Nejprve se podíváme do Prahy, kde bude v pondělí 22. ledna představena kniha Život jako ve filmu. Jde o soubor vzpomínek známého albánského režiséra Pira Milkaniho, který na konci padesátých let studoval v Praze a na konci devadesátých let působil v České republice a na Slovensku jako velvyslanec Albánie. Úryvky z knihy za přítomnosti autora přečte Bára Štěpánová. Tak přijďte do Knihovny Václava Havla v 19.00.

Knihovna Jiřího Mahena v Brně připravila setkání pro nejmenší čtenáře (ve věku do osmnácti měsíců): koná se v úterý 23. ledna a těšit se můžete na říkanky, zpívánky i čtení z knížek. Speciálním hostem bude lektorka kurzů z obchodu Brána ke zdraví, od které se dozvíte užitečné informace na téma Přírodní lékárnička. Buďte v ústřední knihovně na Kobližné v 10.00.

Městská knihovna v Praze naplánovala na středu 24. ledna veřejné čtení z knihy Knihomil na cestě. Jde o vyprávění dvou knihomilů – Petra Ladmana a Břetislava Ditrycha, kteří vás zavedou na málo známá místa v Evropě, ale i na exotická místa daleko ve světě, například do království Tonga nebo města Harar v Etiopii. Dorazte na pobočku Hradčany v 17.17.

Ani tentokrát nezapomíná Knihovna Jiřího Mahena v Brně na děti: ve čtvrtek 25. ledna se můžete společně s dětmi od 4 let zúčastnit dalšího čtení pro nejmenší. Představena bude kniha Jak liška vymalovala oblohu, kterou napsala finská autorka Mila Teräs. Co myslíte, která barva bude pro lišku tou nejkrásnější na světě? Čtení začíná na pobočce Lesná v 16.00.

A podíváme se do Vsetína, kde ve čtvrtek 25. ledna můžete zajít na besedu s Jiřím Buřičem, majitelem audioknižního vydavatelství Tebenas, jenž se zaměřuje na skutečné příběhy z české novodobé historie. Těšit se můžete třeba na ukázky z audioknihy Korespondence V+W (dvou kamarádů na život a na smrt Jiřího Voskovce a Jana Wericha). Beseda začíná v Masarykově veřejné knihovně Vsetín v 17.00.

V pátek 26. ledna si v Praze nenechte ujít diskuzi spisovatelů Ivana Adamoviče a Iva Fencla s novinářem Luděkem Bednářem na téma Knihovna Olgy Havlové čili Hrobka. Svépomocnou lidovou knihovnu Hrobka založila Olga Havlová v osmdesátých letech na protest vůči oficiální kultuře a také pod vlivem svérázné vášně k takzvané úpadkové kultuře braku. V Hrobce se za čilé podpory kolegů umělců a intelektuálů začaly množit samizdaty a útočiště zde našla řada zakázaných autorů, kteří nesměli oficiálně publikovat. Diskuze začíná v Knihovně Václava Havla v 19.00.

 Pokud víte o nějaké další zajímavé literární akci, podělte se o ni s námi v našem Kalendáři akcí.