Etnologie v Česku 20. století

horizonty badani uvod (1)
Národopis, etnografie, folkloristika, sociokulturní antropologie, to vše patří do etnologie. Seznamte se s jejím vývojem ve 2. polovině 20. století s pomocí dnes představené působivé publikace, která tento rozmanitý obor přibližuje.

Monografie je zaměřena na institucionální, personální, teoreticko-metodologický i obecně epistemologický vývoj etnologie (národopisu, etnografie a folkloristiky, sociokulturní antropologie) v českých zemích ve 2. polovině 20. století s přihlédnutím k evropskému a světovému vývoji těchto oborů. Jedná se o vůbec první moderní popis a analýzu vývoje etnologie jako svébytného vědeckého oboru s vlastní vnitřní dynamikou, který se v Československu vyvíjel po roce 1945 ve zcela specifických kulturních, sociálních i politických podmínkách totalitární společnosti a ideologie. Vývoj oboru je pojednán jako komplexní proces, kde vedle sebe existovaly oficiální proudy vědy a sféra tzv. badatelských nik vyznačujících se značnou mírou kreativity a vědecké svobody. Dynamika jejich vzájemného střetávání a ovlivňování pak definovala vývoj české etnologie ve 2. polovině 20. století na úrovni akademického sboru (vysoké školy, AV ČR) i v podobě aplikované disciplíny (muzea a skanzeny, lidová umělecká výroba, folklorní festivaly).

Horizonty bádání

Etnografie a folkloristika v českých zemích v letech 1945–1989
Autorky: Marie Bahenská, Lydia Petráňová a kol. 

Počet stran: 492
Vazba: vázaná
Formát: 140×205 mm
ISBN: 978-80-200-3540-0
Doporučená cena: 650 Kč

Knihu Horizonty bádání vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Během osmi let od konce druhé světové války prošla výuka národopisu značnými personálními i programovými změnami, které souvisely s významem oboru pro ideologii národního (respektive dvounárodního) státu, s novými perspektivami uplatnění absolventů v intencích kulturní politiky státu, s utužující se kádrovou politikou směřující ke komunistické diktatuře, konečně i s poválečným vývojem národopisné vědy. V roce 1945 zahajoval výuku Karel Chotek přednáškami Vývoj lidové kultury českého národa a Slovanský svět (politický národopis), jimiž vycházel vstříc poválečnému entuziasmu.

Můžete se podívat na kompletní ukázku.

Autorky

Marie Bahenská je česká historička. Zaměřuje se na české dějiny 19. století a na postavení žen ve vědě v 19. a 20. století. Je autorkou či spoluautorkou celé řady publikací: „Ženám žádný obor vědecký od přírody není uzavřen“Počátky emancipace žen v Čechách a další.

Zdroj informací: library.upol.cz

Lýdia Petráňová vystudovala FF UK, obor čeština a dějepis. Ve své práci se orientuje na problematiku tzv. tradiční lidové kultury a na dějiny kultury obecně. Je autorkou či spoluautorkou mnoha odborných publikací.

Zdroj informací: Etnologický ústav Akademie věd ČR


academia

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeHorizonty bádání
Etnografie a folkloristika v českých zemích v letech 1945–1989

Bahenská, Marie – Petráňová, Lydia

Academia, 2025

Napsat komentář