Lenka Reinerová se narodila 17. května 1916 v pražském Karlíně židovské matce a českému otci. Navštěvovala německé gymnázium, brzy však z finančních důvodů musela studium ukončit a začala pracovat jako novinářka. V roce 1939 byla kvůli svému původu a levicovému smýšlení nucena emigrovat do Francie, kde byla profašistickým režimem vězněna, později žila v Maroku a v Mexiku. Po válce se vrátila do Evropy, v Československu však již neměla žádné příbuzné, neboť všichni zahynuli v koncentračních táborech. Žila proto se svým manželem Theodorem Balkem v Bělehradě. Do Prahy se vrátila až v roce 1948 a byla zde vězněna pro podezření z podpory trockismu a sionismu. V roce 1956 také napsala svou první knihu, Hranice uzavřeny (Grenze geschlossen). Na počátku 60. let působila jako šéfredaktorka časopisu Im Herzen Europas, kde mimo jiné zveřejnila překlad částí Havlovy Zahradní slavnosti do němčiny. Po sovětské okupaci v roce 1968 jí však bylo zakázáno publikovat a celý náklad její nově vycházející knihy Barva slunce a noci (1969) byl zabaven. Živila se tedy jako překladatelka a tlumočnice.

V 80. letech začaly její knihy vycházet v Německu, v Čechách je však bylo možné vydávat až díky uvolnění politických poměrů v 90. letech. Největší pozornost však jejímu dílu byla věnována až po přelomu tisíciletí. V roce 2001 tak vyšla kniha Kavárna nad Prahou (Das Traumcafé einer Pragerin, 1996), o tři roky později Vůně mandlí (Mandelduft, 1998) a v roce 2005 Praha bláznivá (Närrisches Prag).

Lenka Reinerová kladla velký důraz na poskytování svědectví o době, kterou prožila, a její knihy jsou tak vesměs autobiografické. Věnuje se v nich svému životu v emigraci a ve vězení, ale také vzpomíná na své přátele, známé česky i německy píšící autory, kteří svá díla tvořili v Praze nedlouho před druhou světovou válkou. V knihách se setkáme s velikány, jako byl Franz Kafka, Max Brod, Egon Erwin Kisch nebo Jaroslav Hašek. Její díla jsou psána tzv. Prager Deutsch, tedy pražskou němčinou, ve které se mísí české a německé výrazové prostředky a která byla pro svou dobu příznačná.

Kromě literární činnosti se Lenka Reinerová na sklonku života věnovala také snaze o obnovení tradice německy psané literatury v Praze, mimo jiné se zasazovala o otevření muzea věnovaného právě této oblasti české literární scény. Za své dílo a přínos německému jazyku a literatuře obdržela v roce 1999 Schillerův prsten, v roce 2001 byla pro svůj přínos české kultuře vyznamenána medailí Za zásluhy.

Zemřela 27. června 2008 ve věku dvaadevadesáti let.

Zdroje:

http://www.spisovatele.cz/lenka-reinerova
http://www.independent.co.uk/news/obituaries/lenka-reinerova-german-writer-in-prewar-prague-878719.html
http://www.lidovky.cz/zemrela-spisovatelka-lenka-reinerova-d8l-/ln_kultura.asp?c=A080627_183041_ln_kultura_mel

Foto:

Ofoceno z knihy: REINEROVÁ, Lenka. Kavárna nad Prahou. 2. vydání. Praha: Labyrint, 2010