Závěr května 2023 jistě potěšil všechny příznivce Stephena Kinga. Nakladatelství Beta Dobrovský jako Kingův dvorní český vydavatel představilo novinku s názvem Pohádka (Fairy Tale, 2022). Titul ilustrovaný Gabrielem Rodriguezem a Nicolasem Delortem do češtiny přeložila Adéla Bartlová.

Nedlouho po napínavém, mystickém a z velké části i hororovém příběhu Nespavost (Insomnia, 1994, česky prvně 1997), jehož vznik sahá až do počátku devadesátých let, tu máme úplnou novinku z dílny současného mistra hororů. Přidejme ještě další ingredience, jako jsou třeba hesla „young adult“, případně „fantasy“, a nebojme se ani výrazu „pohádka“, protože tak se konec konců dnes představovaný příběh jmenuje: Pohádka. A nejde rozhodně o pouhou symboliku. Tento román je vážně pohádkový.

U Stephena Kinga není žádnou novinkou, že si za hlavní postavy své knihy vybere věkově nesourodou dvojici. V případě Pohádky jde o sedmnáctiletého Charlieho Readea a zdánlivě osmdesátníka pana Howarda Bowditche. Proč to slovo „zdánlivě“? Nu, nechci spoilerovat, takže zrovna tuto informaci si asi budete muset najít v příběhu sami. Charlie jednoho dne zaslechne vytí psa, překoná vratký plot a najde starého pána ležet vedle poraženého žebříku. Noha pana Bowditche je evidentně zlomená. Charlie přivolá záchranku a od té chvíle se jeho život vydává zcela novým a rozhodně nečekaným směrem. Chlapec kdysi slíbil sám sobě a bohu, že bude konat dobro, budou-li jeho modlitby vyslyšeny. Tehdy se jeho otec utápěl v alkoholu, zatímco oba truchlili nad ztrátou manželky a maminky. A Charlie svůj slib podmínil tím, že se otec svého alkoholismu zbaví. Povedlo se. A tak se z mladistvého darebáka a rebela stal hrdina. Dům starého pána vyžaduje velkou péči. Koneckonců stejně jako jeho majitel, když se po nějaké době vrátí z nemocnice domů. Rehabilitace, ale i péče o Radar, fenku německého ovčáka, která stárne rychleji než její lidský společník, jsou asi ty nejdůležitější činnosti, které má hoch na starosti. Dokud se nedozví, odkud pochází páně Bowditchovo ukryté bohatství. Dříve než staříka stihne zabít rakovina, skolí ho infarkt, a situace se pro všechny dost výrazně změní. Do hry vstupuje celý nový svět. Doslova. Empis. Dostat se do něj lze skrz studnu ukrytou v kůlně na nyní již Charlieho pozemku. A nový svět ukrývá kromě zásob zlata ještě další tajemství. Hodiny, které dokážou omlazovat. Což je přesně to, co fenka Radar potřebuje, nemá-li vzápětí následovat svého pána na věčnost. Charlie neváhá a koná…

Více než sedmisetstránková kniha je uspořádána do dvaatřiceti kapitol a Epilogu. Každou kapitolu tvoří očíslované úseky. Kapitoly ve svém záhlaví vždy nesou heslovitý popis následujícího děje. Například: „Kapitola první – Ten zatracený most. Zázrak. Vytí“ nebo „Kapitola druhá – Pan Bowditch. Radar. Noc v psychodomě“ a tak dále. Novinkou v Kingově stylu je nepochybně častější používání vulgarismů (ne v masovém měřítku, ale i tak jde o překvapení) a i fakt, že hlavní hrdina, ač klaďas, není žádný měkota. Když je to z jeho pohledu třeba, svého oponenta bez mrknutí oka zlikviduje. Pravdou ovšem zůstává, že tentokrát se autor od obvyklého věku žáka druhého stupně základní školy posunul a Charliemu do vínku nadělil již téměř plnoletost. Takže jistá obhroublost, s níž pak skvěle kontrastuje snaha konat dobro a pomáhat bližním, je u nového hrdiny pochopitelná. Jeho postava tak nepochybně působí věrohodněji.

Překlad Adély Bartlové neurazí. Osobně bych měl pár výhrad k některým termínům, ale to nutně neznamená, že by nebyly správně. Jde spíš o osobní preference. Kupříkladu výraz „pellets“ bych namísto doslovného „pelety“ přeložil spíš jako „broky“, protože to slovo mi dává jasnější představu. Ale každý samozřejmě do překladu vkládá vlastní zkušenosti, takže nejde o nic důležitého. Čím jsem ale trochu zklamán, je množství překlepů, které se v knize objevily. Tu chybí písmenko (jeden příklad za všechny: „balon“ místo „balkon“), tu celé slovo (zájmena, spojky, zvratná částice…). Nejedná se o stovky případů, v textu o více než sedmi stech stranách se těch pár desítek snadno ztratí. Ale i tak je to do jisté míry novinka u dosud bezchybných korektur tohoto nakladatele. Na vlastní zážitek a potěšení z četby takový prohřešek zásadní vliv nemá. Ale dokáže zbrzdit rozjetého čtenáře, když si postižené místo musí přečíst víckrát, aby se ujistil, že něco nepřehlédl.

Pohádka svým prostředím i myšlenkou připomíná celou řadu Kingových předchozích prací. Jasná je paralela se světem Temné věže, ostatně Charlie disponuje nejednou z Rolandových vlastností. Už jsem se zmínil o věkově nesourodé dvojici, tady bychom se mohli ohlížet třeba po Nadaném žákovi, i když v charakterově inverzním provedení (padouši versus klaďasové). Zahlédnout lze i ozvěny Teritorií z Talismanu a Černého domu. Myšlenku paralelního světa lze najít i v titulu Z Buicku 8. Vtipně působí poznámka směřující k Rayi Bradburymu jako potenciálnímu návštěvníku světa Empisu, z čehož pak teoreticky mohl čerpat do svého románu Tudy přijde něco zlého (Something Wicked This Way Comes, 1962, česky prvně 2007). A samozřejmě si na své přijdou i znalci pohádek. Musím se přiznat, že ne všechny odkazy jsem schopen ztotožnit s originály. Vida, zajímavá výzva pro potenciální experty, co říkáte?

Osobně hodnotím Pohádku jako velice zdařilý příběh. Nabízí rovnou měrou napětí, optimismus, ale i realisticky podaný vzdor. Ukazuje, že čisté dobro, podobně jako ryzí zlo, v podstatě neexistuje. Vždy je to něco za něco. Tak jako ve skutečném životě.

Související knihy

King, Stephen

Pavel Dobrovský – BETA, 2023