V podvečerním čase 19. října 2023 uspořádala knihovna Goethe-Institutu v Praze v součinnosti s nakladatelstvím Vyšehrad slavnostní prezentaci románu předního německého spisovatele 2. poloviny 20. století, nositele Nobelovy ceny za literaturu Heinricha Bölla v českém překladu nazvanou Ochranné obklíčení (německý originál nese název Fürsorgliche Belagerung). Knihu v tomto roce vydalo výše zmíněné nakladatelství Vyšehrad ve společnosti Albatros Media a. s. za finanční spoluúčasti Goethe-Institutu v rámci programu Podpora překladu. Podvečer zahájila vedoucí knihovny Instiutu paní Petra Kulovaná přivítáním posluchačů zajímajících se o Böllovo literární dílo, a především pak aktivních účastníků besedy, jimiž byli překladatelka románu Ochranné obklíčení paní Jana Zoubková, germanista a překladatel pan Pavel Novotný a moderátorka diskuse spisovatelka Tereza Samotamová.

Jana Zoubková

Beseda se odvíjela ve třech tematických rovinách, jejichž společným obsahovým svorníkem bylo právě v českém literárním milieu publikované dílo Ochranné obklíčení. První rovina se dotýkala politicko-společenské situace v Německu 70. let minulého století, která ve velké míře determinovala námět Böllova románu. Na přelomu 60. a 70. let se v Německu formovala ultralevicová teroristická skupina Frakce Rudé armády (RAF), několik měsíců trénovaná v Jordánsku u palestinské organizace Fatah a poté provádějící sérii bombových útoků v německých městech. Po krátkém utlumení její činnosti v důsledku zatčení předáků skupiny dochází ke zvýšení aktivity RAF právě v době, kdy Heinrich Böll začíná psát svůj román.

V roce 1972 dostal Heinrech Böll Nobelovu cenu za své dosavadní literární dílo, v němž se zrcadlí jeho nekompromisní odsudek válečného vraždění i poválečného zametání kolaborantství s nacismem, odpor k pokrytectví ve společnosti i církvi a zároveň i prozaikův humanismus založený na křesťanských principech. Z početných děl tohoto období zmiňme alespoň dva: romány Biliár o půl desáté a Klaunovy názory. Nicméně 70. léta znamenají ve spisovatelově životě i tvorbě velký zvrat – a ten v diskusi představuje druhou tematickou rovinu. Böll, který byl dosud v německém kontextu vnímám jako „svědomí národa“ nebo „mravní instance“ (přídomky, které se však autorovi zdály být nepatřičné), je náhle v konturách teroristického běsnění Frakce Rudé armády vystaven mediálnímu lynči. Nad literátem byl na základě jeho volání po tom, aby byl brán zřetel na spravedlnost, vyřknut soud nazývající jej „zastáncem teroristů“. Média jej stigmatizovala coby „bolestínského a uplakaného“ spisovatele sympatizujícího s teroristy a štvala proti němu německou veřejnost. Böll sám tuto mediální štvanici ve svém vystoupení na vysílací stanici ARD označil za „udavačské, štvavé klima, v němž žádný intelektuál nemůže pracovat“ a pokračoval osobním vyznáním, že „v zemi, v níž nemohu pracovat, nemohu ani žít“. A přesvědčen, že bude-li se situace v Německu dál ubírat tímto směrem a následně „z intelektuální krajiny se stane pustina“, začal pracovat na svých dvou „skandálních prózách“, na románech Ztracená čest Kateřiny Blumové (vyšel 1972) a Ochranné obklíčení (1979).

zleva Jana Zoubková, Tereza Semotamová, Pavel Novotný

Tím se dostáváme k rovině třetí, jíž účastníci diskuse věnovali pozornost. Rovině, která se týkala vzniku, obsahu a recepce prezentovaného díla v německém kulturním prostředí a taktéž geneze jeho překladu do češtiny. Jak bylo nastíněno výše, Ochranné obklíčení reflektuje temné události 70. let: teroristické útoky, na ně reagující bezpečnostní opatření, hysterii, která s neodvratnou samozřejmostí zachvacuje společnost i mediální svět. Zároveň zobrazuje, jak toto vše proniká do života běžných lidí, jak se svým chováním a jednáním přibližují mechanismu stroje, jak pozvolna mizí hranice mezi živým tvorem a automatem, jak je pod pláštíkem ochrany ohroženo soukromí jedince, jak digitální média a virtuální realita zneschopňují člověka mít vlastní úsudek a být schopen cítění. A v tomto téměř dystopickém nahlížení existence člověka ve světě předjímá Böll mnohé z dění, jemuž jsme svědky my v dnešní době. Ale to je již na každém čtenáři Ochranného obklíčení, aby ve spleti děje, v síti mnoha postav nalezl to, co jej na nebezpečnost zmíněných jevů upozorní a před nimiž ho bude varovat.

A tedy nejen kvůli aktuálnosti Böllova románu, ale i jeho literárním kvalitám je třeba vzdát díky těm, kteří se o vydání knihy v českém prostředí zasloužili: překladatelce Janě Zoubkové ze její překladatelské dílo a také nakladatelství Vyšehrad, že jako jediné bylo ochotno román vydat.

Související knihy

Böll, Heinrich

Vyšehrad, 2023