Kniha je pokusem o syntézu dějin německého myšlení epochy osvícenství, sahající od Ch. Thomasia a G. W. Leibnize až po Schillera či Jeana Paula, jaká v moderní literatuře chybí. Ukazuje konstituci moderní německé filosofie v souvislostech s kulturními a společenskými dějinami 18. století a sepětí osvícenského racionalismu s jejich modernizačními prvky. Osvícenství se v politicky roztříštěném a zaostalém německém prostředí vyvíjelo nikoli odvržením, nýbrž složitou konverzí dosavadní duchovní tradice, a prosazovalo se jako genuinně křesťansko-humanistický projekt navazující na lutherskou reformaci. K jeho zásadním rysům patřilo propojení s tvorbou moderní občanské kultury, s rozvojem knižního trhu, žurnalistiky, světského umění a empirických věd. Úměrně tomu se kniha nevěnuje pouze univerzitní filosofii a teoretickým spisům, nýbrž také prezentaci filosoficky fundovaných postojů v estetice, dějepisectví, kazatelství či v krásné literatuře. Právě v německém osvícenství se zrodila estetika jako samostatná věda a prostřednictvím básnictví a jeho reflexí docházelo k celospolečenskému šíření osvícenských idejí, k utváření čtenářské, kritické a debatující veřejnosti.

Filosofie německého osvícenství

Autor: Martin Bojda

Počet stran: 524
Vazba: vázaný blok
Formát: 165×245 mm
ISBN: 978-80-200-3468-7
Doporučená cena: 650 Kč

Knihu Filosofie německého osvícenství vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

V následujících dvou kapitolách se zastavíme u rozvinutí, jež německý osvícenský racionalismus přinesl na poli historického a antropologického myšlení. Obě tyto oblasti, a totiž jejich spojení, hrály s postupem osvícenství a s úspěchy jeho modernizačních tendencí stále důležitější roli, a to příkladně u výmarských autorů v čele se Schillerem. Svou filosofií dějin se proslavil zejména Herder, u Goetha šlo primárně o filosofii přírody, ač dějinné a společenské konsekvence byly neméně důležité, jen nikoli teoreticky konceptualizované. U Herdera bylo spojení filosofie dějin s filosofií člověka, a sice oplodněnou empirickou konkretizací soudobé filosofie i historiografie, obzvlášť markantní. Jejich svorníkem byla jeho teorie jazyka, antropologie kultury či kulturní antropologie, nicméně je jednostranné vykládat Herderův – moderně řečeno – „lingvistický obrat“ pouze jako odvrat od metafyziky, jako obrat k naturalizaci či kulturní imanenci, jak se to často děje. (str. 325)

Přečtěte si celou ukázku.

O autorovi

Mgr. et Mgr. Martin Bojda, Ph.D. et Ph.D., (1991), filozof a historik, působí ve Filosofickém ústavu AV ČR. Specializuje se na duchovní dědictví evropského osvícenství a romantismu a na jeho působení ve 20. století.

Zdroj informací: Kosmas

Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Tradiční cílovou skupinu produkce nakladatelství Academia tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. V posledních letech také stoupá počet laických zájemců o populárně naučnou a uměleckou literaturu. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou. Splňují tak požadavky všech náročných zákazníků.

Související knihy

Bojda, Martin

Academia, 2024