V prvním únorovém týdnu 2024 vydalo nakladatelství Triton další z nově připravených překladů práce Arkadije a Borise Strugackých. Tentokrát jde o knihu s názvem Útěky z pekla (Popytka k begstvu, 2001). Překlad je již tradičně dílem Konstantina Šindeláře.

Není to dávno, kdy jsme si připomněli projekt nových překladů díla bratrů Strugackých, zbavených původních cenzurních zásahů tehdejšího režimu. Naposledy jsme se spolu podívali na román Dravé věci naší doby (Хищные вещи века, 1965). Ze stejné skupiny je i sbírka Útěky z pekla. Ta ovšem kromě dvou novel, které se v češtině již objevily (byť místy zasažené nešetrnými škrty), přináší dvě povídky, které se v překladu do češtiny představují poprvé.

Úvodní příběh se jmenuje „První muži na prvním prámu“ (Pěrvyje ljudi na pěrvom plotu, 1963/1968). Je to jeden z těch, které čeští čtenáři dostávají do rukou poprvé. Od ostatních příspěvků ve sbírce se liší víc než pak ony tři zbylé od sebe navzájem. Jde o dvanáctistránkovou epizodu – ostatně Boris Strugacký v závěrečném komentáři k této povídce i k té následující přiznává, že malý formát se s bratrem rozhodli opustit ve prospěch románů. Takže o vyprávění o podivném setkání s ještě podivnějšími bytostmi kdesi v mrazivé pustině říká, že patřilo k posledním povídkám, které s Arkadijem napsali.

Hned následující příspěvek, rovněž česká novinka, se jmenuje „Ubozí zlí lidé“ (Bědnye zlyje ljudi, 1963). Má dokonce jen necelých šest stránek a Boris Strugackij se domnívá, že jde o vůbec poslední povídku, již autorská dvojice před přechodem k rozsáhlejším formátům stvořila. Když ještě dodám, že se měla původně jmenovat „Je těžké být bohem“, znalci se jistě rychle dovtípí, jaký je její námět. A vy, nováčci, vězte, že se jedná o spletité intriky v královských kruzích s dotekem ruky lidských prospektorů.

Novela „Pokus o útěk“ (Popytka k běgstvu, v originále poprvé publikovaná v roce 1962) se v češtině už objevila, a to jako jedna z částí antologie světové fantastiky Experiment člověk (1983). Sto čtyřicet stránek nabízí prostor k většímu rozmachu. S trochou bezstarostnosti se dvojice kamarádů chystá zaletět si na dovolenou na planetu Pandora a střelit tam pár tachorgů jako lovecké trofeje. Jenže se objeví neznámý cizinec Saul, který oba přesvědčí, aby letěli jinam. Což v praxi znamená úplně nové dobrodružství v podobě nového světa s civilizací na pomezí feudálně otrokářské společnosti. Právě tady ukázali autoři logiku zákona o nevměšování – je tak snadné chybně interpretovat chování jiného druhu, byť na pohled od lidí nerozeznatelného. Pokus o útěk je zajímavý nejenom tím, že odkazuje na prostředí zmiňované v dalších románech bratří Strugackých, ale hlavně svou gradací od bezbřehého optimismu a bezstarostnosti až po prozření a tíži odpovědnosti.

Závěrečný „Kluk z pekla“ (Pareň iz preispodněj, 1974) se ještě ve své cenzurované verzi v češtině objevil už v roce 1986 a to v antalogii sovětské sci-fi titulované téměř stejně: Chlapík z pekla. Tady se již ocitáme v zákulisí celého prospektorského dění a většina příběhu se odehrává na Zemi. V prostorách, kde se scházejí agenti působící v utajení mezi válčícími obyvateli Gigandy se svým řídícím orgánem, se zároveň ze svých zranění léčí i několik zachráněných domorodců. Kromě zhojení těla mají postupně poznat, co je s jejich planetou špatně, a jak jí mohou po ukončení války prospět.

S výjimkou prvního pracují zbylé texty jak s vyprávěním v první osobě, tak s pohledy nezúčastněného vypravěče. Z mého pohledu se jedná o napínavě koncipované příběhy, a to i přes příležitostné ideologické partie, které přinášejí jistý pocit déjà vu a vzpomínky na dávné doby vesmírného optimismu, jímž se stránky východní vědecké fantastiky kdysi jen hemžily.

Podobně jako v úvodu zmíněných Dravých věcech naší doby, i tentokrát je kniha doplněna o rozsáhlý doslov Vladimíra Borisova, příznačně uvedený titulem „Vymknuta ze svých kloubů doba šílí“. Znalec díla bratří Strugackých nabízí čtenářům pohled za oponu tvorby autorské dvojice a možná i objasňuje ledacos z předchozích příběhů.

Nevím, zda nakladatelství Triton chystá uvedení některé z dalších prací Arkadije a Borise Strugackých, ale pokud ano, rozhodně si je nenechám ujít. Navzdory časové propasti mezi dobou jejich vzniku a dneškem, přes veškerý technologický pokrok současnosti, zůstávají jejich příběhy stále zajímavé. Ostatně i v nich se objevují technická řešení, o nichž se nám stále ani nesní. Schválně, kolik jich při četbě Útěků z pekla napočítáte vy?

Útěky z pekla je možné zakoupit přímo na stránkách nakladatelství zde.

Související knihy

Strugackij, Arkadij – Strugackij, Boris

Triton, 2024