Na sklonku března 2023 se díky úsilí nakladatelství Beta Dobrovský dočkal titul Stephena Kinga Nespavost (Insomnia, 1994, česky prvně 1997) svého třetího vydání v češtině. Překlad je stále dílem Gabriela Gössela, nicméně obálka dostala již potřetí nový vzhled.

Jen těžko budeme mezi žijícími autory hledat někoho, kdo by se svým záběrem na poli science fiction, fantasy, hororu, ale hlavně na průniku zmíněných žánrů vyrovnal Stephenu Kingovi. A to nemluvím jen o obsahu, ale i o množství. Desítky románů, bezpočet povídek a celých povídkových sbírek za sebou a příslib nových knih před sebou, to je stávající autorova hrubá bilance. Loňský rok přinesl dvě novinky a nejméně jednu očekáváme  letos. Dnes se ale podíváme do „starých dobrých časů“, protože Nespavost sklízí přízeň čtenářů již téměř třicet let. Opakované reedice zcela jistě svědčí o jejím úspěchu, a to nejen na našem malém knižním trhu.

Vítejte v Derry, fiktivním městě ve skutečném státě Maine, v němž si noční můry podávají ruce a jehož obyvatelé to nemají ani v nejmenším ohledu snadné. Kingovi fanoušci vědí, začínající čtenáři se brzy dovtípí, že tímto místem se prohnala nejedna katastrofa a nejedna ďábelská bytost. Například děsivý měňavec Pennywise z románu To (It, 1986, česky prvně 1993), který ostatně sdílí nejednu ze svých pokřivených charakteristik i s postavou Krále Krvavce, s nímž se v Nespavosti (naneštěstí) potkáme. Ralf Roberts se toulá. Doma leží jeho umírající žena. Svět jako by pro Ralfa ztratil smysl. Sedmdesátka na životním tachometru minula, co ho vlastně v životě ještě může čekat? Tak třeba překvapení. Ralf sleduje, jak jeho dosud mírumilovný a klidný známý Ed Deepneau nabourá do omšelé dodávky a hysterickým hlasem plným nenávisti a vulgarismů spílá nebohému řidiči. Nazývá ho vrahem nemluvňátek a donutí ho k otevření jednoho z kontejnerů na hnojivo na korbě. Ralf se pokusí situaci zklidnit, což se mu po nějaké chvíli podaří. Na Derry se žene letní bouřka. Střih. Ralfova manželka zemřela. Ralf kromě ní postupně ztrácí i schopnost spát. Ale kdyby jenom to – on dokonce vídá aury! Dokáže téměř číst myšlenky. A vidí i bytosti, které jiní smrtelníci nespatří. Naštěstí se ukáže, že v tom Ralf není sám. A příběh se může rozvinout do šířky i dramatičnosti. Přesně tak, jak to umí jen král. Stephen King. Nebo Král Krvavec, který zlo ve světě Nespavosti zjevně řídí?

Nespavost nabízí celou řadu úhlů pohledu. Jeden z nich skvěle zachycuje psychologii skupinové nenávisti, kterou autor ukazuje na střetu dvou názorově neslučitelných skupin – Milovníci života versus příznivci Susan Dayové prosazující právo ženy na potrat. V jiném záběru si na své přijdou milovníci světa postaveného na existenci (nejen) lidské aury. Na rozdíl od všelijakých mystických traktátů nabízí Stephen King i vysvětlení, jak to celé (možná) funguje. Další rovina Nespavosti pozve čtenáře do prostředí různých úrovní bytí, které přímo hýří různými typy bytostí disponujícími nejenom dobrými úmysly. Co jiného bychom ostatně od Kinga mohli čekat, že? Do Nespavosti autor zakomponoval celou řadu narážek ze své předchozí práce, ať už z románů Temná věž, To, Geraldova hra, případně Řbitov zvířátek. A propojení mezi svými díly ještě posílí jen čtyři roky po vydání Nespavosti i tím, že Ralpha Robertse připomene v titulu Pytel kostí (Bag of Bones, 1998, česky prvně 2000).

Právě široký záběr spojený s potenciálními odpověďmi na otázky mystiky povětšinou ponechávané na fantazii tazatelů a halené obvykle do mlhy tajemna a víry dělají z Nespavosti ten pravý klenot hodný mistra. V době, kdy King tento román připravoval k vydání, měl už za sebou dvacetiletou spisovatelskou kariéru a zhruba dvojnásobný počet převážně úspěšných knih na trhu. Bez zaváhání lze tedy říci, že v té době se už jednalo o zkušeného profesionála. A výsledek takovému tvrzení rozhodně odpovídá. Řekl bych, že stylu, postupnému splétání dějových nitek, stejně jako střídání klidných a rychlospádových momentů nelze nic vytknout. Příběh se před zraky čtenářů skládá do napínavého celku a ve svém závěru přináší celou řadu zvratů, z nichž mnohé rozhodně nelze označit za očekávatelné.

Mohlo by se zdát, že „starý dobrý“ King působí (alespoň na mne) mnohem zajímavěji než některé z novinek. Pravdou ale je, že třeba před necelým rokem uvedený Billy Summers je bez diskuze také špičkový, ostatně stejně jako o dvacet let mladší Pavučina snů (Dreamcatcher, 2001, česky prvně 2002) a nakonec téměř kterákoli kniha nesoucí „králův“ podpis. Jistě, před časem jsem se s jistou skepsí vyjadřoval k Talismanu (The Talisman, 1984, česky prvně 1996) a o něco později i k jeho pokračování s názvem Černý dům  (Black House, 2001, česky prvně 2003), ale to jen ve srovnání s ostatními Kingovými výtvory. Nepochybuji o tom, že kdyby stály samy za sebe, snadno by si i tyto dvě práce nárokovaly vyšší příčky žebříčku popularity.

Dnes si ale povídáme o téměř třicetileté Nespavosti s rozsahem větším než šest set stran. A tu já vnímám jako skvělou ukázku skloubení fantasy, víry, mystiky a ryzího hororu, protkaného prvky thrilleru. Ne každý autor by dokázal uchopit takový rozsah témat a vtisknout mu smysluplnou a navíc velice napínavou formu. Co si budeme povídat: král je prostě král.

Související knihy

King, Stephen

Pavel Dobrovský – BETA, 2023