Pro pohlazení na duši, ale také abychom nezapomněli…, 2. část

Neumannova_Vanoce1
V předchozím povídání jsme si připomněli význam svátečních dnů a řekli si také něco o symbolech a zvycích vztahujících se k Vánocům, které je dobré si připomínat, a nezapomenout na ně. Dnes bych v tomto povídání ráda pokračovala, protože bohatství nás všech je v tradicích a úctě k tomu, co nám naši předci zanechali.

Přečtěte si předchozí část!

K předvánočnímu času patří psaní dopisů Ježíškovi, kterého prosíme, aby nám přinesl to, co si nejvíc přejeme. Seznamy vánočních přání píší děti po celém světě, zajímavostí však je, že v každé zemi se píše dopis někomu jinému. Ježíškovi píšeme my, děti na Slovensku, v Rakousku a ještě v Itálii, ale v jiných částech světa nosí dárky různí dědové nebo skřítci. Všichni určitě známe Santa Clause, který se svými soby a elfy obdarovává děti ve Spojených státech, Irsku a v některých zemích Asie. V Norsku chodí skřítek Misen a ve Velké Británii Father Christmas neboli otec Vánoc. V zemích jižní Afriky navštěvují děti Tři králové – Los Reyes Magos. A v Rusku a na Ukrajině mají všem známého Dědu Mráze.
Nadělování dárků má však svůj původ již v legendě o narození Ježíška. Všechen lid chtěl totiž pomoci Svaté rodině, která se ocitla v nesnázích na cestě do Betléma. Lidé chtěli udělat radost a také projevit úctu budoucímu králi. To, co nesou Ježíškovi, známe z koled a ten, kdo nic neměl, tak mu alespoň zazpíval.

Vánoční pečivo a pokrmy

Celodenní půst Štědrého dne je zakončen bohatou večeří. Tímto půstem si dříve lidé připomínali, že po světě chodí i lidé chudobní, které je dobré obdarovat jídlem, což probíhalo při vánočním koledování. Skladba štědrovečerní večeře prošla za ta léta vývojem, vycházelo se hlavně z toho, co bylo doma k dispozici a co se během roku urodilo. První pokrm je samozřejmě polévka. Druhy byly různé, záleželo na krajových a rodinných tradicích. Hlavní jídla se také lišila, a to hlavně z důvodu movitosti rodiny, ale také podle krajů. Podávala se třeba houbová omáčka s chlebem, jahelná kaše se sirupem nebo cukrem, krupičná kaše s perníkem, sladký hubník, kuba s houbami a další. Na štědrovečerní tabuli nesmělo chybět ovoce. Tradiční byla samozřejmě jablka s ořechy. Nyní jsou doplněny o cizokrajné ovoce či ovoce sušené. Další vánoční nezbytností je cukroví. Říká se, že má být na talíři sedm nebo třináct druhů, asi to souvisí s magií těchto čísel. Z chlebového nebo máslového pečiva se tvořilo figurální pečivo. Pekly se symboly slunovratu – ptáčci, klíč, ještěrky, oblé tvary v podobě koule symbolizovaly slunce. Pekla se i zvířátka – kráva, husa, kohout atd. Vánočka, jak už zjišťujeme z názvu, je pro Vánoce typickým pečivem. Její pečení sahá až do 16. století, kdy ji mohli péct jen cechovní pekaři. Teprve v 18. století se začala péct v domácnostech. K vánočce se váže nespočet pověr a zvyků. Například někde se do vánočky zapékala mince a ten, kdo ji našel, si tak zajistil zdraví a prosperitu na celý příští rok. Hospodář dostal vánočku jako první, aby se v dalším roce urodilo hodně obilí a bylo zase z čeho péct. Všechny druhy pečiva můžete obohatit BIO levandulovou masou vmíchanou do těsta a poradovat se z malé změny chuti.
Součástí naší štědrovečerní hostiny je neodmyslitelně také kapr, ale není tomu tak všude. Například v Sýrii je pojídání ryby považováno za těžký hřích. Schovávání kapřích šupinek do peněženky má pomoci nahromadit peníze a přinést štěstí. Ryba patří k vánočním symbolům ale proto, že narození Ježíše se datuje na rozhraní dvou věků, a to na konec věku Ryb a začátek věku Skopce. Proto bývá Ježíš zobrazován jako ryba nebo beránek.


Helena Neumannová

Neumannová HelenaPříběh Heleny Neumannové začíná před 20 lety jejím odjezdem do Jižní Ameriky po studiu na pediatrickou sestru a útěku ze studia konvenční medicíny za studiem naturopatie a seznámení se s tamními léčiteli a fytoterapií. Později nahlédla také do naturopatie Afriky, konkrétně v Keni, ale i mnoha evropských zemích. Využití bylin a tradičního českého bylinoznalectví podloženého vědou se věnuje 25 let.
Před několika lety založila spolu s kamarádkou Milenou Krčálovou Levandulové údolí u Chodouně, kde dnes pěstují mimo jiné světový unikát: levanduli chodouňskou. Ta je předmětem mnoha studií VŠCHT a také zahraničních vědeckých a lékařských týmů, se kterými vyvíjí přírodní a účinné produkty na pomoc s mnoha lidskými problémy a neduhy dnešní doby.
Helena Neumannová je také tvůrkyní pořadu Laskavé soboty věnujícímu se tématu zdraví ve 21. století na Rádiu Universum, autorkou knihy Mistrovství zdraví aneb jak se vyznat ve světě fake news, šarlatánství a farmakomafie a velkou milovnicí českých tradic a tradičního slovanského balneo lázeňství.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeMistrovství zdraví
Jak se vyznat ve světě medicíny, bylin, šarlatánů a farmakomafie

Neumannová, Helena

Došel karamel, 2024

Napsat komentář