Filozof Iddo Landau přichází s knihou Hledání smyslu v nedokonalém světě, díky níž se můžete ponořit do hlubokých myšlenek o životě, smyslu života, současném světě nebo smrtelnosti. Tato kniha je jako dělaná pro dlouhé zimní večery!

Hledání smyslu v nedokonalém světě

Autor: Iddo Landau
Přeložil: David Černý

Počet stran: 272
Vazba: brožovaná
Formát: 157×230 mm
ISBN: 978-80-200-3542-4
Doporučená cena: 395 Kč

Knihu Hledání smyslu v nedokonalém světě vydalo nakladatelství Academia.

Tato pozoruhodná kniha je napsána stylem typickým pro analytickou filozofii, ale čerpá poučení i z krásné literatury. Autor k tématu nepřistupuje pouze jako nezúčastněný filozof; z každého řádku knihy je cítit, že je to moudrý člověk, který si hledání smyslu života nejen důkladně promyslel, ale také prožil. Jeho závěry, že navzdory nedokonalosti světa, a to i nás samotných, má lidský život smysl, mohou pomoci všem, kteří smysl života hledají či se chtějí ujistit, že nežijí v přeludu a smrtelnost, utrpení, determinismus a další faktory nečiní naše životy bezvýznamnými.

Ukázka z knihy

Povšimněme si, že obdobně jako perfekcionisté, i mnozí non-perfekcionisté mají nějaké ideály, jsou přesvědčeni, že ideální je lepší než to, co ideální není, rádi by ideálů dosáhli, snaží se o to a těší je, když se jim to podaří nebo zaznamenají pokrok. Tohle není tím, co odlišuje perfekcionisty od non-perfekcionistů. Pro perfekcionisty je charakteristické, že nedokážou objevit hodnotu skrývající se i v tom, co není dokonalé; opovrhují tím a odmítají to. Perfekcionisté a mnozí non-perfekcionisté mezi studenty jsou přesvědčeni, že dostat při zkoušce nejvyšší hodnocení je lepší než jakékoli jiné, a obě skupiny potěší, když ho získají. Perfekcionisté si však myslí, že když je jejich hodnocení třeba jen o trochu horší, je to selhání. Pro ně je nižší hodnocení stejné jako hodnocení nejhorší. Nechtějí ho, nedokážou nahlédnout jeho hodnotu. Perfekcionisté jsou přesvědčeni, že není-li jejich město nejkrásnější na světě, je nechutně ošklivé; že když někdo není Einstein, je to hlupák; a že když někdo nepíše jako Shakespeare, měl by s psaním úplně přestat. Samo vědomí, že naše město není nejkrásnějším na světě, kritika jeho negativních stránek a touha spolu se snahou o jejich zlepšení z nás nedělá perfekcionisty. Jsme však perfekcionisty, pokud nás zjištění, že naše město není nejkrásnějším na světě, zaslepí před jeho krásou a hodnotou.

Přečtěte si celou ukázku.

O autorovi

Iddo Landau, Ph.D. je izraelský filozof, působící na Haifské univerzitě v Haifě. Věnuje se filozofickému zkoumání smyslu života nebo feministické filozofii.

Zdroj informací: philpeople.org

O nakladateli

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. V současné době zaujímá Academia svou ediční činností přední místo mezi nakladatelstvími České republiky. V edičním programu se zaměřuje na vydávání publikací ze všech vědních oborů. Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Kromě nakladatelské činnosti provozuje Academia stejnojmennou síť knihkupectví. Tradiční cílovou skupinu produkce Nakladatelství Academia tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost.

————————————————

Umělá inteligence je dnes všude, kam se podíváme. Zdeněk Pospíšil si ji vzal pod drobnohled ve své nové knize Člověk a umělá inteligence a zamýšlí se nad ní z ekonomického, etického i evolučního hlediska.

Člověk a umělá inteligence

Autor: Zdeněk Pospíšil

Počet stran: 96
Vazba: pevná bez přebalu
Formát: 110×185 mm
ISBN: 978-80-278-0214-2
Doporučená cena: 149 Kč

Knihu Člověk a umělá inteligence vydalo nakladatelství Epocha.

Jednotlivé úvahy se zabývají pravděpodobnou nebo možnou budoucností člověka. Vstup do toho, co ho obklopuje, i do jeho myšlení umožňuje přímo nebo nepřímo popsat jeho existenci v konfrontaci s kontinuitou neuronové sítě umělé inteligence.
Posouváním průměrného věku dožití a předcházením chorobám stáří se snažíme nejen prodloužit délku jeho ekonomické aktivity, ale v tomto smyslu i „konkurovat“ umělé inteligenci. Naivitu (a neuskutečnitelnost) tohoto úsilí potvrdí další vývoj, stejně jako utopii různých etických kodexů a technické snahy o regulaci umělé inteligence. Perspektivní se zdá možnost podílet se na vytváření hodnot, které budou kompatibilní s lidskými. Obtížná je ovšem odpověď na otázku, kam se bude ubírat budoucí evoluce.
Předpokládáme, že za určitých podmínek můžeme prodloužit existenci lidského druhu. Klademe si otázku, zda lze spojení biologického a technického ještě chápat jako člověka. Pochybovačně, ale optimisticky se domníváme, že náhled lidí a umělé inteligence se v budoucnosti protnou.

Ukázka z knihy

S technickým a technologickým vývojem a masovostí užití získává umělá inteligence i ekonomický rozměr. Lidská práce se stává dražší (většinou i méně přesnou) než užití techniky. Ekonomiku proto můžeme označit za hlavní příčinu pronikání umělé inteligence do života lidí. A také strachu, že bude jejich práce nahrazena a vykonávána umělou inteligencí. Není od věci položit si jednoduchou otázku – jde člověku zpravidla v první řadě o práci, nebo o příjem, který z ní pramení, a jeho směnu za jiné komodity. Můžeme tedy říci, že v zásadě vystupuje do popředí princip rozdělování vznikajícího bohatství.
Pronikání umělé inteligence do života lidí nastoluje zejména následující otázky. Přemýšlíme o tom, jestli je její vývoj možné chápat jako zdolávání technických a technologických schodů, nebo zda probíhá kontinuálně. Pokud by platilo, že její vývoj probíhá tak, že vystoupíme na schod, který představuje aktuálně užívaná technika a technologie, znamená zvládnutí dalšího schodu užití jiných a sofistikovanějších způsobů. Jistého skoku v technologii. Pokud uvažujeme o kontinuálním vývoji umělé inteligence, předpokládáme i kontinuální vývoj technologií.

O autorovi

Zdeněk Pospíšil (*1954) pochází z malé vesnice na počátku Vysočiny. Po ukončení střední odborné školy pracoval jako vychovatel mládeže. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde po absolvování vojny působil jako odborný asistent. Poté zastával různé funkce v nakladatelstvích. Ve své práci a v životě se věnoval, a dodnes se zabývá, evolucí člověka, vývojem jeho myšlení, formování a existence. Znamená to, že předkládané otázky nejsou reakcí na předchozí vývoj, ale výsledkem dlouhodobého přemýšlení. Možná, že východiska i položené otázky neodpovídají zrovna vaší zkušenosti a úvahám o skutečnosti. To však není kontroverzní. Podstatná je perspektiva a existence člověka.

Zdroj informací: nakladatelství Epocha

O nakladateli

Nakladatelství Epocha ve stávající podobě existuje a vydává od října roku 2002. Navazuje na činnost stejnojmenného subjektu, který vznikl roku 1996. Jeho ediční profil byl tehdy vyhraněný, soustředil se na historii prezentovanou životopisnými monografiemi významných postav českých, ale i světových dějin. V roce 2002 se Epocha rozšířila, a to nejen personálně, ale především koncepčně. Její ediční záběr se rozrostl o další žánry a s tím se rozšířila i autorská základna, která se neomezuje jen na domácí zdroje.

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Která z dnes představených knih o současném světě vás nejvíce zaujala? Napište nám svůj názor v komentářích.

Související knihy

Landau, Iddo

Academia, 2024

Pospíšil, Zdeněk

Epocha, 2024