Dnešní tipy vás zavedou do historie. První kniha zajímavou formou seznamuje se starověkým Řeckem, s jeho velkými mysliteli i mýty. V druhé knize se podíváte na Sibiř i do Severní Ameriky původních obyvatel a možná zjistíte, že i geograficky velmi vzdálená místa mají historicky mnoho společného.
Theodore Papakostas vám ve své knize O starém Řecku ve výtahu odvypráví příběh starověkého Řecka. Ve výtahu se zasekne archeolog a laik a vy se s nimi vydáte na dobrodružnou cestu časem i prostorem. Dozvíte se mnoho informací o úplných počátcích pravěkého Řecka, o důležitých dějinných událostech, ale i o mýtických postavách či řeckých filozofech!
O starém Řecku ve výtahu
Autor: Theodore Papakostas
Přeložila: Markéta Kulhánková
Počet stran: 256
Vazba: vázaná
Formát: 140×215 mm
ISBN: 978-80-7593-516-8
Doporučená cena: 390 Kč
Knihu O starém Řecku ve výtahu vydalo nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA.
Archeologie, stejně jako antika, je úchvatná i jímavá, děsivá i vtipná, inspiruje nás a pomáhá nám mnohé pochopit V průběhu času lze objevit mnoho pokladů. A kromě toho, může být studium archeologie a antického světa i jistým druhem kolektivní psychoterapie, jejímž prostřednictvím poznáváme sami sebe. Tisícileté dědictví nashromážděné na území Řecka, se možná může zdát těžko uchopitelné. Ale není. Ve výtahu uvíznou dva cizinci. Následující jednoduchá otázka „Co děláš?“ se stává odrazovým můstkem pro unikátní cestu časem a prostorem. Jeden z mužů je totiž archeolog. Laik, zprvu ironický a lhostejný, ho bombarduje otázkami, na které archeolog trpělivě odpovídá okouzlujícím, lehce neuctivým a rozhodně zábavným způsobem. Výsledkem je velkolepé, vtipné a naprosto strhující vyprávění o starověkém Řecku od jeho úplných počátků v pravěku až po konec jeho klasické starověké éry. Okouzlující výlet časem má zastávky ve zlomových okamžicích dějin, ale i v osobních příbězích obyčejných lidí. Co si zabalila minojská princezna na cestu do Egypta? Co dělal mykénský státní úředník, když se nudil? Který otrok se stal bohatým bankéřem? Proč filozof Hérakleitos navrhl, aby Homér dostal facku? Proč se Kyklady nazývají Kyklady?
Ukázka z knihy
„No, ne že by to staří Řekové zrovna říkali každý den. Je to výrok jednoho starověkého filozofa, Hérakleita. A ani to neřekl přesně takhle, takhle jen Hérakleitovu filozofii tlumočil Platón. Ale buď, jak buď, je to pěkný a moudrý výrok.“
Díval se na mě pohledem člověka, který se nemůže rozhodnout, jestli jsem blázen, nebo nerd. Pak se pravděpodobně rozhodl, že to nebude analyzovat až tak do hloubky, a přerušil rozpačité ticho: „Pěkné věci říkali ti staří, co? Samá moudra.“
„Určitě neříkali jen samá moudra, to jen dějiny zachovaly spoustu citátů.“
„Který je tvůj oblíbený?“
O autorovi
Dr. Theodore Papakostas je archeolog. Narodil se a vyrostl v Soluni. Archeologii vystudoval na univerzitách v Readingu a Nottinghamu ve Velké Británii. Pracoval na vykopávkách v Řecku i Velké Británii, byl zaměstnán v soluňském archeologickém muzeu. V roce 2017 získal doktorát na Aristotelově univerzitě v Soluni. Věří, že jednou z nejpodstatnějších úloh vědy je dostávat výsledky výzkumu do širšího povědomí. Také je přesvědčen, že antika a minulé epochy se hluboce dotýkají nás všech a v jejich znalosti spočívá síla. Proto vytvořil projekt Archeostoryteller, který mu umožňuje předávat historické informace jednoduchým, bezprostředním a zábavným způsobem.
Zdroj informací: nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA
O nakladateli
Nakladatelství Beta bylo založeno v roce 1993. Za dobu svého působení uvedlo na český trh na 800 titulů různých žánrů a řadí se tak mezi přední české nakladatelské domy. Věnujeme se především knihám zaměřeným na rozvoj osobnosti, dále vydáváme ezoteriku a nově také náročnější beletrii. V portfoliu nechybí témata historická nebo militaria a opomenout nelze ani bohatě vypravené, obsahově poutavé obrazové publikace, s nimiž se nakladatelství Beta úspěšně prezentuje laické i odborné veřejnosti. Mezi světoznámé osobnosti, které vydáváme, patří autor hororů a detektivních románů Stephen King, duchovní učitel Osho, Deepak Chopra nebo Alexander Loyd.
————————————————
Etnolog Tomáš Boukal napsal knihu Po stopách lidojeda, v níž zúročil své znalosti i poznatky z cest. Píše totiž o tom, jak si i geograficky velmi vzdálená místa mohou být v různých rovinách podobná. Zkoumá například genetickou i kulturní podobnost původních obyvatel Severní Ameriky a Sibiře. Autor hledá příbuzenské linie po celém světě a odhaluje podobnosti v mytologii různých etnik napříč všemi kontinenty. Tato kniha je cestopisem, přístupnou studií i populárně-naučnou literaturou v jednom!
Po stopách lidojeda
Vyprávění původních obyvatel Sibiře odhalující kořeny evropské kultury z pohledu genetické a kulturní příbuznosti
Autor: Tomáš Boukal
Počet stran: 304
Vazba: brožovaná
Formát: 115×200 mm
ISBN: 978-80-7645-416-3
Doporučená cena: 428 Kč
Knihu Po stopách lidojeda vydalo nakladatelství Dauphin.
Kniha o mýtech Indiánů Severní Ameriky i Sibiře, o jejich podobnostech a propojení i možných genetických souvislostech.
Náhodný výběr mansijského mýtu, který vykazoval určité podobnosti s mýty jiných národů, mne přivedl na stopu prastarého příbuzenství. Linie, která propojuje staré i současné populace velmi vzdálených míst, která leží na různých kontinentech, přes něž jsme schopni sledovat nejen stopy našeho mýtu, ale také stopy příbuzenských vazeb.
Podobnost starobylých vyprávění tedy není náhodná, ale vyjadřuje pradávnou příbuzenskou spojitost, která se ovšem v našem případě vztahuje na tak odlišné a geograficky vzdálená etnika, jako jsou některé skupiny původních obyvatel Sibiře, dalších oblastí Asie, ale také Ameriky, Evropy, a dokonce i Afriky. Těžko uvěřitelná se jeví představa, že by mohly sdílet nejen příběhy, geny, ale i další kulturní prvky.
Ukázka z knihy
Nevelká země. Jen dům stojí. Dlouho nebo krátce žili. Měli bílého krkavce. Dlouho nebo krátce žil, stal se úplně černým. Vyhnali ho, někde jedl člověka ten bílý krkavec – ochránce. Dlouze nebo krátce byli, byli staří. Tak žili. Doma děd spí a za dveřmi Ekva topka. Dlouho spal, krátce spal. „Copak spíš?“ Vyšel ven. Porodila syna. Jak vyšel, syn se proměnil v kachnu – Luli. „Proč jsi vyšel?“ ptá se ho žena. „Já jsem porodila syna, ty jsi vyhlédl a proměnil se v Luliho.“ Co dělat. Luli u nich doma nějaký čas pobyl. Jednou jim povídá: „Nu což, otče, matko. My na takové zemi nemůžeme žít. Pokusím se zem získat.“
„Jak jí získáš?“
„Potřebujeme velkou zemi. Zemi takovou, aby se na ní různá zvířata objevila. Proč bych měl já Luli sám žít?“
Vydal se na cestu. Šel. Dlouho nebo krátce šel. Vyhlíží ho, až jim oči slzí. Luliho však nevidí. Najednou Luli seskočil na zem. „Tady je naše země.“ Postavil se vedle domu. Jednou plivnul, podruhé, potřetí vyplivl. Povídá: „Otče, matko, zavřete oči. Přikryjte se a spěte. Nedívejte se.“ Dlouho nebo krátce spali, probudili se. Dívají se kolem. Kraj země v nedohlednu. Radují se, smějí. „Kdepak je Luli?“
„Pročpak se tak rozhlížíte, koho hledáte? Na zemi žijeme!“ Ohlédnuli se, tam stojí chlapec, jejich syn. Zaradovali se. Líbali ho. Objevil se opět jako člověk. Byl Luli, ale stal se člověkem. Líbali ho a žili společně. Konec jsem zapomněl. On potom šel ještě hledat lidi. To je vše.
(vyprávěl Pjotr G. Kurikov, pelymští Mansové)
Přečtěte si celou ukázku.
O autorovi
Tomáš Boukal (*1977) vystudoval etnologii a dlouhodobě se zabývá původním obyvatelstvem Severu. Především vztahem lovců, rybářů a sběračů tajgy s životním prostředím, který se promítá nejen do způsobu života a obživy, ale také do jejich duchovní kultury a náboženství. Podnikl řadu cest mezi původní obyvatelstvo Sibiře a severní Kanady. Několik let žil na Altaji (jižní Sibiř. Je autorem několika odborných monografií a článků: např. Torava (Dauphin, 2003), Ekologická antropologie (Univerzita Pardubice, 2013), Cesta lesem (Univerzita Pardubice, 2018), ale také beletrie: Hřbitov nevěst (MF, 2018). Zabývá se také etnickou i autorskou hudbou a malířstvím se severskou inspirací.
Zdroj informací: nakladatelství Dauphin
O nakladateli
Dauphin je nakladatelstvím kvalitní literatury. V jeho nabídce je próza, poezie, filozofie, komerční literatura, studie, ethno, surrealismus. Dauphin ve francouzštině, jazyce básníků, znamená delfín či mladý následník trůnu. Knihy, které byly následníkovi předkládány, byly označeny latinským nápisem ad usum delphini – určeno dauphinu. V antické mytologii pak delfín převážel vyvolené na Ostrov Blaženosti. Dauphin coby nakladatelství na tyto tradice navazuje – i kvalitní četbou je možno ostrovů Blaženosti dosíci.
Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.
Zajímá vás řecká mytologie či příbuzenství napříč kontinenty? Napište nám svůj názor v komentářích.
Související knihy
O starém Řecku ve výtahuPapakostas, Theodore
Pavel Dobrovský – BETA, 2023
Po stopách lidojedaBoukal, Tomáš
Dauphin, 2023
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.