Přinášíme vám ukázku z knihy Klub Klikařů – Prokleté Velikonoce,
kterou vydalo nakladatelství Fragment.

Voják se samopalem na rameni se zastavil sotva dvacet metrů od mladíkova úkrytu. Pozorně se rozhlížel po okolí a co chvíli potáhl z cigarety. Skrývající se mladík se snažil ovládnout třes, který by ho dozajista prozradil.
Když hlídkující voják dokouřil, hodil nedopalek na zem a špičkou těžké boty ho důkladně zbavil poslední jiskřičky života. Ještě jednou přejel pohledem vzrostlé smrky, upravil si řemen samopalu a vykročil dál ve směru své pochůzky.
Lukáš Korecký, jak znělo celé jméno mladíka ukrytého v křoví v zakázaném pásmu, konečně zhluboka vydechl. Teprve tehdy si uvědomil, že po celou dobu tajil napětím dech.
Jarní slunce se klonilo k západu a stíny stromů se rychle prodlužovaly. U země, kterou ještě nestihly slabé sluneční paprsky dostatečně prohřát, byla zima. Lukáš to cítil na vlastní kůži. Jeho oblíbená černá mikina s kapucí byla sice ušitá z tlusté látky, a na břiše ho dokonce chránila dvojitá vrstva klokaní kapsy, přesto mu chladná zem rychle vysávala teplo z těla.
Lukáš se přikrčil a vyrazil k plotu. Jestli půjde vše, jak má, tak získá deset minut. Deset minut na to dostat se do mlází za rozhlednou, kde se nachází vchod do podzemí. Příprava na tuhle chvíli mu zabrala dobrý měsíc.
Po rozpadu Klikařů na to zůstal sám, ale vzdát to? To rozhodně ne.
Druhý voják z hlídky teď bude na opačné straně uzavřeného areálu rozhledny Krkavec. Alespoň tedy podle jeho dosavadního sledování. Odtáhl větev, která se na první pohled jevila naprosto nevinně. Jako by jen spadla ze stromu a zůstala opřená o plot. Bohaté dubové listí spolehlivě zakrylo Lukášovu dosavadní práci. Ještěže jsou vojáci takoví ignoranti a nevšimli si, že kam oko dohlédne, žádný dub neroste.
Mladík se protáhl pod plotem dírou, jejíž vyhrabání mu zabralo skoro tři noci. Zběžně zakryl průlez a vyrazil obloukem kolem rozhledny ke vchodu do podzemí. Toho podzemí, kde před víc než půl rokem svedl Klub Klikařů svůj slavný boj o Krkavec.
No, slavný. Slavný by byl, kdyby se jejich vítězství podařilo korunovat pořádnou slávou a zásluhami. Místo nich se jim dostalo důrazného upozornění, že jejich verze příběhu rozhodně nesmí spatřit světlo světa. Tedy dostalo se jejich rodičům. A ti zase důrazně upozorňovali je.
Oblast rozhledny na Krkavci zajistila armáda a celou zimu se nebylo možné ke kopci ani přiblížit. Teprve zjara aktivity armády polevily a omezily se prakticky jen na hlídkování, takže Lukáš mohl konečně pokračovat ve svém pátrání. Bohužel sám. Smutně si povzdechl, když si vybavil nenápadný rozpad jejich klubu.
Po vítězství na Krkavci vypadalo jejich přátelství pevně a nezničitelně. Byli jako mušketýři. Připravení vybojovat všechny nadcházející bitvy ve společné řadě a krvácet jeden za druhého. Stačilo ale pár měsíců dobře mířeného nátlaku rodičů a nerozdělitelné trio bylo rozděleno. Ale Lukáš ostatním dokáže, že to zvládne i bez nich. Ještě budou škemrat, aby se zase mohli scházet a plánovat další vyšetřování.
Plížil se vpřed. Bylo to tu jiné, než si pamatoval. Vojáci pokáceli stromy a vymýtili keře a mladé stromky. Holá země byla překopaná, jak se pomocí bagrů snažili dostat ke vchodům do podzemí. Sakra, zaklel v duchu Lukáš. Jeho plán počítal s dostatkem míst k ukrytí, ale zpoza plotu, odkud obhlížel místo, nebyla změna patrná.
No nic, musí sebou hodit. Každou chvíli se může objevit druhý strážný. Rozeběhl se po straně velké hromady vykopané hlíny.
Vtom se ozval ostrý hvizd píšťalky.
„Ty tam! Stůj!“
To ne!
„Říkám stůj, kluku!“
Rychlý pohled za hlasem. Nad okrajem rozhledny pohyb. Přilba. Obličej a ústa otevřená ve výkřiku.
„Poplách!“
Lukáš vystřelil pryč, ale zakopl a spadl. Ostrá bolest ve dlani. Uslyšel dusot těžkých vojenských bot.
Lukáš se opřel o ruce a zvedl se do kleku.
„Ani se nehni!“
Mladík vyplašeně vzhlédl. Zíral přímo do temného otvoru hlavně samopalu. (str. 7–9)

——————————–

Stáhněte si celou ukázku.

——————————–

O autorovi

Vít Martin Matějka se narodil se v roce nejlepšího pop-artu 1982 v Písku. Vystudoval lékařskou fakultu v Plzni, kde se následně usadil a začal pracovat jako onkolog. Tvůrčím psaním se zabývá již od středoškolských let, se střídavými úspěchy se účastnil literárních soutěží. Několik let recenzoval knihy pro portál Mfantasy. Kromě psaní se ve volných chvílích věnuje sjíždění kopců na snowboardu nebo na kole. Literaturu konzumuje i pasivně, pro omezené časové možnosti pak poslední dobou hlavně formou audioknih. Boj o Krkavec (viz ukázka z knihy) je jeho prvotina.

Zdroj informací: stránky autora

Nakladatelství Fragment vzniklo v roce 1991 pod názvem Jan Eisler – Fragment a od května 2007 funguje jako Nakladatelství Fragment. Dlouhodobě patří k nejvýznamnějším nakladatelům v České republice a od prosince 2014 je součástí mediální skupiny Albatros Media a.s.

Související knihy

Matějka, Vít Martin

Fragment, 2023