Knižní tipy: Životopisné střípky

Biografické fragmenty

27.2.2023 redakce Bez komentáře

Do knižních tipů jsme dnes vybrali knihy, které jsou plné zajímavých lidských osudů. Čeští i zahraniční autoři se v nich věnují reálným osobnostem, jejichž příběhy přinášejí v beletrizované či faktické podobě. Sami si z nich můžete vybrat podle toho, jestli je vám bližší politika nebo třeba historie.

Začneme pěkně zostra. Není aktuálně snad kontroverznější osobnost, než Vladimir Putin. Začtěte se do nečekaně překvapivého žurnalistického vyprávění Mashy Gessenové, které líčí vzestup i vládu tohoto zdánlivě nezničitelného politika.

Když se v roce 1999 lidé kolem Borise Jelcina snažili najít náhradu za svého chřadnoucího a čím dál méně oblíbeného prezidenta, padla jejich volba na tehdy téměř neznámého Vladimira Vladimiroviče Putina, muže bez tváře, o němž si mysleli, že se jim snadno podaří dotvořit jej podle vlastních představ. A skutečně, Rusko i poblázněný Západ byly rozhodnuty vidět v něm progresivního vůdce svých snů, dokonce i tehdy, když Putin nemilosrdně rozprášil ruská média, vyrval moc i bohatství z rukou byznysmenů a zlikvidoval křehce se rodící demokratické mechanismy. Během několika let byly odstraněny všechny překážky, jež by mu jakkoliv bránily v uplatnění nekontrolovatelné moci: opoziční hlasy byly umlčeny, političtí protivníci a kritici vyhnáni do exilu nebo zavražděni. Masha Gessenová tento příběh zažila na vlastní kůži a podle toho o něm také hovoří. Její fascinující vyprávění o Putinově vzestupu a vládě je vynikajícím dílem žurnalistické literatury a českému čtenáři přinese nejedno překvapení.

Muž bez tváře

Neuvěřitelný vzestup Vladimira Putina
Autor: Masha Gessenová
Přeložil: Marek Sečkář

Počet stran: 416
Vazba: brožovaná
Formát: 147×210 mm
ISBN: 978-80-7470-442-0
Doporučená cena: 359 Kč

Knihu Muž bez tváře vydalo nakladatelství Akropolis.

Ukázka z knihy

V srdci EU operuje řada ruských nelegálních špionů, kteří na první pohled vypadají jako kdokoli z nás. Mají normální profese, možná učí vaše děti nebo vedle nich posedáváte ve vaší oblíbené kavárně. Ilegálové představují klasický nástroj studené války, způsob, jak od nepřítele získat co nejvíc informací. Jsou vysazováni na jeho území, mají hluboké krytí, je těžké je objevit. Přitom vykonávají činnost podrývající naši svobodu a demokracii. Rusko se téhle zbraně nikdy nevzdalo, byť si Západ dlouho myslel, že ano.

Můžete si prolistovat celou ukázku.

O autorce

Masha Gessenová (*1967) je americká novinářka, politická aktivistka a spisovatelka ruského původu. Identifikuje se jako nonbinární, zasazuje se za práva LGBTQ+ lidí v Rusku i v USA. Je kmenovou redaktorkou časopisu The New Yorker, její články a analýzy se objevují i v dalších médiích jako The Washington Post, The New York Times, Vanity Fair, Los Angeles Times nebo The New York Review of Books. Napsala, do angličtiny přeložila či se editorsky podílela na řadě knih popisujících minulost i současnost Ruska, vzestup Vladimira Putina či fungování tajných služeb. Krátce působila jako vedoucí ruské mutace rádia Svobodná Evropa. Česky jí vyšla kniha Muž bez tváře o politické kariéře Vladimira Putina, v roce 2021 vyšla také její kniha Přežít autokracii. Žije v New Yorku.

Zdroj informací: Kosmas

————————————————

A od politiky se přesuneme k dalšímu nelehkému tématu… Kde je hranice, kdy se z člověka stává terorista? Spisovatel Thomas Rueb se ve své knize vydává po stopách Laury, nizozemské dívky, která utekla do Sýrie, a jejího životního příběhu.

V létě roku 2016 se na hranici chalífátu Islámský stát objevila mladá žena, která utíkala pouští se dvěma malými dětmi. Jmenuje se Laura, tvrdila, a pochází ze „Sweet Lake City“ – holandského města Zoetermeer. V slzách vypráví, že utekla a chce domů. Zpátky do Zoetermeer – tam, kde na ni čeká otec, který spustil celou záchrannou akci společně s tajemným soukromým komandem. Na amsterdamském letišti Schiphol je Laura zatčena. Mohl ji přece poslat sám Islámský stát s úkolem spáchat útok. A kde je Ibrahim, pohledný džihádista, kvůli němuž se všeho vzdala? Z Laury ze Zoetermeer se stává Laura H., nejznámější nizozemský případ dívky, která utekla do Sýrie. Thomas Rueb se vydal po Lauřiných stopách až do Iráku. Zrekonstruoval její konverzi k islámu, život v chalífátu, ze kterého mrazí, a její návrat obestřený otazníky. Toto je příběh dívky, která své štěstí hledala v noční můře. Otce, jenž pro své dítě udělá cokoliv. A státu, který se potýká s otázkou: Kde je ta hranice, kdy se z vás stává terorista?

Laura H.

Unikla jsem Islámskému státu
Autor: Thomas Rueb
Přeložila: Blanka Juranová

Počet stran: 480
Vazba: vázaná
Formát: 140×210 mm
ISBN: 978-80-7565-999-6
Doporučená cena: 498 Kč

Knihu Laura H. vydalo nakladatelství Jota.

Ukázka z knihy

Ruce mého fixera jsou pokryté hrubými jizvami, starými popáleninami, které mu znecitlivěly kůži. Uši má malé a roztřepené jako list salátu. Následky nálože nastražené v autě Islámským státem před třemi lety přímo před americkým konzulátem v Irbílu. Bouře ze skla a ohně. Tři mrtví. Bínar Barzindží stál náhodou blízko, všechno zčernalo. Měl štěstí. Na náklady Spojených států byl odvezen do American Hospital v Istanbulu a tam mu zachránili život. Celý rok nemohl vstát z postele.

Prolistujte si kompletní ukázku.

O autorovi

Thomas Rueb (*1986) vyhrál cenu De Tegel, nejdůležitější nizozemské novinářské ocenění, v kategorii „cena publika“. Laura H. byla korunována cenou Brusseprijs 2019 jako nejlepší žurnalistická kniha, cenou Hebban 2019 jako nejlepší debut, nominována na cenu BookSpot Literatuurprijs a čtenáři deníku NRC Handelsblad zvolena knihou roku. Thomas Rueb každý den moderuje podcast NRC Vandaag a televizní pořad Propaganda.

Zdroj informací: Jota

————————————————

O vážná témata nebude nouze ani v další knize. Tentokrát z pera českého autora, který ve svém díle zdařile míchá literární žánry a s tím příběhu dodává ještě více na zajímavosti. Nové vydání navíc přidává vítězný konec!

Kniha Fízl je něco mezi esejem, historiografickou prací a beletrií, přechází volně z jednoho žánru do druhého a zároveň je i překračuje. Práce sice vychází z materiálů, které produkovala komunistická tajná policie, nepracuje s nimi ale způsobem, jaký používá historiografie – není svázána nějakou metodologií, ale jsou v ní i postupy běžné v literatuře: hříčky, aluze, metafory, hyperboly, gradace, pointy…, čímž „popisovaná“ realita získává na plastičnosti. To je umocněno tím, že Placák nekomentuje cizí zkušenost, ale materiály StB se týkají jeho samotného a jeho přátel. I když Fízla zařadíme do literatury, je to zároveň zasvěcený vhled do toho, jak fungovala komunistická StB v době normalizace. Podle autora má kniha i didaktický účel: je to návod, jak se bránit jakémukoli vnějšímu nátlaku, ať už je jeho původcem stát nebo cokoli jiného. Druhé, rozšířené vydání je mimo jiné doplněno o happyend – tedy vítězný polistopadový soud autora s „hrdiny“ jeho knihy, důstojníky tajné policie.

Fízl

Autor: Petr Placák

Počet stran: 560
Vazba: vázaná
Formát: 145×205 mm
ISBN: 978-80-257-3789-7
Doporučená cena: 498 Kč

Knihu Fízl vydalo nakladatelství Argo.

Ukázka z knihy

Když mi bylo jedenáct, jel jsem k pratetě Milče na jahody poprvé sám. Nazpátek do Prahy jsem se vracel vlakem, který zastavil v Lysé nad Labem. Na vedlejší koleji stál rychlík plný ruských okupantů. Pozoroval jsem ruského oficíra v placaté čepici a vyleštěných holínkách, který několik metrů od mého okna labužnicky pokuřoval na stupátku vagonu, a čím déle jsem ho pozoroval, tím víc ve mně vzbuzoval nenávist. Náš vlak se po chvíli dal do pohybu, já jsem hmátl po buchtách, kterými mě teta vybavila na cestu, a když jsem lampasáka míjel, vztyčil jsem se a z okna vlaku ji po něm mrštil. Prudce vržená buchta se ve vzduchu rozlomila, jedna půlka zasáhla důstojníka do obličeje a druhá do čepice, která mu spíše úlekem než důsledkem nárazu spadla z hlavy. Okamžitě jsem se přikrčil za oknem, ale nebyl jsem si jist, zda mě důstojník nezahlédl.

Podívejte se na celou ukázku.

O autorovi

Petr Placák (*1964), spisovatel, publicista, historik. V 90. letech vystudoval dějiny na FF UK. Před listopadem 1989, kdy pracoval jako uklízeč, topič, čerpač nebo lesní dělník, publikoval řadu článků v samizdatových či exilových časopisech. V l. 1981 až 1986 hrál s undergroundovou kapelou The Plastic People of the Universe. Na jaře roku 1988 založil opoziční skupinu České děti, která proklamovala obnovu Českého království a organizovala protirežimní demonstrace. Po listopadu působil v Českém deníku a v Lidových novinách. V současné době je šéfredaktorem kulturně-společenské revue Babylon. Kromě řady článků a studií, publikovaných v politickém, kulturním a odborném tisku dosud vydal novelu Medorek, poému Tichá modlitba, sbírku básní Obrovský zasněžený hřbitov, povídky Cestou za dobrodružstvím, knihu rozhovorů se šestnácti undergroundovými básníky Kádrový dotazník, historickou práci Svatováclavské milénium – Češi, Němci a Slováci v roce 1929, knižní esej Fízl, knižní rozhovor s nakladatelem L. Horáčkem Přece tady nebudeme sedět na sucho, sbírku básní Humoresky, historický esej Gottwaldovo Československo jako fašistický stát. V roce 1997 připravil k vydání paměti svého otce Bedřicha Placáka, Paměti lékaře.

Zdroj informací: Argo

————————————————

A v závěru trocha historie z ženského světa. Ponořte se společně s námi do úžasných a osudových příběhů skutečných českých šlechtičen.

Jsou každá jiná. Perchta přímo vybízí, aby se stala obětí, Anna dělá, co vidí na očích svému manželovi, Eva se do všeho vrhá po hlavě, hlavně do dobrodružství, Marie Manrique je pyšná, až Bůh brání, Eliška Kateřina zase touží po lásce, i když sama je postižená, Eva Eusebie se stará o svého otce, bojuje za něj i u císaře, Markéta Salomena by všechno, všecičko dala za malý zisk… A přece mají něco společné: zůstanou-li samy, dovedou se skvěle postarat nejen o sebe, ale i o rodinu a celé panství, a nikdo se neptá, jestli je tomu někdo učil a jestli to zvládnou.

Osudy českých šlechtičen

Autorka: Slávka Poberová

Počet stran: 232
Vazba: vázaná
Formát: 135×232 mm
ISBN: 978-80-7633-860-9
Doporučená cena: 289 Kč

Knihu Osudy českých šlechtičen vydalo nakladatelství Alpress.

Ukázka z knihy

Pak nastal ten strašný den, 12. prosinec 1565. Jáchym byl na cestě z Vídně do Jindřichova Hradce, ano, mířil domů. Nad rozvodněným Dunajem se zřítil dřevěný most, on se zřítil s ním a utonul. Po devatenáctiletém manželství! Já jsem se sice nemusela věnovat dobudování rybniční sítě, to ještě stihl, ale musela jsem spravovat celé dominium! Já, která jsem se nikdy nenaučila pořádně počítat, jsem musela honem zvládnout kupecké počty! Měla jsem starosti se sedláky, nechtěli nakupovat pivo v panském pivovaru, dozírala jsem na služebné v kuchyni, ty snad měly dojem, že smrtí pána domu se osvobodily od svých povinností, bylo zapotřebí postavit nové hospodářské budovy, už nebylo kam skládat seno, kterého se urodilo, až Bůh bránil. Stále mě pronásledoval strach z narůstajících dluhů. Kde se vzaly a z čeho? Vždyť na polích bylo úrody dost a dost. I řepy bylo habaděj. Začaly mně také úplně jiné starosti.

K dispozici máte kompletní ukázku.

O autorce

Slávka Poberová (*1943) je novinářka, redaktorka, překladatelka a prozaička. Od počátku 60. let spolupracovala s Československým rozhlasem, psala do novin a časopisů především rozhovory a reportáže z kulturní oblasti. Od 70. let publikuje prózy věnované především seberealizaci současných žen a emancipační problematice: Životy na schovávanou, Zlodějky vody, Případ pro veverku v kole, Čekatelky, Gejši nejsou zdejší. Vyšly také její prózy určené dospívajícím dívkám: Jablko od stromu, Žirafka nebo populárně naučné publikace: Minimum bontonu, Minimum klasických výroků, Minimum k plotně, Minimum historických výroků, Minimum k svatbě – vše napsala s dcerou Jesikou. V době soužití s Jiřím Poberem (1910–1974) začala překládat beletrii z angličtiny, brzy však dala přednost vlastnímu psaní.