Emmi nedokázali rozloučit. Teď tihle dva dostávají druhou šanci.

Oba si uvědomí, že se svých citů tak lehko nezbaví. Možná je tohle skutečně ta chvíle, kdy se konečně potkají. Jenže Emmi je stále vdaná a Leo navázal nový vztah. Když se ovšem šest vln rozbilo o břeh, sedmá se právě valí — a v tomto románu Daniela Glattauera je to právě sedmá vlna, která přinese překvapení.

Daniel Glattauer: Každá sedmá vlna

kapitola první

 

 

O 3 týdny později

Předmět: Ahoj

Ahoj.

 

O 10 sekund později

Odp.:

UPOZORNĚNÍ. E-MAILOVÁ ADRESA BYLA ZMĚNĚNA. ZE ZADANÉ ADRESY JIŽ PŘÍJEMCE NEMŮŽE STAHOVAT ZPRÁVY. NOVÉ E-MAILY VE SCHRÁNCE BUDOU AUTOMATICKY MAZÁNY. PŘÍPADNÉ DOTAZY PROSÍM ADRESUJTE SPRÁVCI SYSTÉMU.

 

O půl roku později

Bez předmětu

Ahoj!

 

O 10 sekund později

Odp.:

UPOZORNĚNÍ. E-MAILOVÁ ADRESA BYLA ZMĚNĚNA. ZE ZADANÉ ADRESY JIŽ PŘÍJEMCE NEMŮŽE STAHOVAT ZPRÁVY. NOVÉ E-MAILY VE SCHRÁNCE BUDOU AUTOMATICKY MAZÁNY. PŘÍPADNÉ DOTAZY PROSÍM ADRESUJTE SPRÁVCI SYSTÉMU.

 

O 30 sekund později

Re:

Nikdy toho nenecháš?

 

O 10 sekund později

Odp.:

UPOZORNĚNÍ. E-MAILOVÁ ADRESA BYLA ZMĚNĚNA. ZE ZADANÉ ADRESY JIŽ PŘÍJEMCE NEMŮŽE STAHOVAT ZPRÁVY. NOVÉ E-MAILY VE SCHRÁNCE BUDOU AUTOMATICKY MAZÁNY. PŘÍPADNÉ DOTAZY PROSÍM ADRESUJTE SPRÁVCI SYSTÉMU.

 

O 3 dny později

Předmět: Dotaz

Dobrý večer, pane správce systému. Jak se tak pořád máte? Březen máme studený, což? Ale po tak mírné zimě si nemůžeme stěžovat, řekla bych. Aha, a při té příležitosti bych prosím měla dotaz. Máme jednoho společného známého. Leo Leike se jmenuje. Někam jsem bohužel založila jeho aktuální e-mailovou adresu. Byl byste tak laskav a mohl byste… Děkuji.

S upřímnou virtuální oddaností

Emmi Rothnerová

 

O 10 sekund později

Odp.:

UPOZORNĚNÍ. E-MAILOVÁ ADRESA BYLA ZMĚNĚNA. ZE ZADANÉ ADRESY JIŽ PŘÍJEMCE NEMŮŽE STAHOVAT ZPRÁVY. NOVÉ E-MAILY VE SCHRÁNCE BUDOU AUTOMATICKY MAZÁNY. PŘÍPADNÉ DOTAZY PROSÍM ADRESUJTE SPRÁVCI SYSTÉMU.

 

O 30 sekund později

Re:

Můžu si dovolit nesmělou kritiku? Jste dost jednotvárný. Příjemnou noční službu přeje

Emmi Rothnerová

 

O 10 sekund později

Odp.:

UPOZORNĚNÍ. E-MAILOVÁ ADRESA BYLA ZMĚNĚNA. ZE ZADANÉ ADRESY JIŽ PŘÍJEMCE NEMŮŽE STAHOVAT ZPRÁVY. NOVÉ E-MAILY VE SCHRÁNCE BUDOU AUTOMATICKY MAZÁNY. PŘÍPADNÉ DOTAZY PROSÍM ADRESUJTE SPRÁVCI SYSTÉMU.

 

O 4 dny později

Předmět: Jenom tři otázky

Pane správce systému, jsem v zoufalé situaci. Potřebuji aktuální adresu pana „uživatele“ Lea Leikeho, opravdu ji potřebuji! Musím mu NALÉHAVĚ položit tři otázky: 1) Žije ještě? 2) Žije ještě v Bostonu? 3) Žije už v nějakém novém e-mailovém vztahu? Jestliže platí 1), prominula bych mu 2). Ale 3) bych mu nemohla odpustit nikdy. Ať si za toho půl roku podnikl třeba patnáct nových pokusů s Marlene, klidně ať si za ním denně lítala do Bostonu. Ať si v Bostonu každou noc probendí v laciných plyšových barech a každé ráno se probouzí na betonových balónech blboučké blonďaté bostonské barové barbíny. Ať se klidně třikrát ožení a pokaždé přivede na svět troje trojčata. Jenom jedno nesmí: NIKDY SE NESMÍ PÍSEMNĚ ZAMILOVAT DO ŽENY, KTEROU JEŠTĚ NEVIDĚL. To prosím ne! To se nesmí už nikdy opakovat. Potřebuju tuhle jistotu, abych mohla jakž takž přežívat noci. U nás totiž vytrvale fouká severák.

Milý správce systému, umím si tak přibližně představit, co mi odpovíte. Ale stejně Vás žádám: překročte svůj stín a vyřiďte Leovi Leikemu, s nímž jste zaručeně v kontaktu, moji zprávu. A řekněte mu, že se klidně může někdy ozvat. Udělejte to! Bude Vám z toho hezky. Tak, a teď si klidně zase odříkejte tu svou modlitbičku. S přátelským pozdravem

Emmi Rothnerová

 

O 10 sekund později

Odp.:

UPOZORNĚNÍ. E-MAILOVÁ ADRESA BYLA ZMĚNĚNA. ZE ZADANÉ ADRESY JIŽ PŘÍJEMCE NEMŮŽE STAHOVAT ZPRÁVY. NOVÉ E-MAILY VE SCHRÁNCE BUDOU AUTOMATICKY MAZÁNY. PŘÍPADNÉ DOTAZY PROSÍM ADRESUJTE SPRÁVCI SYSTÉMU.

 

O 3 a půl měsíce později

Předmět: Prosím předejte

Ahoj Leo, máš v bytě č. 15 nové nájemníky? Jestli jsi v Bostonu, varuju tě. Nediv se účtu za elektřinu. Celou noc si tam svítí.

Krásný den, krásný život.

Emmi

 

O 2 minuty později

Bez předmětu

Haló?

 

O minutu později

Bez předmětu

Haló, pane správce systému, kde jste?

 

O minutu později

Bez předmětu

Mám si dělat starosti, nebo můžu doufat?

 

O 11 hodin později

Předmět: Zpátky z Bostonu

Milá Emmi, tvoje intuice je úžasná. Jsem zpátky doma sotva týden. Pokud jde o tu elektřinu, spotřebovávám si ji sám. Emmi, přeji ti, ach, co ti vůbec přeji po tak dlouhé době? Všechno by znělo banálně. Nejspíš, i když o pět měsíců předčasně, veselé Vánoce a úspěšný nový rok. Doufám, že se máš dobře, aspoň dvakrát lépe než já. Sbohem.

Leo

 

O den později

Předmět: Bezradně

Co to bylo? Bylo to něco? A jestli to něco bylo, ať to bylo, co to bylo, bylo to už zase to něco? Nemůžu tomu uvěřit.

E.

 

O tři dny později

Předmět: Nechápavě

Leo, Leošku, co je s tebou? Co se to s tebou v tom Bostonu stalo?

E.

 

O den později

Předmět: Závěrem

Milý Leo, pocit, který ve mně už pět dní vyvoláváš, je horší, než jaký jsi ve mně vyvolal kdykoliv předtím, a to jsi už ve mně vyvolal pořádně hnusné pocity — až s tebou jsem zjistila, jak hnusné umí hnusné pocity doopravdy být. (Krásné mimochodem taky.) Ale tenhle jsem ještě neznala: začala jsem ti být na obtíž. Vrátíš se z Bostonu, aktivuješ si outlook, užíváš si telekomunikačního znovudobytí rodné vlasti. A vtom už přicházejí první vzrušující maily špatně adresujících předplatitelek. Látka pro nové duchovní dobrodružství s anonymními ženami, snad je mezi nimi i nějaká neprovdaná. A potom, aha, tady píše jakási Emmi Rothnerová. To jméno ti připadá nějak známé. Není to ta, kterou sis zkušeným postupem školeného virtuálního krysaře už málem vepsal do postele, která se už už odrážela ke skoku do tvého náručí? Jenže v posledním reflexním stahu svého rozumu ti zůstala osudově vzdálená, zaváhala, zakolísala a o vlásek tě minula. No, přešlo devět a půl měsíce, na dámu i na drámu jsi dávno zapomněl. A ona se najednou ozve, nečekána nezvána se objeví ve tvém mailboxu. Popřeješ jí — óhromně vtipně, Leo, jako ve svých nejlepších chvílích — uprostřed léta veselé Vánoce a úspěšný nový rok. A nazdar! Měla svou šanci. Teď jsou na řadě další. A ona zavazí, otravuje. Tak ji budeme ignorovat, že, Leo? Však ona přestane. Už přestává. Přestává, slibuju!

PS: Doufáš, že se mám „aspoň dvakrát lépe“ než ty? Bohužel, Leo, nevím, jak dobře se máš. Ale na to, že bych se mohla mít aspoň dvakrát lépe, se mám nejméně desetkrát hůř. Jenomže to tě už nemusí zajímat.

Emmi

PPS: Děkuji, žes mě ještě jednou vyslechl. Teď na mě můžeš zase poslat svého laskavého správce systému. S ním se dá aspoň nerušeně vykecávat o počasí.

 

O hodinu později

Odp.:

Proč já ti vůbec odpovídám, Emmičko. Teď jsem tě (už zase) ranil, a to jsem nechtěl. NA OBTÍŽ MI NIKDY NEJSI. To přece víš. To bych musel být na obtíž sám sobě, protože ty jsi mou součástí. Nosím si tě pořád s sebou, napříč všemi kontinenty a citovými krajinami, jako vysněnou představu, jako iluzi dokonalosti, jako nejvyšší výraz lásky. Skoro deset měsíců jsi tak byla se mnou v Bostonu, tak ses se mnou vrátila domů.

Ale Emmi, můj fyzicky prožívaný život šel mezitím dál, musel jít dál. Právě se snažím něco vybudovat. V Bostonu jsem se s někým seznámil. Ještě je moc brzo mluvit o, však víš o čem. Chceme to ale spolu zkusit. Ona má naději, že tu dostane práci, možná se sem přestěhuje.

Té příšerné noci tenkrát, když naše „první a poslední setkání“ tak bídně ztroskotalo na neuskutečnění, jsem brutálním způsobem přerušil náš virtuální vztah. I když jsi to do poslední chvíle nechtěla pochopit, udělala jsi určité rozhodnutí a já ti ho pomohl uskutečnit. Nevím, jak jsi na tom dnes s Bernardem, se svou rodinou. A ani to nechci vědět, protože to nemá nic společného s námi. Já jsem tu dlouhou odmlku nutně potřeboval. (Nejspíš jsem ji nikdy neměl ukončit.) Byla nezbytná k zakonzervování našeho jedinečného zážitku, aby nám naše vroucné, důvěrné, intimní nesetkávání vydrželo na celý zbytek života. Dohnali jsme to do krajnosti. Dál už to nešlo. Pokračování neexistuje, ani o tři čtvrtě roku později, to už vůbec ne. Ber to taky tak, Emmi, prosím! Zachovejme si to, co bylo. A nechme to tak, ať to nezničíme.

Tvůj Leo

 

O 10 minut později

Re:

Leo, to byl perfektní kousek, chuťovka, za chvíli budeš ve špičkové formě! — „Emmi, jsi sice vysněná iluze dokonalosti, ale už s tebou nechci mít nic společného.“ Chápu. Chápu. Chápu. Pokračování zítra. Je mi líto, ale toho tě nemůžu ušetřit. Dobrou noc.

Tvoje v. i. d.

 

O den později

Předmět: Důstojné zakončení

Tak jo, zachovám si, co bylo. Respektuji tvůj přístup, milý e-mailový ex-kamaráde Leo „Dál-už-to-nešlo“ Leike. Spokojím se s tím, že si chceš mě a „naši věc“ udržet v paměti krásné. Jako „iluze dokonalosti“ si sice připadám dost nedokonalá a v pořádné deziluzi, jsem nicméně tvůj „nejvyšší výraz lásky“, i když zjevně z nějaké jiné hvězdy. Protože se Cindy z Bostonu — určitě se jmenuje Cindy, úplně ji vidím, jak ti šušká do ucha „I’m Cindy,“ chicht, „but you can call me Cinderella,“ chichty chicht —, takže se Cindy se dají najít možná ne ty nejvyšší myslitelné, ale zato pozemské výrazy lásky. Dají se najít a hlavně se dají prožívat. Mě nosíš s sebou — kvůli přirozené vyváženosti těla a ducha — jako „vysněnou představu“, takže je samozřejmě naprosto pochopitelné, že musíš dávat pozor, abych nezačala být moc těžká, aby sis samými vysněnými představami nakonec neuhnal kýlu.

Tak jo, usnadním to „nám“, usnadním to tobě, usnadním to sobě, nechám toho, vypadnu ti ze života. Už (brzy!) ti nebudu psát žádné e-maily. Slibuju.

Smí ještě tvoje „vysněná představa“ vyslovit jedno jediné přání, to úplně ze všech nejposlednější? — Jenom JEDNU HODINU, jednu hodinu tváří v tvář. Myslím, že neexistuje lepší konzervační prostředek pro naše společné zážitky. Protože jediný rozumný konec vroucného nesetkávání se je setkání. Nic od tebe nechci, nic od tebe nečekám. Jenom tě musím jednou v životě vidět, cítit, promluvit s tebou. Musím jedinkrát pozorovat tvoje rty, když se formují k „Emmi“. Musím jedinkrát uvidět tvoje řasy, jak se přede mnou ukloní, než spadne opona.

Milý Leo, máš pravdu, pro nás neexistuje rozumné pokračování. Existuje ale důstojné zakončení. Prosím tě o to, už jenom o to!

Tvoje iluze dokonalosti

 

O 3 hodiny později

Odp.:

Pamela.

 

O minutu později

Re:

???

 

O 30 sekund později

Odp.:

Nejmenuje se Cindy, ale Pamela. Ano, vím, zní to dost hrozně. To je vždycky nebezpečné, když se při volbě jmen pro dcery prosadí otcové. Ale ona vypadá úplně jinak, čestné slovo.

Dobrou noc, Emmi. Leo

 

O 40 sekund později

Re:

Milý Leo, kvůli tomuhle tě mám tak ráda! Promiň mi prosím moje podpásovky. Cítím se tak slabá, tak hrozně, hrozně slabá. Dobrou noc.

Emmi

Knihu Každá sedmá vlna vydalo nakladatelství Host.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeKaždá sedmá vlna

Glattauer, Daniel

Host, 2012

Napsat komentář