Magnesia Litera 2023

18.4.2023 redakce Bez komentáře

V pondělí 17. dubna proběhlo slavnostní vyhlášení vítězů cen Magnesia Litera. Knihou roku dalšího ročníku se stala kniha poezie s názvem Jana bude brzy sbírat lipový květ, která vyšla k nedožitým narozeninám Jany Frankové Doležalové.

Kniha roku

Miloš Doležal: Jana bude brzy sbírat lipový květ (REVOLVER REVUE)

Sbírka Jana bude brzy sbírat lipový květ je v jádru souborem nénií za odchodem nejbližšího člověka z tohoto světa. Verše Miloše Doležala vynikají koncizním tvarem, lapidárním výrazem, pracují s překvapivou asociativností, intertextualitou, nápovědou, zámlkou. Imaginace se tu odvíjí od nenadálého existenciálního zážitku. Zmar a beznaděj ze ztráty nejbližší jsou konfrontovány s mocností básnického slova.
Kniha vychází k nedožitým pětapadesátým narozeninám Jany Frankové Doležalové (21. 5. 1967 – 18. 6. 2021).

Litera za prózu

Viktor Špaček: Čistý, skromný život (HOST)

Povídky vymodelované citlivýma rukama sochaře.
Muž, který jednou večer v pantoflích otevře dveře a zjistí, že za nimi je milenec jeho manželky a s ním vše, co se snaží sám před sebou skrýt. Zapřisáhlý starý mládenec, který se honosí svou vyrovnaností, a přitom v kapse ohmatává lahvičku se sebevražedným prostředkem. Čtyřicetiletá účetní s domovem jako klícka – nebo je to vlastně klec? Přestože spisovatel a výtvarník Viktor Špaček umí napsat živé postavy, jaké známe z vlastního života, v těchto povídkách-portrétech nejde pouze o podobizny. Jejich ambicí je zároveň ztvárnit určitý postoj, jaký lidé zaujímají v té které životní situaci. Postavy jsou zachycovány většinou zevnitř, z okruhu svých myšlenek, v nichž problémy a traumata úspěšně či neúspěšně zpracovávají. To, že si přitom často nevidí dál než na špičku nosu, jim přirozeně vůbec nebrání v přesvědčení o své pravdě. Řešení, která nakonec volí, bývají logická a dalo by se říct „normální“. Normální však je i to, že šílenství není daleko.

Litera za poezii

Petr Hruška: Spatřil jsem svou tvář (HOST)

Překvapivá sbírka básníka, jehož verše lze dávno spolehlivě rozpoznat v mnohohlasí české poezie. Dne 8. září 1522 dorazila po vyčerpávající tříleté plavbě do španělské Sevilly „poslední zbídačená loď velké Magalhăesovy flotily (přetížená hřebíčkem, osmnácti muži a zprávou, že Země nemá okraje, a tedy spočinutí). Přesně po pěti stech letech, 8. září 2022, vychází Hruškova kniha, která je částečně inspirována prvním obeplutím zeměkoule. Ve čtyřiceti básních a jedné rozsáhlejší skladbě je sklenut velkolepý i pošetilý, svíravě tragikomický obraz jakési fiktivní plavby. Autorova loď je stejně tak objevitelskou jako dobyvatelskou a připomíná proslulou středověkou loď bláznů, zbavenou směru i smyslu. Stává se univerzální metaforou lidského počínání v jeho bezostyšné krutosti, groteskním úsilím po objevení světa i snahy zachránit alespoň trosky své důstojnosti. Nacházíme loď, která „mířila kupředu už tak dlouho, až všechno začalo něco připomínat“. Nacházíme strhující dílo, v němž se slova „kupředu“ a „návrat“ nepřestávají chvět o svůj význam. Básně, v nichž typická Hruškova civilnost nepřekáží zjitřené fantasknosti, doplňují reprodukce obrazů Jakuba Špaňhela.

Litera za knihu pro děti a mládež

Jana Šrámková: Fánek hvězdoplavec (BĚŽÍLIŠKA)

Příběh chlapce, jehož otec odcestoval za prací, a nechal tak Fánka jen s ustaranou maminkou a prarodiči.
Můžeme si jen domýšlet, jestli v té šťastné zemi, odkud Fánkovi tatínek telefonuje, kde je hodně práce a kde jsou lidé spokojení, žijeme my, nebo naopak jestli i děti našich sousedů podobně jako Fánek považují dort s cukrovou polevou a slepičí vývar za něco neslýchaného a v zimě nosí kabát přešitý po dědovi.
Trochu smutné, trochu tajemné, a přesto hravé ilustrace, ze kterých na každé stránce jemně svítí zlaté detaily, dávají čtenáři prostor vžít se do Fánkova světa, do jeho snů. Snů o lodích, o hvězdách a o všem dohromady.

Litera za naučnou literaturu

Vladimír Papoušek: Chór a distance (AKROPOLIS)

Kniha Chór a disonance. Česká literatura 1947‒1963 je volným pokračováním předchozí třísvazkové řady Dějiny nové („nové“) moderny a součástí dlouhodobého projektu Centra novější české literatury Filozofické fakulty Jihočeské univerzity. V první části knihy se autorský, který tvoří literární a umělečtí historici a teoretici z filozofických fakult Jihočeské a Karlovy univerzity, zabývá kulturními a ideovými souvislostmi této komplikované doby, kdy se po roce 1948 komunistický režim v Československu pokoušel o manipulaci celé společnosti ve jménu realizace utopického projektu příštího společenského „ráje“. V jednotlivých kapitolách se jejich autoři pokoušejí tyto dobové proměny oficiální literatury a kultury popsat a uchopit. Pozornost je však věnována i – mnohdy osamoceným – kulturním aktivitám vzdorujících jedinců či malých skupin, které usilovaly o svobodný projev a autonomní tvůrčí gesto, a to navzdory totalitárnímu úsilí o jejich ovládnutí a uzavření neprostupnou hranicí, jež oddělovala takzvaný socialistický tábor od zbytku světa. Druhá část pak mapuje morfologické proměny jednotlivých literárních druhů v daném období – lyriky, epiky a dramatu, a to vždy s ohledem na jejich širší kulturní a společenský kontext. Knihu doplňují též přehledy vybrané soudobé literární a kulturní produkce doplněné o významné společenské a politické události.

Litera za nakladatelský čin

Jan Zábrana: Dílo, 7 svazků, 1989–2022 (TORST)

První svazek spisů vyšel v roce 1989 (Odeon), pak je v roce 1992 převzal Torst a završeny byly o třicet let později. Kromě poezie psal Zábrana prózu či eseje, byl jedním z našich nejlepších překladatelů 20. století (z angličtiny a ruštiny), pozoruhodné jsou jeho deníky a korespondence. Sestupoval i do „nižších pater“ literatury jako (spolu)autor detektivek. Těžko najít oblast literatury, kam by tato velká, přesto stále ne zcela doceněná osobnost minulého století nevkročila. Spisy z Torstu tuto jeho univerzálnost a chameleonství zdařile postihují a splácejí jistý dluh. Po ediční stránce jsou odvedeny nadprůměrně, s potřebnou akribií a citlivostí vůči materiálu. Jan Šulc jako hlavní editor (dále Antonín Přidal, Vladimír Novotný, Marie Zábranová, Jiří Trávníček, Dušan Karpatský) odvedl úctyhodné množství práce, od detailního průzkumu Zábranovy veliké pozůstalosti, včetně objevů předtím nevydaných textů, přes koncipování celku díla i celku jednotlivých svazků, po práci s různými variantami textů. Důležité je nakladatelské „trvání na svém“, s nímž Torst postupně vydává dílo velkého autora, a to v takovém tempu, jaké mravenčí editorská práce vyžaduje, i odvaha v důsledném udržení původní podoby grafické úpravy z počátku 90. let (Vladimír Nárožník). Je to důkazem, že kvalitní, promyšlená a čistá typografie funguje nadčasově a dokáže obstát i po třiceti letech.

Litera za publicistiku

Martin Rychlík: Dějiny lidí (ACADEMIA)

Všichni lidé všech dob si dávají jména, mají vymezenou rodinu a příbuzné, dávají si dary, zdobí svá těla, pečují o vlasy, počítají, užívají gest, zhotovují nástroje, dělí si mezi sebou práci, znají zákony, truchlí či nějak „tancují“. Roku 1945 pořídil kulturní antropolog George P. Murdock na základě nasbíraných dat klasický soupis tzv. kulturních univerzálií čili jevů, jež jsou společné všem lidským seskupením v čase a prostoru. Bohatě ilustrovaná kniha z této evidence vychází a v 73 tematických kapitolách nastiňuje neuvěřitelnou pestrost – a zároveň základní stejnost – nás všech, tedy lidí. Základem práce, která rovněž představuje stovky rozličných etnik (jako třeba Inuity, Komanče, Aztéky, Maory, Kapauky, Tody, Nuery, !Kungy, Pygmeje a další) či klasické etnologické koncepty, bylo přes sedmdesát dílů seriálu Antro, který takřka dva roky vycházel v sobotních Lidových novinách (v příloze Orientace).

Přečtěte si náš článek ke knize.

DILIA Litera za debut roku

Patrik Banga: Skutečná cesta ven (HOST)

Jak těžké bylo uniknout ze stereotypů, předsudků i dramatických zkušeností romské komunity na pražském Žižkově devadesátých let? Skutečná cesta ven je reálný příběh novináře Patrika Bangy, který popisuje, jak se dostal z romské čtvrti až mezi novináře předních českých médií. Vyprávění začíná v devadesátých letech na pražském Žižkově, který v té době zdaleka nebyl tak ambiciózní čtvrtí jako dnes. Místo čpí neutěšeností, drogami, alkoholem, prostitucí a rvačkami a vyrůstat ve zdejších romských komunitách znamená jediné – být předurčen k životu dalšího z nepřizpůsobivých. Banga syrovým a nemilosrdným způsobem popisuje realitu romského dospívajícího chlapce, který se už v raném věku setkává s odmítáním, kriminalizací, rasismem a policejní brutalitou. A hledá skutečnou cestu ven. Mnohokrát narazí, mnohokrát prohraje. Autor je bytostně přesvědčený, že každý člověk je individualita, a ve své biografii otevřeně líčí úspěchy a pády, vnitřní střet s romskou kulturou nebo snahu vymanit se ze škatulky „Rom“.

Přečtěte si naši recenzi knihy.

Litera za překladovou knihu

Stuart Douglas: Shuggie Bain (PASEKA), přeložila Lenka Sobotová

Hugh „Shuggie“ Bain je křehký, osamělý chlapec, který vyrůstá v 80. letech na zanedbaném sídlišti skotského Glasgow. Politika Margaret Thatcherové připravila obyvatele průmyslového města o práci a uvrhla je do kolektivní agónie. Shuggieho matka Agnes sní o vlastním domě, listuje stránkami katalogu s oblečením a objednává si na dluh trochu štěstí. Po tom, co ji opustí záletný manžel, nachází stále větší útěchu v pití, a sociální dávky utrácí za plechovky extra silného piva. Shuggieho dospívající sourozenci si raději rychle najdou způsob, jak z domova zmizet, a malého bratra nechají, aby se o matku staral sám. Shuggie se mezitím snaží stát se obyčejným klukem, jenže zjišťuje, že je všechno, jen ne „normální“. Román oceněný Man Bookerovou cenou je drásavý příběh o závislosti, sexualitě a lásce a naléhavý obraz dělnické rodiny, který připomíná díla Édouarda Louise, Hanyi Yanagihary nebo Alana Hollinghursta.

Litera za fantastiku

Vilma Kadlečková: Mycelium VIII: Program apokalypsa (ARGO)

Velkolepé vyvrcholení nejobsáhlejší české sci-fi ságy Mycelium je zde. Intriky, psychotronika a krvavé oběti. Všechno míří právě sem. Tohle už je konec.
Ve chvíli vrcholící Hvězdovlády se rozhoduje o budoucí podobě světa. Psychotronický program běží. Končí starý věk… a pro Zemi, která má ve svém civilizačním plánu apokalypsu, to nemusí být nic příjemného. Sgenové, Lodě a lidé bojují o to, aby svět naformátovali podle svého vkusu. A Lucas si také nárokuje svůj podíl. Přináší – a požaduje – oběti. V tuhle chvíli může získat všechno. A taky může všechno ztratit. Aš~šád může být jeho nejlepším spojencem v boji se Sgenem, nebo se stát jeho nejhorším nepřítelem. Prsty Chaosu se kdykoliv mohou natáhnout ze tmy. V osudí plném bílých míčků je jeden černý, který znamená smrt. Může to být vítězství. Nebo zkáza. Nebo naděje.

Litera za detektivku

František Šmehlík: Šelma (ARGO)

Ministr vnitra slovně napadne mladého novináře, který píše o jeho údajném propojení s podsvětím. Konflikt plný výhružek zachytí kamery, což rozpoutá velkou mediální kauzu. O několik dní později je žurnalista spolu se svou partnerkou zavražděn. Podle řady indicií šlo o nájemnou vraždu, způsob zabití novinářovy přítelkyně však odkazuje na nevyřešenou sérii vražd ze Šumperska před sedmi lety. Vrchní vyšetřovatelka Laura Ara se spolu s kolegy (mezi nimiž je i Václav Cesta, kterého znají čtenáři z detektivního románu Slyšet jeleny zpívat) prodírá bahnem politické mafie, kmotrů a lobbistů s vazbami na zahraniční zločinecké gangy. Bylo skutečně vrahovým hlavním cílem umlčet nepohodlného novináře?

Litera za humoristickou prózu

Lela Geislerová, Martin Mach Ondřej: Zen žen (Labyrint/Paseka)

Oblíbené stripy z časopisu Respekt se vracejí ve zbrusu novém knižním výboru, který se neztratí v žádné plátěné tašce ani kabelce. Zábavná kniha o ženách a mužích, o rodičích a dětech. O našich vztazích partnerských, milostných, ale i rodičovských a přátelských. Rozchody, filozofování nad vínem, milostné trapasy, zlobivé děti, nemožní partneři, cynické matky a ještě trocha vína… Tento svazek, jenž přináší krátké příběhy z let 2017–2022, neopomíjí ani další „radosti“ naší doby, třeba domácí karanténní ponorku. Lela Geislerová a Martin Mach Ondřej se opět představují v nejlepší formě. Díky svému nadhledu, smyslu pro humor i pro psychologický detail povyšují známé situace na zábavné etudy z nekonečného seriálu mezilidských vztahů.

Kosmas Cena čtenářů

Václav Dvořák: Písečníci a probuzení bouře (VÁCLAV DVOŘÁK)

Po dlouhých sedmadvaceti letech procitá posádka mezihvězdné lodi Poutník z hibernace. Ale kdosi nebo cosi na probuzení ještě čeká… Vraťte se s Tomášem Nebulou a jeho přáteli na palubu akademie Singularity a odhalte další tajemství vesmíru! Dobrodružný příběh z daleké budoucnosti Písečníci a bludný asteroid si oblíbily tisíce malých i velkých čtenářů a bez podpory nakladatelství se stal bestsellerem. Nyní Václav Dvořák, autor a nakladatel (držitel Ceny čtenářů Magnesia Litera 2021), přichází s pokračováním, které je opět doprovázené úžasnými ilustracemi Jakuba Cenkla.

Vzpomeňte i na první díl Písečníků.

Cena Magnesia za přínos knižní kultuře

Vítěz „Cena Magnesia za přínos knižní kultuře“ v roce 2023 se stal Adolf Knoll za rozvoj digitalizace rukopisů, starých tisků a novin a jejich široké zpřístupnění odborné komunitě i veřejnosti.

Doporučení:

Share