Druhý prázdninový měsíc roku 2023 se v nabídce vydavatelství OneHotBook objevila novinka v podobě audioknihy Waltera Tevise Zpěv drozda (Mockingbird, 1980, česky prvně 1986). Překlad tištěné předlohy je dílem Miroslava Jindry. Na interpretaci zvukové podoby se podíleli Kateřina Winterová, Martin Písařík a Tomáš Pavelka.

Walter Tevis byl americkým autorem druhé poloviny dvacátého století. Na svém kontě má bezpočet povídek, jež mu začaly vycházet už v padesátých letech, a „jen“ šest románů, z nichž některé posloužily jako předlohy pro filmová zpracování či televizní adaptace. K těm patří třeba pověstný Muž, který spadl na Zemi z roku 1963 (The Man Who Fell to Earth, česky 2021), jenž se pozornosti filmařů a televizních producentů dočkal hned třikrát. Podobně o dvacet let mladší Dámský gambit (The Queen’s Gambit, 1983, česky 2021) se jako minisérie Netflixu z roku 2020 dlouho držel na špičce sledovanosti. Ač nezfilmován, za pozornost stojí zcela jistě i další futuristický román přeložený do češtiny Kroky Slunce (The Steps of the Sun, 1983, česky 1993) zabývající se jedním z možných řešení energetické krize.

Zpěv drozda nabízí vizi potenciálního stavu lidské civilizace v pětadvacátém století. Lidstvo už dávno ztratilo kontrolu nad vlastním vývojem. O tom, co a kde se stane, rozhodují roboti vyšších generací. I roboti totiž mají svoji hierarchii – od „robotů-debilů“ (citace) až po roboty sedmé a osmé generace schopné samostatného rozhodování. Nad těmi všemi ovšem stojí omezená série devítek. Z původní stovky už ale zbyl jen jeden jediný – Robert Spofforth. Jeho devadesát devět bratrů se dříve nebo později rozhodlo spáchat sebevraždu. Spofforth tedy dostal do vínku blok, který mu takový akt znemožňuje. Pro lidstvo, aniž to dožívající lidé tuší, se postupně stává nejvyšší autoritou, někým, kdo o jejich osudech může a chce rozhodovat. Lidé jsou již dávno naučeni užívat drogy, kouřit marihuanu a s ničím si nelámat hlavu („Neptej se – pusť to z hlavy“). Sex je otázkou rychlého aktu, a co je nejdůležitější, vůbec neslouží coby rozmnožovací akt. Ostatně lidstvo je pod dohledem tlačeno k dodržování předpisu Nerušeného soukromí. I v tomto „ideálním“ světě však existují zločinci. S těmi roboty řízená společnost samozřejmě dokáže zatočit –jako osvědčený prostředek k nápravě využívá pracovní tábory. Abychom měli hlavní postavy kompletní, musíme zmínit ještě dvě jména. Paul Bentley se naučil dovednosti, jež již dávno vymizela. Umí číst. Ne nijak zázračně, ale dokáže to. Robot deváté generace Spofforth, který toho času vede univerzitu v New Yorku, ho ale nezaměstná jako učitele této pohřbené znalosti. Místo toho mu zadá za úkol namluvit do záznamníku načtené titulky starých černobílých filmů. A pak tu máme Mary Lou, dívku, která nemůže drogy brát, protože na ně má alergickou reakci. Žije na tajňačku v zoo (obsazené nejenom robotickými zvířaty, ale i robotickými klony dětských návštěvníků) a jako nejspíš jediná na celém světě má čistou hlavu. A tělo. Máme tu totiž klíčový problém: již třicet let se nenarodilo jediné lidské dítě…

Ano, možná vám toto téma připomíná jiné příběhy. Nejde to ak docela neobvyklou zápletku. Ale v době svého vzniku se v případě Tevisova románu o novou vizi možné degenerace lidstva jednalo. Na rozdíl třeba od filmu Potomci lidí (Children of Men) z roku 2009 tady totiž sterilita nevznikla nějakou zákeřnou a neznámou chorobou. Walter Tevis na zhruba třech stovkách stran dokázal nabídnout věrohodný snímek nepříliš optimistického vývoje lidstva ukolébaného přehnanou robotizací. Roboti v Tevisově podání se nepotřebují vzepřít proti svým tvůrcům v ozbrojeném konfliktu jako u svého tvůrce Karla Čapka v R.U.R. Svůj postupný skon si lidstvo jako obvykle dokáže přivodit samo, a ještě k tomu v podstatě dobrovolně. Ale abych nezněl příliš pesimisticky, Zpěv drozda přeci jen jakousi naději ponechává. Zároveň se jeho autorovi podařilo připravit dystopický příběh plný celé řady úsměvných momentů ve skvěle vyváženém poměru se smutnými okamžiky hodnými zamyšlení.

Zvuková podoba knihy dostala do vínku hned tři hlasy reprezentující již zmíněné tři hlavní postavy, z jejichž perspektivy každý interpret na situaci pohlíží. Všichni tři interpreti jsou zkušenými herci a jejich přednes vdechl život mnoha jiným literárním postavám. Kateřinu Winterovou, Martina Písaříka ani Tomáše Pavelku nemusím jistě blíže představovat. Celkem třiatřicet zvukových stop ve formátu mp3 pak dává dohromady bezmála deset hodin napínavého poslechu. Mluvené slovo prokládají v klíčových předělech krátká hudební intermezza.

Walter Tevis patří věkově do skupiny autorů takzvaného zlatého věku science fiction, tedy těch, kdo svá vrcholná díla publikovali právě zkraje druhé poloviny minulého století. Náladově i stylově Zpěv drozda snadno obstojí po boku prací Raye Bradburyho, Clifforda Simaca, Roberta Heinleina, Ursuly K. Le Guinové a jim podobných. I přes snahu predikovat vývoj technologií z pohledu doby svého vzniku (což, jak víme, je prakticky nemožné v době, kdy se technologie rok od roku zásadním způsobem mění, a co platilo dnes, je zítra již dávno zastaralé) zůstává Zpěv drozda stále aktuální. Jaké je jeho tajemství? Samozřejmě skvěle vybudovaný příběh a mistrovsky zvládnutý jazyk. Jen díky této kombinaci může být toto dílo (a jemu podobná) i po padesáti a více letech stále zajímavé a vyhledávané.

Související knihy

Tevis, Walter

OneHotBook, 2023