Kudy ke konci civilizace, jak ji známe

Gris_ZemeZmaru
Příběhy o konci světa provázejí čtenáře snad od počátku věků. Tedy minimálně od doby, z níž se zachovaly písemné záznamy. Škála románových příčin vedoucích ke zkáze civilizace je pochopitelně velice pestrá. Přesto autoři napříč generacemi i nadále hledají tu svou jedinečnou.

Na sklonku srpna 2024 představilo nakladatelství Mystery Press novou knihy Daniela Grise Země zmaru.

Jsou to již téměř dva roky, kdy Danielu Grisovi vyšla ve stejném nakladatelství již pátá kniha akčního cyklu o svérázném ochránci pravdy s názvem Lars mele maso (2022). Sérii odstartoval v roce 2018 titul Říkají mi Lars. S ročními odstupy pak následovaly romány Lars láme kosti (2019), Lars útočí (2020) a Lars pod palbou (2021). Když píšu, že před Zemí zmaru se poslední kniha Daniela Grise objevila v roce 2022, zdaleka to neznamená, že by od té doby zahálel. Jen publikoval pod svými dalšími autorskými alter egy. Jako Alex Walló se v březnu 2024 pochlubil románem Muž vdaných žen, ale zdaleka nejznámější bude zcela jistě pod pseudonymem Martin Goffa, jímž podepsal přes dvě desítky titulů.

Až na dvě výjimky (Rémi a Muž vdaných žen) se Daniel Gris zatím věnoval převážně detektivnímu a akčnímu žánru, i když i Rémi obsahuje výraznou thrillerovou linku. Tentokrát před sebou ale máme něco zcela nového. Sci-fi se až dosud do autorova hledáčku nedostalo. Země zmaru je označována jako „brutální postapo“, což by mohlo ve zkratce podchytit jádro věci. Důležité varování pro fanoušky: Země zmaru není Lars, i když milovníci kontaktních soubojů si i tentokrát přijdou na své. Celé kouzlo se skrývá ve dvou dějových liniích. V té retrospektivní čtenáři sledují skupinku movitých lovců při jejich honbě za podivným starým zabijáckým medvědem. Středobod příběhu ale tvoří příchod nové celosvětové pandemie CCR, jejíž projevy jsou těžce smrtící. A to nejenom pro vlastní nákazu, ale hlavně kvůli změně chování nakažených. Zkrátka máme před sebou jakýsi hybrid mezi zombie apokalypsou a klasickou environmentální katastrofou. Ne, nebojte se (nebo netěšte se, podle vašeho vkusu), žádné oživlé mrtvoly se nekonají. Ale hlavní zdroj destrukce světa zůstává: člověk v jeho nejhrubší formě. Velká část hlavního děje se odehrává v prostředí blíže neurčené vězeňské cely, což je ideální kulisa pro rozbor širokého spektra lidských povah v extrémní situaci. Takže vidíte, máme tu plno napětí, silnou dávku akce a v neposlední řadě celou škálu potenciálních politologických i klimatických úvah.

Stylově se Země zmaru, ostatně možná i kvůli změně žánru, od ostatní autorovy tvorby zásadně liší. To osobně vidím jako možný zdroj překvapení pro ty, kdo podobně jako já sledují jeho práci od samotného počátku. Což mimochodem bude teprve jedenáct let, během nichž zazářil s více než třiceti tituly – slušná frekvence, pokud se ptáte mě. Ale zpátky k Zemi zmaru, pro niž Daniel Gris zvolil spíše popisný styl, který se teprve směrem k závěru trochu uvolní a alespoň vzdáleně „larsovky“ přeci jenom připomene. Takovou volbu lze ovšem považovat za zajímavý spisovatelský experiment, jehož výsledkem by mohlo být rozšíření fanouškovské základny právě o příznivce deskriptivní formy. Ostatně Jules Verne si na nedostatek příznivců nikdy stěžovat nemusel, snad právě pro zásadní odlišnost od stylu H. G. Wellse. Takže když se Danielu Grisovi podařilo obsáhnout obě stránky spektra, tedy jak popisnou, tak psychologickou, může to zájem čtenářů jenom zvýšit.

Téměř dvě stě sedmdesát stran brožovaného vydání se nerovnoměrně rozkládá do celkem čtyřiceti devíti kapitol. Obálku zdobí zajímavá ilustrace z dílny Jozefa Gerdiho Danglára, která zaujme na první pohled. Jakkoli nalákala i mne, stejně ani po přečtení knihy nedokážu říci, proč je právě taková, jaká je. Nicméně se dokážu smířit s faktem, že má nejspíš probudit čtenářovu fantazii. A vlastně to i dělá, protože po většinu četby jsem musel přemýšlet na tím, kam bych zobrazenou scénu mohl zařadit. Třeba na to přijdete vy. Pokud ano, určitě mi dejte vědět.

V době, kdy svět prodělal zničující nástup covidové pandemie, kdy se válečné konflikty z dalekých krajů přesouvají téměř k našemu prahu, je neskrývané poselství Země zmaru zřejmé na první pohled. A zasazení větší části příběhu do kulis Prahy v nedaleké budoucnosti je ještě více podtrhává. Pokud bych tedy měl předat (nejen) potenciálním čtenářům nějaké zjednodušené sdělení založené na pocitech ze Země zmaru, pak bych mohl parafrázovat známé prohlášení z doby zhruba před osmdesáti lety: Lidé, neblbněte!

Román Země zmaru můžete objednat třeba přímo u nakladatelství Mystery Press.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeZemě zmaru

Gris, Daniel

Mystery Press, 2024

Napsat komentář