Během přelomu roku, času, který nás vede k zamyšlení a bilancování vlastního života, nakladatelství Cosmopolis asi nemohlo přijít s příhodnějším titulem. Román Kateřiny Dubské Třicátý kilometr totiž přímo ponouká k sebezpytu. V podtitulu knihy stojí: „Román o osudových křižovatkách a životě bez navigace“.

Autorka nám předkládá příběhy rovnou pěti různých aktérů, jejich životy spolu nesouvisí. Každého představí zvlášť a snaží se na nemnoha stránkách vykreslit základní rysy jejich charakteru. Dokonce sahá do rodinného zázemí a poukazuje na činitele, kteří měli na jejich jednání vliv (rodiče, kamarádka, prostředí). Mladíka Lukáše vykresluje jako typického syna zbohatlíků, který je naučený, že všechno vyřeší peníze a brát na někoho ohledy se nevyplácí. Miroslav se trápí v soužití s psychicky nemocnou ženou a marně hledá sílu k rozvodu. Tomášovi se po smrti jeho ženy nechce žít vůbec, a když si konečně najde novou lásku, pak v touze si ji udržet málem ztratí syna. Nina truchlí pro nejlepší kamarádku a marně hledá způsob, jak se se smutkem vyrovnat. A studentka Ivana volí cestu prvoplánové „zlatokopky“, neb ji život naučil, že ten, kdo má peníze, může všechno.

Osudy těchto lidí se protnou v jednom osudovém bodě. Stačí vteřina nepozornosti a všechno je jinak. Jak se s tím jednotlivé postavy vyrovnají? Jak to poznamená jejich další život? A co by bylo, kdyby se na začátku jedni manželé zachovali jinak?

„… Já už jsem dávno přišel na to, že některým lidem pomoci není, ty je můžeš jenom varovat a ukázat jim, co dělají špatně, pak už je to jejich rozhodnutí a jejich cesta. Těch varování už dostali dost. Prostě je musíš nechat jejich osudu. Člověk by řekl, boží mlýny nemelou nadarmo, ale u některých lidí mám dojem, že se nějak zasekly. Kdybych se měl užírat těmi, kdo mi ublížili, tak bych nic jiného nedělal a to nikdy nepřinese nic dobrého. Člověk nemá druhému přát nic zlého, i když si myslí, že by si to zasloužil. Protože pak škodí jen sám sobě.“ (str. 36)

Autorka ve své knize předkládá všechna možná klišé, jimiž se hemží náš život – šéf a jeho sekretářka; bezohlední snobové, kteří zapomínají na své kořeny; frajírek v autě za miliony; úplatná policie; těžké smiřování se se smrtí blízkého člověka; bezbřehá víra v dezinformace. Současně ukazuje důsledky, když se jen necháme unášet proudem života. A že běžného člověka ke změně většinou donutí teprve to, až pořádně narazí – ať již fyzicky, či jen obrazně.

V závěru knihy Kateřina Dubská nabízí ještě jiný konec příběhu – „co by bylo, kdyby…“. Ostatně, kdo z nás si takto nepohrával s proběhlými událostmi ve svém životě? Kde bych já mohl být, kdybych se dostal na školu, kdybych si vzal někoho jiného, kdybych se tenkrát rozhodl jinak… Každému z nás se takové myšlenky občas honí hlavou. Bohužel ve skutečnosti se na „kdyby“ nehraje. Ale už jen podobné úvahy by nás měly vést k tomu, abychom více naslouchali svému vnitřnímu hlasu či radám zkušenějších, abychom nedělali zbrklá rozhodnutí a byli schopní dohlédnout důsledky svých činů.

Třicátý kilometr není ani krimi, ani romantika, ani nepřináší nějaké převratné myšlenky, ale za přečtení každopádně stojí. Přiměje totiž k zamyšlení nad vlastním životem, k bilancování, zda všechna naše má dáti – dal jsou v rovnováze, a jestli ještě máme čas dát našim příštím krokům nový směr. A to se na začátku roku víc než hodí.

---

Knihu Třicátý kilometr vydalo nakladatelství Cosmopolis a můžete ji zakoupit na webu nakladatelského domu Grada.

Související knihy

Třicátý kilometr
Román o osudových křižovatkách a životě bez navigace

Dubská, Kateřina

Cosmopolis, 2023