Knihu Vesničanka nám pro recenzi poskytlo knihkupectví LUXOR.

———————————-

Nejen tím se ve svém čtvrtém románu s názvem Vesničanka zabývá Mirka Skočílková. V roce 2019 debutovala v nakladatelství Ikar knihou Violka, následovaly romány Kdo věří na zázraky a Opuštěný dům. Mirka Skočílková učí na střední škole, pečuje o dvě děti, ráda čte, cestuje, lyžuje a jezdí na kole. Psaní považuje za nutný relax. Její hlavní hrdinky dostávají od života řádně naloženo, což platí i o pětačtyřicetileté Karin, která vystupuje v autorčině nejnovějším románu.

Karin vede průměrný život. Stejně jako mnoho jiných žen musí skloubit pracovní povinnosti s péčí o rodinu, domácnost a pejska. Jenže děti se jí postupně vzdalují, dospívají a její pozornost už tolik nepotřebují. Vztah s přítelem upadá (po několika společných letech si nemají co říct, jiskra mezi nimi dávno vyhasla). Ale alespoň v práci je spokojená – tedy do té doby, než dostane výpověď.

Člověk zvládne víc, než si myslí, jde jen o to, kam až se dají posouvat hranice. (str. 33)

Vrásky na čele jí způsobuje i strach o maminku. Otec zemřel před pěti lety a od té doby se zhoršuje i maminčin zdravotní stav. Bohužel trpí Alzheimerovou chorobou. Pamatuje si neskutečné detaily z minulosti, ale svá vnoučata nepoznává. A zdá se, že už nebude moci dál žít sama.

Člověk, kterého máte na světě ze všeho nejraději, se vám vzdaluje a vy nemůžete nic dělat. (str. 25)

Karin už dávno pochopila, že život není procházka růžovou zahradou. Má dojem, že selhala jako partnerka a matka. Ale nehodlá selhat i jako dcera. Však přece platí, že co člověka nezabije, to ho posílí! Rodiče Karin pomohli vždy, když potřebovala. A protože právě přišla o práci, neváhá a stěhuje se z města zpět na vesnici, aby byla mamince k ruce.

Příběhy Mirky Skočílkové se vyznačují všedností. Popisuje situace a problémy, které všichni zažíváme. Péče o domácnost, o děti, plnění pracovních povinností, starost o rodiče. Právě tím dokáže autorka čtenáře oslovit. Líčí realitu všedních dnů. Během čtení máte pocit, že na vše, s čím momentálně bojujete, nejste sami. Protože i postavy mají podobné starosti.

Vždycky se všechno nedaří, to se bude v životě opakovat často a je potřeba si na to zvyknout. (str. 50)

Autorka se zabývá tolika důležitými tématy! Dotýká se koloběhu života: nejprve se rodiče starají o děti, vychovávají je a podávají jim pomocnou ruku. Po letech se vše otočí. Najednou se děti starají o rodiče. Ano, všichni stárneme…

Dále rozebírá rozdíly mezi životem na vesnici a ve městě. Karin má život ve městě ráda, proto také před lety z vesnice utekla. Nyní ji okolnosti donutily se do rodné vísky vrátit. Vše má své výhody i nevýhody, jde jen o priority. Navíc Karin v dospělosti řadu věcí vnímá jinak a z dříve důležitých věcí se najednou stanou nepodstatné…

Také máte dojem, že muži mají v mnoha ohledech jednodušší život než ženy? I této problematiky se autorka dotýká. U mužů nikdo neřeší, jestli jsou svobodní, ženatí, s dětmi či bez dětí. Ženy takové štěstí nemají. Třeba po mateřské dovolené těžko hledají práci. Jakmile přiznají, že mají malé dítě, přestávají být vhodnými kandidátkami bez ohledu na dovednosti, kterými disponují. A celkově na většinu mužů starosti všedních dnů nedopadají v tak velké míře.

Nečekejte, že u Vesničanky zapomenete na všechny své problémy. Právě naopak! Ale možná během čtení pochopíte, že v některých ohledech byste se mohli mít mnohem hůř. A nakonec vás autorka přesvědčí, že všechno zlé je k něčemu dobré: pokud se necítíte šťastní, nastal čas udělat v životě zásadní (i když třeba bolestivé) změny. Ve stejné situaci se ocitla i Karin – téměř ze dne na den od základů změní svůj život. Jak si povede?

Mnohdy nám až hodně pozdě dochází to, co se kolem nás děje. Indicie na nás křičí, ale my jsme slepí a hluší. (str. 234)

Kniha osloví především ženy: většina se totiž s hlavní hrdinkou a vším, co prožívá, dokáže lehce ztotožnit. Pokud máte příběhy ze života rády, neváhejte a pusťte se do čtení.

Související knihy

Skočílková, Mirka

Ikar, 2023