Advent v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Tradice českých Vánoc mají své počátky v době pohanské. Vánoce jsou svátky, jejichž náboženskou podstatou je oslava narození (vtělení) Ježíše Krista. Události, které se vztahují k početí a narození Ježíše Nazaretského, jsou upraveny podle textů v Bibli. Příběh narození Ježíše a okolnosti kolem jsou často opakovány ve vánočních písních – koledách – a pomocí vánočních betlémů znázorňovány.

Legenda o narození Ježíše

O Ježíšově životě je pojednáváno v Bibli, a to v její druhé části – Novém zákoně. Lidé se často v těžkých časech a chvílích svého života chlácholí tím, že bude lépe a že přijde nějaký spasitel. Židovský národ byl pod nadvládou římské říše, ale věřil v lepší čas, kdy bude vládnout království spravedlnosti a pokoje. Předzvěstí tohoto království mělo být narození Mesiáše – ten, který je očekáván. Měl se jmenovat Ježíš.

Průběh svátků

• 23. prosince končí advent, neboli příprava na Vánoce, a začínají svátky vánoční.
• 24. prosinec – Štědrý den

V tento den se slaví památka Adama a Evy, prvních lidí, které stvořil Bůh. Také se oslavuje narození Mesiáše, to je ovšem z liturgického hlediska špatný zvyk, jelikož Ježíš se narodil až o den později. Již od 14. století je ale s tímto dnem spojená štědrá nadílka, tedy štědrost Boha Otce.

• 25. prosinec – Boží hod vánoční

Připomínáme si narození Ježíše v Betlémě, slaví se půlnoční mší, ale také jitřní, která probíhá za svítání a tzv. velkou, konanou dopoledne. Tento den se nesmí pracovat, je to den plný návštěv, přátelských setkání a hodování.

• 26. prosinec – Svatý Štěpán

Tento den je zasvěcen svatému Štěpánovi, patronovi zedníků, kameníků, tesařů, kočích a koní. Tradicí tohoto dne jsou obchůzky koledníků.

• 27. prosinec – Svatý Jan Evangelista

Ačkoli se tento den již běžně neslaví, v minulosti měl svůj význam. Legenda vypráví o jednom z apoštolů, který se staral o Pannu Marii po smrti jejího syna Ježíše. Nepřátelé Jana Evangelistu nenáviděli natolik, že ho hodili do kotle s vřelým olejem. Jan byl však pod Boží ochranou, a tak mu olej ani otrávené víno neublížilo a později se stal autorem jedné knihy Nového zákona v Bibli – Evangelium sv. Jana. V současnosti je patronem spisovatelů, písařů, tiskařů a knihařů.

• 28. prosinec – Svátek mláďátek

Tento den také souvisí s Vánocemi, ale dnes je připomínán už jen v kostele při mších. Původ tohoto svátku vysvětluje Bible. Mláďátka byly malé děti, které nechal král Herodes povraždit při hledání malého Ježíše a jeho rodičů.

A jak je to s vánočními symboly?

Děťátko symbolizuje narození malého človíčka, zrod něčeho nového, co má před sebou budoucnost. V souvislosti s Vánocemi je symbolika stejná, narození Ježíška – Mesiáše, Spasitele, který byl všemi očekáván a byly do něj vkládány naděje, očekávání lepšího života. Ježíšek bývá zobrazován v jesličkách v Betlémě, kde se narodil, což je další ze symbolů Vánoc. Tradice stavění betlémů je dokonce starší než zdobení stromečků. Betlém můžeme postavit z různých materiálů, nejčastějším bývá dřevo, papír, těsto, kukuřičné šustí, vosk, sádra nebo keramická hlína. V betlému se vždy objevuje děťátko v jesličkách, svatý Josef s Pannou Marií, osel a vůl. Dalšími postavami jsou pastýři, tři králové, ovečky a lidé, kteří Ježíškovi přišli popřát všechno dobré.

Přesný důvod zdobení stromečku není asi nikde zaznamenán, domněnky jsou ale takové, že strom spojuje všechny tři části světa – svými kořeny zasahuje do země, kmen symbolizuje pozemský svět a koruna je spojena s nebem. Z duchovního hlediska by to mohlo znamenat propojení mezi peklem, očistcem a nebesy. Pro stromky je charakteristická věčně zelená barva, ta symbolizuje věčný život. Vánoční strom se k nám dostal v 19. století, a to z Německa. Jestliže strom měl symbolizovat život, není divu, že si ho lidé zdobili a rozsvěceli.

Jmelí visí na Vánoce snad v každé domácnosti, ale málokdo ví, že je opředeno řadou pověr, legend a tajemství. Jeden příběh vypráví, že jmelí bylo kdysi stromem, ze kterého Josef vyřezal kolébku pro svého syna Ježíška. Po třiatřiceti letech tento strom Římané porazili a z jeho dřeva byl vytesán kříž, na kterém Ježíš trpěl a skonal. Strom tuto hanbu nemohl unést, a proto seschl do malých keříčků. Jmelí je symbol, v jehož kouzelnou moc lidé věřili od pradávna. Prý přináší do domu lásku a štěstí a chrání před zlými duchy a čarodějnicemi. Známý zvyk líbání se s partnerem pod jmelím pochází od starých Keltů a zajišťuje plodnost.

S Vánocemi se pojí i zvuk zvonku. Zacinkání nám hlásí příchod Ježíška a my běžíme rozbalovat dárky. Historie zvonů a zvonků je také sáhodlouhá a pojí se k nim několik legend a příběhů. Dříve než byly vynalezeny hodiny, sloužily právě zvony k orientaci v čase. Zvony také ohlašují smrt, nebezpečí, ale i příchod naděje a radost, proto je to také jeden z vánočních symbolů.

A jaký je například význam ryb o svátcích, kdo nosí dětem dárky a co nesmělo chybět na štědrovečerní tabuli, si řekneme příště.

Helena Neumannová

Příběh Heleny Neumannové začíná před 20 lety jejím odjezdem do Jižní Ameriky po studiu na pediatrickou sestru a útěku ze studia konvenční medicíny za studiem naturopatie a seznámení se s tamními léčiteli a fytoterapií. Později nahlédla také do naturopatie Afriky, konkrétně v Keni, ale i mnoha evropských zemích. Využití bylin a tradičního českého bylinoznalectví podloženého vědou se věnuje 25 let.
Před několika lety založila spolu s kamarádkou Milenou Krčálovou Levandulové údolí u Chodouně, kde dnes pěstují mimo jiné světový unikát: levanduli chodouňskou. Ta je předmětem mnoha studií VŠCHT a také zahraničních vědeckých a lékařských týmů, se kterými vyvíjí přírodní a účinné produkty na pomoc s mnoha lidskými problémy a neduhy dnešní doby.
Helena Neumannová je také tvůrkyní pořadu Laskavé soboty věnujícímu se tématu zdraví ve 21. století na Rádiu Universum, autorkou knihy Mistrovství zdraví aneb jak se vyznat ve světě fake news, šarlatánství a farmakomafie a velkou milovnicí českých tradic a tradičního slovanského balneo lázeňství.

Související knihy

Neumannová, Helena

Došel karamel, 2024