Krátce před koncem září vydalo nakladatelství CPress, člen skupiny Albatros Media, knihu Katky Míkové Za katrem. Podtitul navíc praví: Historky, co utekly z basy.

Po přečtení několika svazků ze série Skutečné zločiny (nedávno jsme si představovali třeba Skutečné zločiny po česku 2 a Skutečné zločiny na Plzeňsku 2) se možná mnozí čtenáři ptají: jak to bylo dál? Co se s těmi odsouzenými (pomineme-li detenční zařízení, o nichž se mluví ve druhém ze zmíněných titulů) po jejich usvědčení stane, když je soud pošle do vězení? Dnes máme před sebou knihu, která na takové a mnohé jiné otázky odpověď zná. A podobně jako ve Skutečných zločinech, i tentokrát pramení informace z úst nejpovolanějších. V našem případě ze vzpomínek Katky Míkové, která nejenom že pochází z rodiny s dlouhou tradicí ve vězeňské službě, ale sama v nápravném zařízení v roli vychovatelky působila.

Ve třech oddílech nazvaných „Cesta za katr“, „Za katrem“ a „Cesta zpátky na svobodu“ autorka popisuje nejen svou vlastní vězeňskou genezi, ale hlavně vtipnou formou poukazuje na mnohá úskalí služby v takovém prostředí, stejně jako čtenáře seznamuje s pravidly i zvyky všech účastníků procesu koexistence v nápravném zařízení. Zvláštní pozornost věnuje otázce důvěryhodnosti recidivistů, obvykle na konkrétních příkladech. Mnoho prostoru si pro sebe ovšem vydobyly i citace konverzací mezi trestanci samotnými a hlavně mezi nimi a jejich strážci. Tato část působí zvlášť inspirativně – kromě nepřehlédnutelně zábavné formy dokáže vzbudit i silně znepokojující pocity, když si člověk uvědomí, jaké jedince na ulicích můžeme potkávat. Protože většina uvězněných se čas od času na svobodu podívá. Někteří nastálo, ale převládající množství bohužel jen na jistou dobu. Pro nemalé procento potrestaných se totiž vězení stává víc domovem než ten, který na ně čeká mimo zdi věznice.

Zmíněné jádro knihy obalují ještě další kapitoly. Nezbytný „Prolog“ hovořící o autorčiných dětských snech a vysněných profesích. A po „Pár slovech na závěr“ na čtenáře čeká ještě „Malý pomocný slovníček“ a pro lepší orientaci ve vězeňském slangu pochopitelně nemohou chybět ani „Výrazy z basy“. V krátkém bloku „O autorce“ se mimo jiné dozvíme i o instagramovém účtu @za_katrem, jenž Katka Míková spravuje a jenž má již téměř jedenáct tisíc sledujících. Kdo ví, třeba k tomuto číslu po přečtení publikace přispěje i váš hlas.

Tvůrčí styl Katky Míkové zcela jistě ovlivňují její profesní zkušenosti. Ze způsobu vyjadřování, z návaznosti jednotlivých témat i z použitých formulací je patrné, že má za sebou vypracovávání bezpočtu formálních dokumentů. Zároveň ale disponuje schopností přetavit služební jazyk do řeči srozumitelné i běžným civilistům. Někdy tak činí s jistou familiárností, jindy používá slova bližší populárně naučné literatuře. Dle mého soudu obojí využívá ve vyrovnaném poměru, což dělá z četby knihy Za katrem očekávanou zábavu (i ponaučení), od které necítíte potřebu odtrhnout se, dokud nedočtete až do konce.

Dvousetstránkový titul zdobí kromě zábavného i poučného textu také bezpočet kreseb Sabiny Zimanové. Ty dodávají knize další rozměr a zároveň mají možná ještě původně nezamýšlený efekt: přitahují pozornost i mladší skupiny čtenářů, kterou by vlastní obsah nejspíš ani nezaujal. Takto existuje slušná šance, že i začínající čtenáři něco z předávaných informací pochytí – a kdo ví, třeba je konkrétní příklady a situace nakonec udrží na té správné straně zákona. Což mi připomíná svým způsobem „uklidňující“ část textu, v němž autorka popisuje časovou posloupnost od soudem vyřčeného ortelu o uvěznění až k prvním dnům za mřížemi. Takový svého druhu návod pro potenciálně prvně odsouzené. Tak doufejme, že jej nebudete nikdy muset prověřit na vlastní kůži.

Vázanou verzi knihy Za katrem z pera Katky Míkové si můžete objednat třeba přímo na stránkách nakladatelství CPress.

Související knihy

Míková, Kateřina

CPress, 2024