Knižní tipy: historie v románech i naučné literatuře

Ohlédnutí za uplynulými časy

26.8.2024 redakce Bez komentáře

Mate-li rádi příběhy z minulosti více než ty současné, pak jsou dnešní tipy právě pro vás. Kromě proslulé literární klasiky v novém kabátu, tu najdete příhody a příběhy ze života obyčejných lidí a dozvíte se také něco o tom, jaký byl folklor za císaře pána. Tak do toho, historie čeká!

Díla Victora Huga zná snad každý, ať už z „donucení“ ze školních let, nebo dobrovolně. Co takhle si ale klasické dílo přečíst v novém kabátě jako komiks? Výtvarník Georges Bess právě takovou podobu románu nabízí…

Fenomenální francouzský výtvarník Georges Bess završil svou volnou trilogii rozmáchlých komiksových adaptací klasických literárních děl. Po Draculovi a Frankensteinovi sáhl lehce mimo nejstarší zdroje fantastických literárních žánrů a zvolil slavný román Victora Huga Chrám Matky Boží v Paříži. I když však nejde o fantastiku, tento román nabízí stejně spektakulární obrazové možnosti, ať už jde o gotickou architekturu, bizarní postavy nebo kolorit středověké Paříže – a Bess toho využil naplno a úchvatně. Nesmrtelný příběh Quasimoda a Esmeraldy v jeho podání našel zobrazení a výklad, jaký při vší úctě přesahuje možnosti kinematografie, protože využívá způsobů vyjádření, jakými vládne právě jen komiksové médium

Chrám Matky boží v Paříži

Autoři: Georges Bess, Victor Hugo
Přeložil: Richard Podaný

Počet stran: 208
Vazba: vázaná
Formát: 220×320 mm
ISBN: 978-80-257-4388-1
Doporučená cena: 688 Kč

Knihu Chrám Matky boží v Paříži vydalo nakladatelství Argo.

Autoři

Georges Bess (*1947) je výtvarník, tvůrce komiksových knih známý pro svou spolupráci s Alejandrem Jodorowským.

Zdroj informací: Argo

Victor Hugo byl francouzský básník, prozaik, dramatik, esejista a politik. Je považován za vrcholného představitele romantismu. Dnes známý hlavně díky svému dílu Bídníci. Victor Hugo je autorem klasicistních básní a romantických dramat a románů, v nichž mísil postupy černého románu se zásadami kritického realismu. Ve své tvorbě spojoval snové, filosofické, politické a lyrické oblasti, mísil tragično a komično, krásu a ošklivost, vznešenost a grotesknost a z pozice humanisty se nadčasově dotkl řady sociálních problému světa.

Zdroj informací: Argo

————————————————

K ruským autorům máme většinou dva postoje. Jedni čtenáři je milují a druzí jim tak nějak nemohou přijít na chuť. Pokud však patříte do té první kategorie, určitě vás zaujme Leskovova kronika, která česky vyšla poprvé na začátku 20. století. Dnes je tu nové vydání a vy máte možnost jeho román znovu, nebo jej poprvé objevit!

Stylizovaná románová kronika Až se hnou vody (v definitivní podobě vydaná rusky roku 1872) zůstala u nás na rozdíl od Leskovových známých povídek a románů stranou pozornosti – česky vyšla poprvé a naposledy před více než sto dvaceti lety (1903). Nový překlad Jana Machonina potvrzuje neobyčejnou živost a modernost této prózy, v níž Leskov více než jinde opustil formu románu, využíval odcizené perspektivy jakoby filmového vypravěče a ve střídání různých stylových rovin výrazně obohatil jazyk prvky odposlouchané reci. Do bezmála idylického prostředí jednoho ruského městečka, zvláště malého společenství jeho pravoslavných duchovních, proniká atmosféra moderní doby, volnomyšlenkářství a nihilismus, jak se tehdy nové myšlenkové proudy v Rusku označovaly. Tyto střety probouzejí k životu zápletky, jejichž bizarnost nabývá místy až absurdních poloh. Tak Leskov utkal podivuhodnou sít směšných i dojemných příhod, z níž vyvstává působivý obraz duchovní a materiální podstaty Ruska 19. století v celé jeho složitosti.

Až se hnou vody

Autor: Nikolaj Leskov
Přeložil: Jan Machonin

Počet stran: 472
Vazba: vázaná
Formát: 130×200 mm
ISBN: 978-80-200-3497-7
Doporučená cena: 595 Kč

Knihu Až se hnou vody vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Docela jiný případ je kněz stargorodského chrámu Zacharija Benefaktov. Celá jeho osobnost je vtělená pokora a smíření. A tomu, jak málo se touží projevovat jeho pokorný duch, odpovídá i jeho droboučké tělo, které také zabírá co nejméně místa a jako by se snažilo nezatěžovat zemi svou přítomností. Je malý, hubený, neduživý a plešatý. Jenom za ušima mu povlávají dvě drobné šedožluté lokýnky. Cop nemá vůbec. Jeho poslední zbytky zmizely už dávno, ale i tak to byl cůpek tak ubohoučký, že mu diákon Achilla neřekl jinak než myší ocásek. Místo plnovousu jako by měl otec Zacharija k bradě přilepený kousek mořské houby. Ručičky má jako dítě a neustále je schovává do kapes kleriky.

Můžete si přečíst kompletní ukázku.

O autorovi

Nikolaj Semjonovič byl ruský spisovatel a dramatik. Pocházel z úřednické rodiny. Nedostudoval gymnázium, od 16 let musel vydělávat. Byl úředníkem, později obchodním zástupcem, hodně cestoval po Rusku i Evropě, několikrát navštívil i Prahu. Od roku 1872 působil na ministerstvu osvěty. Odtud byl pro své kritické názory na Rusko i na pravoslavnou církev propuštěn a věnoval se pouze literatuře. Protože však zároveň ostře kritizoval a karikoval i ruské utopisty a revolucionáře (podobně jako Dostojevskij v Běsech), rozešel se i se svými přáteli.

Zdroj informací: osobnosti.cz

————————————————

Fotografie umí okamžik zachytit a uchovat i víc než století. Pavel Scheufler, historik fotografie, s oblibou zpracovává fotografie z přelomu 19. a 20. století. V aktuální publikaci se věnuje folkloru a vy si tak na dobových obrázcích můžete prohlédnout oslavy svátků, lidové tradice, kroje a další.

Zobrazení tradic, svátků, oslav i lidových veselic fotografy vždy lákalo. Fotografie z časů monarchie zachycují, jak se dříve slavily poutě, masopusty, posvícení nebo Vánoce, a připomínají, že k folkloru rovněž patří pohádky a pověsti. Nová kniha Pavla Scheuflera čerpající z jeho známé fotografické sbírky dává nahlédnout do světa obyčejů a tradic v době, kdy podobné záběry posilovaly národní uvědomění směřující ke vzniku samostatné republiky. Lidové kroje se tehdy hrdě nosily nejen na národopisných výstavách a památné příběhy z české historie ožívaly v hudbě a malířství, ale i na fotografiích. Publikace navazuje na oblíbené knihy Šumava za císaře pána, Pivo za císaře pána, Lázně za císaře pána, Krkonoše za císaře pána a Praha za císaře pána.

Folklor za císaře pána

Autor: Pavel Scheufler

Počet stran: 160
Vazba: vázaná
Formát: 245×250 mm
ISBN: 978-80-276-0984-0
Doporučená cena: 499 Kč

Knihu Folklor za císaře pána vydalo nakladatelství Slovart.

Ukázka z knihy

K dispozici je i celá ukázka.

O autorovi

Pavel Scheufler je fotograf, známý historik fotografie, publicista a první lektor fotografických kurzů Centra FotoŠkoda. 25 let přednášel na katedře fotografie FAMU. V historickém bádání se orientuje na vývoj středoevropské fotografie do roku 1918, ve vlastním fotografování jsou jeho hlavním tématem současní lidé. Jeho další zálibou jsou fotografické experimenty. Napsal na 50 fotografických knih, uspořádal přes stovku výstav. Čtenáři mohou znát i jeho publikace Pivo za císaře pána, Krkonoše za císaře pána, Šumava za císaře pána nebo Osobnosti fotografie v českých zemích do roku 1918.

Zdroj informací: fotoskoda.cz

————————————————

Povídky z první poloviny 20. století, i tak by se dal nazvat povídkový román autora Andreje Platonova. Jeho hrdiny jsou ti nejprostší a nejobyčejnější lidé, v každé povídce hraje prim trochu jiný časový úsek a nechybí ani trocha autobiografie.

Kniha zahrnuje pět povídek z let 1926−1936: – Formanská ves, Hliněný dům v okresním parku, Nezbadatelný člověk, Řeka Potudaň a Hnojný vítr. Nezbadatelný člověk je zčásti autobiografické vyprávění z dob ruské občanské války, v němž se střídá podání bezprostřední surovosti bojů s okamžiky až bájně dobrodružnými (plavba dobrovolníků na Krym). Formanská ves zachycuje autorovy vesnické vzpomínky z předrevolučního dětství. Hlavní postava reprezentuje typicky platonovský typ hrdiny, jímž je nejposlednější z posledních – prostoduchý nádeník bez ambicí a cílů. Hnojný vítr ukračuje do ciziny, do Německa těsně po Hitlerově nástupu k moci, ale při hrůzostrašném líčení nacistických zvěrstev jaksi na zapřenou pranýřuje sovětský hladomor z počátku třicátých let 20. století. Řeka Potudaň zastupuje autorovu tvorbu z třicátých let, kde předrevoluční dětství i občanská válka ustupují do dějinného pozadí ve prospěch doby po vítězství bolševiků. Budování mírového života v SSSR je však opět zcela po platonovsku podáno na příkladu nejprostších lidí, nevybavených znaky hrdinství, unavených dlouholetým utrpením a hledajících štěstí jen v nejzákladnějších prvcích lidské komunikace. I ta však z nedostatku zkušeností bezmála selhává, než se nakonec jakoby zázrakem – na pozadí tajuplné řeky coby svědkyně – zdvihne z popela. Doslovem vybavil Bruno Solařík.

Potudaň

Autor: Andrej Platonov
Přeložil: Jan Zábrana

Počet stran: 270
Vazba: brožovaná
Formát: 115×200 mm
ISBN: 978-80-7645-327-2
Doporučená cena: 368 Kč

Knihu Potudaň vydalo nakladatelství Dauphin.

Ukázka z knihy

Pojednou se Firsov zvedl a posadil, těžce a vyděšeně dýchal, jako by byl zchvácen nějakým neviditelným během a zápasem. Zdál se mu strašlivý sen, že ho svou žhavou srstí rdousí malý, vypasený živočich, něco jako polní zvířátko, které se vykrmilo čistou pšenicí. A tento živočich, smáčený potem námahy a lačnosti, vlezl spáči do úst, do krku, snažil se mu prohrabat chňapavými tlapkami až do středu duše, aby mu spálil dech. Firsov se ve spánku zalykal, chtěl vykřiknout, dát se na útěk, ale zvířátko se z něho vydralo samo od sebe, slepé a ubohé, samo postrašené a rozechvělé, a skrylo se v temnotě své noci. Firsov se umyl v potoce a vypláchl si ústa. Pak vyrazil co nejrychleji dál. Dům jeho otce už byl blízko a do večera k němu mohl dojít. Právě se setmělo, když Firsov uviděl své rodiště v zamžené nadcházející noci. Byla to mírně se svažující náhorní rovina, vystupující od břehů Potudaně k vyvýšeným žitným polím. Na této náhorní rovině se rozkládalo nevelké město, díky temnotě teď skoro neviditelné. Nesvítilo tam ani jediné světlo.

Můžete si přečíst i celou ukázku.

O autorovi

Andrej Platonov (1899–1951), vlastním jménem Andrej Platonovič Klimentov. Literárně se projevil nejdřív jako esejista a básník, později jako autor vědeckofantastických próz. Vzhledem k jeho zájmu o osudy nejposlednějších z posledních mu sovětská literární i kulturně politická kritika brzy začala vytýkat „okrajovost“ jeho témat a hrdinů, přestože svým původem i povahou motivů vlastně představoval přímo vzor „proletářského spisovatele“. Nakonec byl z nejvyšších míst pranýřován dokonce za „anarchickou protistátnost, nutně vyrůstající z „humanistické‘ sebestřednosti“. Jeho tvorbu odmítali doboví inženýři lidských duší jako „ubohý příklad nejpodlejší a nejhnusnější pomluvy“ sovětského zřízení. Nebylo tudíž divu, že Platonovovy apokalyptické romány – například právě Jáma, portrétující stalinskou politiku kolektivizace a industrializace – nesměly za jeho života vyjít tiskem.

Zdroj informací: Dauphin

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Která z dnes představených knih vás nejvíce zaujala? Napište nám svůj názor v komentářích.

Doporučení:

Share