Jak si šlechtičny chtěly uchovat postavení

Chude aristokratky_uvodni
Michaela Žáková se v knize Chudé aristokratky? zaměřuje na snahu šlechtičen zachovat si společenské postavení pomocí umisťování neprovdaných dcer do šlechtických nadací. Jaký byl osud těch, které tam nebyly přijaty?

Práce sleduje jednu ze strategií šlechty k uchování sociálního a ekonomického postavení elity prostřednictvím umisťování neprovdaných dcer do ženských šlechtických nadací, a to na příkladu uchazeček o prebendy Tereziánského ústavu šlechtičen na Pražském hradě. Hledá odpovědi na otázky, jakými prostředky se urozené ženy o nadační místa ucházely, jaké byly jejich osobní motivace a které faktory o výsledku přijímacího řízení rozhodovaly. Předmětem zájmu jsou životní osudy konkrétních aristokratek, stejně jako otázky, jakým způsobem přijetí prebendy ovlivnilo jejich životy a jaké alternativy existenčního zajištění volily v případě, že neuspěly.

 

Chudé aristokratky?

Strategie šlechtičen k uchování společenského postavení v „dlouhém“ 19. století
Autorka: Michaela Žáková

Počet stran: 448
Vazba: flexi
Formát: 160×245 mm
ISBN: 978-80-200-3381-9
Doporučená cena: 595 Kč

Knihu Chudé aristokratky? vydalo nakladatelství Academia.

 

Ukázka z knihy

Ve druhé polovině 18. a v 19. stoletítvořila šlechta habsburské monarchie nepočetnou a vůči ostatním společenským vrstvám uzavřenou sociální skupinu. V českých zemích dosahoval v závěru 18. století její podíl na celkovém počtu obyvatel pouze něco málo přes 0,1 procenta, v sousedních rakouských zemích bylo procentuální zastoupení šlechty asi dvojnásobné. V Bavorsku tvořila šlechta 0,3 procenta obyvatel, v Prusku, Francii a Velké Británii jedno procento. Relativně vyšší podíl šlechticů mělo na počátku 19. století Španělsko (3,6 procenta), ale především Uhry (5,1 procenta) a Polsko (7,5 procenta). Přestože tato výsadní společenská vrstva v důsledku modernizačních procesů postupně ztrácela své doposud výlučné politické, hospodářské i sociální postavení, zůstával šlechtický titul až do pádu habsburské monarchie jednoznačným symbolem společenské prestiže. (str. 19)

Přečtěte si celou ukázku.

 

O autorce

PhDr. Michaela Žáková, Ph.D., (1988) působí jako postdoktorandka v Historickém ústavu Akademie věd České republiky. Věnuje se dějinám šlechtických elit „dlouhého“ 19. století, dějinám žen, genderové historii a dějinám dámského automobilismu.

Zdroj informací: Kosmas


Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. Vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa. Tradiční cílovou skupinu produkce nakladatelství Academia tvoří vysokoškolští studenti, pedagogové a odborná veřejnost. V posledních letech také stoupá počet laických zájemců o populárně naučnou a uměleckou literaturu. Všechny publikace jsou proslulé profesionálním zpracováním – pečlivou redakční přípravou a kvalitní grafickou a tiskovou podobou. Splňují tak požadavky všech náročných zákazníků.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeChudé aristokratky?
Strategie šlechtičen k uchování společenského postavení v „dlouhém“ 19. století

Žáková, Michaela

Academia, 2023

Napsat komentář