Máte-li rádi knižní rozhovory nebo zkrátka zajímavé lidské příběhy, dnešní tipy budou přesně pro vás! V první knize najdete rozhovory s různými duchovními. V druhé knize novinář vyzpovídal kulturního historika o životě a práci v Ruské federaci.
Známý spisovatel Aleš Palán ve své nejnovější knize Ten farář je nějakej divnej přibližuje běžný život farářů a farářek. Ptá se jich na jejich zájmy, víru, práci a možná tak nabourává stereotypy a mýty, které okolo tohoto povolání existují.
Ten farář je nějakej divnej
o farářkách nemluvě
Autor: Aleš Palán
Počet stran: 272
Vazba: vázaná
Formát: 155×210 mm
ISBN: 978-80-262-2271-2
Doporučená cena: 399 Kč
Knihu Ten farář je nějakej divnej vydalo nakladatelství Portál.
Nepraktický mimoň s hlavou kdesi v oblacích. Vypasený prelát s nekonečným apetitem. Takové představy o duchovních má značná část naší společnosti. Ne, že by takoví lidé neexistovali, mezi faráři a farářkami ale najdeme i docela odlišné typy.
Intelektuál, kterého potkáte nejspíš na hokeji nebo v hospodě. Zemědělec, který má nejvíc času o víkendu, protože jinak stále něco opravuje ve stodole, případně sedí za volantem kombajnu. Cvičitelka slepeckých psů, která chodí stejně ráda do kostela i nekostela. Rockový hudebník, který na rádiu pro mladé moderuje pořad o hardcorové muzice.
I takové jsou osobnosti, které spravují české a moravské farnosti a sbory. Právě s takovými se setkáte v této knize. Kniha Ten farář je nějakej divnej přináší sedm rozhovorů s duchovními různých křesťanských církví (Filip Boháč, Alexandra Jacobea, Pavel Jäger, Pavel Semela, Sandra Silná, Petr Wagner, Jan Wirth). Ukazuje nejen jejich svébytné zájmy, ale i podobně nekonvenční způsob uvažování o víře i nevíře, o sobě i o nás. Dost možná je právě tohle ten způsob, jak přiblížit křesťanství lidem, pro které je návštěva kostela něčím zcela nereálným. Předpokládají totiž, že tam narazí na středověk. Ve skutečnosti tam nekonvenční vlasatý týpek s elektrickou kytarou v ruce rozvíjí nápady ohledně založení hobitího kláštera.
Ukázka z knihy
Koukám, že na farní zahradě pěstuješ vlastní farní žito. K čemu to?
Žito tady mají sousedi, farní zahrada je trochu i zahrada komunitní. Občas koukám z okna fary a najednou někdo, koho ani neznám, tady chodí a něco si poseče. A pak přijde zase někdo jiný. Z každé strany jsou tu v plotě dvířka, takže je to v zásadě průchozí zahrada.
Myslel jsem, že z vlastního žita vyrábíš hand made hostie: sklidíš, nameleš, upečeš, distribuuješ v kostele.
To by bylo šikovný. Zasadil jsem tu révu, tak bych k tomu mohl ještě přidat vlastní víno. Támhle za budkou, kde je nejvíc slunce, rostou tři sazenice Děkabrskij, moldavské, mrazuvzdorné odrůdy. Vilémovice jsou dost vysoko.
Kolik?
Pět set šedesát metrů nad mořem, což zas není tolik, ale na víno ano. Opatov, kde jsem působil předtím, byl 660 metrů, to už bylo znát, meruňky a broskve se tam moc nechytaly, jen brambory a česnek.
Přečtěte si celou ukázku.
O autorovi
Aleš Palán (1965) je novinář, spisovatel a editor. Je autorem nebo spoluautorem zhruba šedesáti titulů, převážně rozhovorů a publicistiky. Za knihu rozhovorů Být dlužen za duši (2007) a román Ratajský les (2016) byl nominován na cenu Magnesia Litera, za brněnského průvodce Brnox (2016, s Kateřinou Šedou) ji získal. Kniha rozhovorů se šumavskými samotáři Raději zešílet v divočině (2018) zvítězila v anketě Kniha roku Lidových novin. Na tento úspěch Palán navázal volným pokračováním o samotářích z celého Česka Jako v nebi, jenže jinak (2019), za něž také získal ocenění Magnesia Litera. V roce 2023 mu vyšlo oceňované knižní interview s cestovatelem a spisovatelem Miloslavem Nevrlým Náčelník a také soubor rozhovorů s utajenými výtvarníky Muž, který sází borovici blatku.
Zdroj informací: knihkupectví Kosmas
O nakladateli

Nakladatelství Portál už 30 let vydává knihy, které se nejrůznějším způsobem dotýkají toho, co se děje v lidské hlavě. Jde do věcí po hlavě, aby se v hlavách druhých třeba rozsvítilo, rozhostil se tam konečně pokoj a klid, aby se v nich trochu rozhýbaly závity nebo se rozvinul krásný fantazijní svět.
————————————————
V knize Ruská duše neexistuje mluví novinář Jan Bělíček s historikem a slavistou Tomášem Glancem o jeho působení v Rusku. Mluví spolu o zákulisí tamních agenturních zpráv, o vývoji ruské společnosti i o jeho vlastních zkušenostech.
Ruská duše neexistuje
Autoři: Tomáš Glanc, Jan Bělíček
Počet stran: 240
Vazba: vázaná
Formát: 138×206 mm
ISBN: 978-80-267-3105-4
Doporučená cena: 399 Kč
Knihu Ruská duše neexistuje vydalo nakladatelství Vyšehrad.
Co víme o dnešním Rusku a odkud se to vzalo? Rozhovor s kulturním historikem Tomášem Glancem.
Co se za fasádou agenturních zpráv děje v Rusku? Jakým vývojem prošla tamní společnost od rozpadu SSSR? Kde hledat historické kořeny nynějšího stavu a války proti Ukrajině? Na tyto a další otázky hledá v rozhovoru s šéfredaktorem deníku Alarm Janem Bělíčkem odpovědi Tomáš Glanc, slavista z univerzity v Curychu. Odborné znalosti přitom kombinuje s vlastními zkušenostmi – k Rusku ho pojí bezpočet vazeb, vedl také České centrum v Moskvě.
Ukázka z knihy
Zabýváte se Ruskem a jezdíte tam desítky let. Kdy jste byl naposled před 24. únorem 2022 v Ruské federaci a co jste tam dělal? Promítla se válka do vaší práce?
V Rusku jsem byl naposledy v prosinci roku 2021, asi dva a půl měsíce před začátkem „invaze v plném rozsahu“. Na pozadí rozbombardovaných ukrajinských měst a statisíců mrtvých je to druhořadé, ale válka zanechala totální spoušť i v kontaktech mezi vzdělávacími, kulturními a mnoha dalšími institucemi. Zničila spolupráci v nejrůznějších oblastech, která se budovala často léta nebo i desítky let.
Do Moskvy jsme jeli s kolegy ze Společnosti Jindřicha Chalupeckého v rámci přípravy výstavy o tomto výjimečném teoretikovi umění a literatury. Chalupecký jezdil do SSSR od poloviny šedesátých let a stýkal se tam jak s oficiálními představiteli kulturní politiky po linii Svazu výtvarných umělců, tak i s takzvanými neoficiálními umělci a s intelektuály, z nichž některé jsem o pár desítek let později také osobně poznal. Já jsem byl zodpovědný za ruskou část výstavy, měli jsme pro Galerii hlavního města Prahy domluvené zápůjčky z moskevských muzeí, natáčeli jsme svědectví pamětníků na speciálním večeru v centru současného umění Garáž, které pro Romana Abramoviče navrhl světoznámý architekt Rem Koolhaas. Dneska už by by v Rusku určitě nestavěl…
Přečtěte si celou ukázku.
O autorech
Tomáš Glanc (*1969) je slavista, zabývá se kulturními dějinami východní Evropy, zejména ruskou literaturou a výtvarným uměním, avantgardami, undergroundem a současnými kulturními jevy. Věnuje se také vztahu poezie a performance, slovanské ideologii, kulturnímu a intelektuálnímu transferu. Vystudoval Karlovu univerzitu, kde později také vyučoval a v letech 2000‒2003 řídil nově založený Ústav slovanských a východoevropských studií. Doktorské studium absolvoval na Kostnické univerzitě. V letech 2005‒2007 byl ředitelem Českého centra v Moskvě. Působil v různých funkcích na univerzitách v Brémách, Basileji, Novosibirsku a na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Od roku 2015 pracuje na slavistice Curyšské univerzity. Působí také jako kurátor českých i mezinárodních výstav, překladatel a kulturní publicista. Je autorem, spoluautorem a editorem řady knih a statí a členem mnoha českých i zahraničních redakčních a vědeckých rad.
Zdroj informací: nakladatelství Vyšehrad
Jan Bělíček (*1986) je literární kritik a novinář. Studoval filozofii a český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je šéfredaktorem internetového deníku Alarm, který v roce 2013 spoluzakládal. Jeho články o literatuře, politice a kultuře se objevily v deníku E15, Salonu Práva, Respektu, na Českém rozhlase Vltava a v dalších médiích. Soustavně zkoumá fenomény a jevy nacházející se na hranici mezi uměním, společností a politikou. Vydal esejistickou knihu V chapadlech murmuru (Paseka, 2022), která se zaměřuje na fenomény současné světové literatury. Je moderátorem literárního podcastu TL;DR a také podcastové talkshow Kolaps.
Zdroj informací: nakladatelství Vyšehrad
O nakladateli

Nakladatelství Vyšehrad od založení v roce 1934 sídlilo na Karlově náměstí v Praze 2. Dnes má své sídlo na Žižkově, poblíž nepřehlédnutelného televizního vysílače a kostela sv. Prokopa. Se svými zhruba 80 tituly ročně se řadí mezi dvacítku největších českých nakladatelů. V řadě tematických oblastí – v historii a literatuře faktu, ve filosofii a teologii, v beletrii, zahrnující jak prózu, tak poezii, v dárkových publikacích, v kuchařkách a knihách věnovaných otázkám zdraví – se snaží nabídnout kvalitní literaturu. Nakladatelství je součástí společnosti Albatros Media.
Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.
Máte rádi knižní rozhovory? Napište nám svůj názor v komentářích.
Související knihy
Ten farář je nějakej divnejo farářkách nemluvě
Palán, Aleš
Portál, 2025
Ruská duše neexistujeGlanc, Tomáš - Bělíček, Jan
Vyšehrad, 2025
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.