Kdybychom četli povídky na přeskáčku, jen těžko bychom se v jednotlivých postavách a ději orientovali. Byla by to holá nemožnost. Proto je lepší začít od první a skončit u poslední. Přestože celá kniha je právě o tom, že jakoukoliv posloupnost odmítá. Vyslyšme však přání autorky a čtěme „Bandu rváčů“ jako román.

Knihu Návštěva bandy rváčů od Jennifer Eganové vydalo nakladatelství Odeon v roce 2012.

Většina románů zachycuje pouze okamžik z celého života hlavního hrdiny. Některou z důležitých životních etap, dramatických situací, které přispějí ke změně jeho charakteru. Jenže v tomto, Pulitzerovou cenou oceněném díle, prožijeme s postavami téměř celý život. Od jejich mládí až po období, kdy trpí pocitem, že všechno mají už dávno za sebou. Postav je hodně a osudů stejně tak, a proto se v každé z povídek objevují osoby z jiné povídky, a zároveň přibývají další, které se objevují zase jinde. Přesto má kniha pouhých 330 stran.

Můžeme se dočíst o kleptomance Sashe, vyhořelém zpěváku Scottym, hudebním producentovi Bennym a mnoha dalších postavách. Každá povídka vypráví o určitých okamžicích z jejich života a všechny se točí okolo hudby, známých skupin i zpěváků a taktéž začínajících „hvězd“ stvořených přímo pro román.

Při nepozorném čtení možná se u třetí, čtvrté povídky snadno ztratíme. Budeme-li však knize věnovat čas a pozornost, odneseme si skvělý zážitek. V případě, že dokážeme rozluštit poselství, které autorka skrz svou knihu čtenářům přináší. Proplétáním minulosti a budoucnosti, skrze příběhy ústředních postav se máme dobrat k odmítnutí časové posloupnosti. Protože, jak se v závěrečné povídce dozvídáme, čas je rváč (od toho název Návštěva bandy rváčů), kterého je nutné potlačit. A proto v povídce žádna časová omezení neexistují. Jen příběhy lidí, kteří se určitým způsobem vyvíjejí a jejichž osudy jsou splétány dohromady.

Autorce nelze upřít brilantní vypravěčský talent, který jí umožňuje přehledně odvyprávět příběhy mnoha lidí bez toho, aniž by bylo něco nejasného nebo chaotického. V rámci jedné povídky dokonce nepoužívá běžný text, ale slidy běžně k vidění v počítačových prezentacích. Knihu jednoduše nelze nedočíst. Každá část nás totiž podněcuje k tomu, abychom se dozvídali o životech dalších lidí a sledovali, jak se vyvíjejí postavy předešlé. Zmatečnost je pro tento román cizím slovem. Pulitzerovu cenu dostal právem. Možná jsou až k neuvěření autorčina slova uvedená v doslovu: „První verze je většinou hrozná a tak to musím přepisovat. Jedna kapitola tak mívá třeba sedmdesát až osmdesát hrubých verzí.“ Toužíte-li tedy stát se významným romanopiscem, pak si jistě dokážete představit, co vás asi čeká…

Plánujete-li vzít si nějaký titul s sebou na dovolenou nebo hledáte něco na večerní čtení v posteli, knihu Návštěva bandy rváčů rozhodně vynechejte. Věnujete-li jí pozornost jen částečnou, bude vám scházet její smysl. Důležité je si ji vychutnávat stránku po stránce a přemýšlet nad jednotlivými postavami. Žádné těžké čtení jen pro zasvěcené to sice není, ale chcete-li, aby vám po ní v hlavě něco zůstalo, musíte jí dát něco i vy.

Související knihy

Eganová, Jennifer

Odeon, 2012