Na sklonku srpna 2023 doplnil server Audioteka.cz tak zvanou Asijskou ságu Jamese Clavella o jeho poslední část s názvem Smršť (Whirlwind, 1986, česky 2002). Podle překladu Jany Koblížkové audioknihu namluvil Jiří Schwarz.

James Clavell je britským autorem druhé poloviny dvacátého století. Hned svou prvotinou Král Krysa (King Rat, 1962, česky prvně 1972) vzbudil zaslouženou pozornost. Popisuje v ní situaci v japonském zajateckém táboře v Singapuru v roce 1945, kde byl i on sám vězněn. Díky Králi Krysovi se zrodila Clavellova šestidílná Asijská sága, byť přímo tato kniha v ní z hlediska historické chronologie zaujímá až čtvrté místo. Celá sága vznikala napřeskáčku. Druhý díl Tchaj-pan (Tai-pan, 1966, česky prvně 1994) předcházel o devět let Šógunovi (Shogun, 1975, česky prvně 2000). Vznešený dům (Noble House, 1981, česky 2001) a Smršť předcházely svým vznikem třetí části Gaidžin (Gai-jin, 1993, česky prvně 1996).

Smršť, stejně jako všechny ostatní romány této skupiny, je rozsáhlé a dějově spletité dílo o téměř jedné tisícovce stran. Ve své zvukové verzi nabízí téměř šedesát dvě a půl hodiny poslechu. Tento obrovský rozsah přitom ve skutečnosti mapuje období necelého jednoho měsíce. Konkrétně časový úsek mezi devátým únorem 1979 až čtvrtým březnem stejného roku. Nosnou linii příběhu tvoří snaha zachránit z Íránu, v němž propukla revoluce, letku vrtulníků společnosti S-G. Ta až dosud sloužila převážně k servisu a zásobování ropných věží skupiny Iran Oil. James Clavell sugestivně vystihl okamžiky nástupu příznivců Ajatoláha Chomejního. Stejně tak ale odkryl zákulisní machinace levicových frakcí a neutuchajících střetů nastupujícího režimu nejenom s předchozími příznivci monarchie, ale hlavně s marxistickými skupinami snažícími se nastalý zmatek využít ve svůj prospěch. Na příkladu konkrétních jedinců, jak ze strany západních pilotů, tak bezpočtu agentů mnoha zpravodajských služeb, vykresluje autor den po dni a hodinu po hodině zmatek oné doby. Clavell ale nenapsal pouhou prozápadní historku. Jak je jeho zvykem, velice věrně vykreslil i charaktery místních obyvatel, v tomto případě Íránců, s velkým přesahem k různým interpretacím islámu.

Smršť ani zdaleka nenabízí jen napínavou a akcí prosycenou četbu. James Clavell jako obvykle neváhá sáhnout i k základním lidským citům, jakými jsou hlavně láska, přátelství a oddanost. Hned několik kulturně smíšených párů posloužilo autorovi jako nezbytné koření dobrého příběhu. A tak se čtenáři potkají s finským pilotem, jenž má za ženu chánovu dceru, stejně jako s kanadským, který se oženil s dcerou vlivného íránského finančníka.

Závěrečný díl Asijské ságy nestojí v kontextu celé série osamocen. Ostatně stalo se dobrým zvykem znovupoužít osvědčené charaktery, takže například postavy Robina Greye a Petera Marlowea z Krále krysy se objevují i ve Vznešeném domě, a Robert Armstrong, agent MI6, je důležitou postavou jak ve Smršti, tak i právě připomenutého Vznešeného domu. Propojení jednotlivých knih ságy prostřednictvím postav a jejich potomků umožňuje čtenářům sledovat osudy Clavellových hrdinů napříč různými dějinnými obdobími i geografickými místy. Kupříkladu jméno Toda se celou ságou proplétá od Šóguna mapujícího Japonsko v roce 1600, až do Smršti zasazené na konec sedmdesátých let dvacátého století. Podobně Struanova společnost, jejíž součástí je vrtulníková sekce S-G, má své kořeny v Tchaj-panovi a roce 1841 v Hongkongu, přes Japonsko v roce 1862 zobrazené v Gaidžinovi, přes Vznešený dům opět v Hongkongu, ale již v roce 1963, až po Smršť v roce 1979. Kromě zmíněných ale ve Smršti zazní i mnoho dalších jmen ze všech předchozích dílů ságy, byť třeba jen jako součást dialogu některých postav.

Stejně jako ve všech románech Asijské ságy, i ve Smršti se James Clavell inspiroval skutečnými událostmi a reálnými situacemi. Vrtulníkové letce S-G stála modelem společnost Bristow Helicopters, jejíž stroje a vybavení právě takovou únikovou akci podstoupily. Ale vrtulníky nebyly zdaleka jedinou reálně zrcadlenou událostí tohoto příběhu. Nicméně víc si dnes již prozrazovat nebudeme, ať na vás také zbude nějaké to překvapení při poslechu.

Již zmíněných šedesát dva a půl hodiny záznamu hlasu Jiřího Schwarze se vměstnalo do sedmdesáti dvou souborů ve formátu mp3. Dramatický přednes tohoto zkušeného interpreta je vkusně doplněn celou řadou hudebních motivů, které na většině míst podpoří popisovanou atmosféru a prohloubí tak posluchačův prožitek.

Kritiky zaslouženě označují Smršť za vrchol celé Asijské ságy, přestože nevznikla jako poslední, jak už jsme si říkali v úvodu. Možná za takovým hodnocením stojí i fakt, že právě popisované období je nám nejbližší a mezi námi se ještě stále najde mnoho očitých svědků té doby, byť v hlubokém socialismu medializované nejspíš poněkud odlišně od pojetí ve Smršti. To mi připomíná, že jedním z Clavellových hlavních rysů je schopnost oprostit se od jakéhokoli stranění té či oné civilizaci. Ani v událostech revolučního Íránu nepodbízí autor čtenáře k tomu, aby si vybrali svou oblíbenou skupinu, byť samozřejmě většina z nás bude mít tendenci držet palce právě pilotům. Ale z čistě objektivního pohledu si lze najít své knižní oblíbence i mezi místními obyvateli.

Jakkoli je na dnešní dobu neobvyklé setkávat se s tituly o rozsahu mnoha set stran, právě u Jamese Clavella je to to poslední, co vás během četby či poslechu zarazí. Možná dokonce naopak. U tak komplexních a velice pečlivě zpracovaných témat se snadno stane, že i tisícovka stránek se bude nakonec jevit jako příliš málo. V každém případě, chcete-li se pobavit, poučit a dovzdělat zároveň, Asijská sága je přesně to pravé, kde začít. A je opravdu jedno, bude-li vaše první „clavellovka“ Šógun, nebo zrovna Smršť. Na pořadí poslechu tady vážně nezáleží.

Související knihy

Clavell, James

Audiotéka.cz, 2023