Těmito větami začíná kniha, o které bude v následujících chvílích řeč. Kniha, jejíž motto by mohl znít asi takto: „Slovenská klišé a mýty“, ostatně něco podobného autor v názvu knihy opravdu sám uvedl. Od dob Boženy Němcové se nic obdobného na pultech našich ani slovenských knihkupectví neobjevilo. Byla to právě ona, kdo sepsal cestopisy jako Obrazy ze života slovenského či Kraje a lesy na Slovensku. Stala se tak prvním spisovatelem, který se pokusil definovat Slováky jako národ v ucelené knize.

Smatanovy fejetony velmi hezky odráží slovenské poměry, skandály a vyvrací mýty Slovenska se týkající. Také vysvětlují, proč jsou osobnosti jako Vladimír Mečiar nebo jeho následovník Robert Fico tolik slavné a jsou-li tito politici opravdu lidem obdivováni. Kniha je celá „prošpikována“ informacemi o národu nám, Čechům, tolik blízkému.

Důležité je však začít zmínkou o autorovi. On to totiž není jen tak nějaký obyčejný pisálek. Lubomír Smatana je Čech slovenského původu, který strávil několik let svého života jako zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu v Bratislavě. Tak, a jsme u jádra věci. Redaktor a reportér Smatana během let nashromáždil spoustu materiálů se slovenskou tématikou. Nezbylo tedy než je z mluvené podoby převést do té psané. Samozřejmě že autor pouze nepřepsal obsah rozhovorů, které za ta léta stihl uskutečnit. Naopak. Operoval se zdroji, jež mu rozhlasová činnost nabídla, a vypracoval sbírku fejetonů, ve které se popasoval s obrovským množstvím pro Slováky ožehavých témat ale také sporných otázek. Za všechny bych uvedla to známé klišé, že v Tatrách umírá nejvíce Čechů. Autor si udělal menší soukromý průzkum, ze kterého vyplynulo, že nejvíce v Tatrách umírají domácí, tedy slovenské obyvatelstvo.

Co se týče formy, kniha patří mezi díla literatury faktografické a reportážní. Autorův styl psaní se proto řadí mezi styl strohý, ovšem místy narazíme na skvělé ironické narážky. Stačí je jen uchopit a hlavně pochopit. Ostatně správný fejeton má tyto ironické průpovídky obsahovat, tak proč ne?

Sbírka je rozdělena do tematických celků, čímž dostává pevný řád a strukturu. Od Jánošíka se přes státní symboly dostaneme až po automobilku Kia a podivné okolnosti jejího příchodu na slovanskou půdu.

Slovensko skýtá mnoho nejrůznějších tajemství a obzvlášt dnešní mladá generace by měla tuto knihu alespoň vzít do rukou a nechat se očarovat kouzlem státu, jenž kdysi byl součástí toho našeho. Pro starší generace může naopak tento literární počin představovat příjemné zamyšlení nad již zašlými časy. Někteří jedinci třeba i zamáčknou slzu. Vždyť přece šestnáct dnů státních svátků je oproti tomu českému číslu čtrnáct číslo lákavé, nemyslíte? A halušky s brynzou potěší snad každého…i když českým dětem mohou připadat na první pohled jako neforemná hrouda. A třeba takové Tatry byly vždy oblíbenou „dovolenkovou“ destinací českých turistů. Tak vzhůru do toho, čtenáři! Slovensko Vás očekává v celé své kráse!

Jánošící s těžkou hlavou

Ľubomír Smatana

Vyšlo v Nakladatelství 65. pole, 2010
brožovaná, 310 stran

OBJEDNAT knihu Jánošíci s těžkou hlavou