Cenu, kterou udílí Společnost Josefa Škvoreckého, převzal Emil Hakl z rukou oraganizátorů 26.10.2010.

Předseda poroty Vladimír Karfík rozhodnutí zdůvodnil slovy: „Haklova kniha je generační výpovědí, která je výjimečná především velmi osobitým jazykem. Autor dokázal jazyk dneška přetavit v jazyk literární až básnický.“

Vypravěč v novele Pravidla směšného chování nabízí ve třech příbězích kroniku svého života. Nejprve se vydal se dvěma mladšími přáteli vyzkoušet paragliding, aby se v napůl bezmocném závěsu začal přibližovat k vlastní minulosti. Předělem triptychu je působivé loučení s otcem. Závěr patřil cestě do dunajské delty, symbolickému pokusu najít sebe sama.
Vítězná próza Emila Hakla volně navazuje na autorovu úspěšnou knihu O rodičích a dětech, která byla i zfilmována. V roce 2002 za ni Hakl obdržel Magnesii Literu. Hakl se narodil v roce 1958 v Praze. Vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka. V 80. letech se živil jako aranžér, knihovník, skladník, strojník čerpací stanice a zvukař. Později působil jako textař v reklamních agenturách a novinář.
V nejbližších dnech vyjde nejnovější kniha Emila Hakla. Půjde o autorský přepis již v devadesátých letech vydaného románu s názvem Intimní schránka Sabriny B. – FINAL CUT

Emil Hakl k této knize říká:

„Sabrina byla můj první román. Psal jsem ho v zajetí dojmu, že se musí fabulovat, aby to byla ta správná literatura. Dnes to vidím tak, že je pro mě zajímavější vrátit dobu a lidi do jejich původních souvislostí. A tak jsem původní text přemontoval a přepsal podle toho, jak si popsané události pamatuji. Jinými slovy, pokusil jsem se vyházet z románu zbytečnou veteš. Zda to bylo k něčemu dobré či ne, je na čtenáři…“

Román se odehrává v polovině 90. let minulého století, v době, kdy v Čechách obyčejní lidé zkoušeli rozjíždět podnikání. Původně vyšel v roce 2002. Nyní se dostává čtenáři do ruky ve značně přepracované, doplněné a zhutněné podobě.