V některých rodinách se příběhy předchozích generací předávají a tradují. V dalších se o ničem nemluví a traumata z minulosti se snaží zahnat mlčením. Obojí známe i z případů lidí vězněných v koncentračních táborech: jedni své osudy sdíleli, druzí o nich nikdy nepromluvili. Tak či tak, mají taková traumata vliv i na život dalších generací, dědí se v naší DNA. I proto je dobré vědět, co si s sebou neseme ukryté pod povrchem…

O jednom z neuralgických bodů naší historie vypráví také román novinářky Veroniky Jonášové Ada vydaný v nakladatelství Argo. Oživila v něm události roku 1945 – konec války, osvobození a následné účtování s Němci na území Olomouce a okolí.

Mladá novinářka Anastázie právě prožívá náhlý konec svého milostného vztahu. Po trapasu v přímém přenosu regionální televize odjíždí z Prahy do Olomouce k babičce Adě, aby nalezla ztracenou rovnováhu. Příchod mladého německého badatele, který tvrdí, že její praprababička byla Němka, která byla po válce odsunuta, v ní vyvolá řadu otázek. Jak je možné, že o této skutečnosti nic nevěděla? Co se doopravdy s jejími předky stalo a proč?

Veronika Jonášová vypráví příběh své vlastní příbuzné, který si skládá z útržků vzpomínek, dohledaných dokumentů i starých novin, v nichž svědci psali o internačním táboře pro Němce v Hodolanech, tzv. Hodolanském pekle. Z části bere na pomoc svoji fantazii a doplňuje jí chybějící střípky do mozaiky osudů. Nejde o dokument, ale román, v němž čtenář nalézá dvě časové vrstvy: minulost (dokufikci) a současnost (ryzí fikci). Teprve, když Anastázie rozklíčuje minulost, bude moci posílená poznáním pokračovat a převzít zpět kontrolu nad svým životem.

V podstatě jde o knihu na stejné téma, které si zvolila Kateřina Tučková pro svou knihu Vyhnání Gerty Schnirch – jen vypráví příběh z jiného města. Místo Brna je tu Olomouc, místo strastiplné cesty přes Pohořelice utrpení v Hodolanském pekle. Mnoho lidí bylo odsunuto, mnoho různých zážitků a hlavně traumat bylo s tímto kolektivním trestem spojeno a mnoho jich přežívá i v současné generaci. A stejně jako o genocidě židovského národa, ani o této tzv. „spravedlivé odplatě“ by se mlčet nemělo.

Mnoho skutečných viníků uniklo svému trestu a dožilo svůj život bez povšimnutí v ústraní, jiní, ač jejich jedinou vinou byla německá národnost, byli potrestáni rozbitím všech svých vztahů a jistot. Spravedlnost je holt někdy opravdu slepá…

Román Ada je napsán tak, že může oslovit široký okruh čtenářů. Své si v něm najdou milovníci historických příběhů, rodinných ság i romantického čtení. Napojení současnosti na minulost prostřednictvím zopakování poslední věty textu působí jako refrén, jako jasný odkaz na naše spojení s předky. Po textu ze současnosti vždy následuje text z dobového tisku, který čtenáře zase vrací zpět. Celek působí čtivě, svižně a přístupně i pro mladší generace. A to je moc dobře. Je totiž důležité nezapomínat ani na nelichotivé kapitoly našich dějin, hlavně proto, aby se už nemohly opakovat.

Děkuji moc autorce, že se rozhodla předat příběh své rodiny široké veřejnosti a že jsem jej mohla spolu s ní prožít i já.

Související knihy

Jonášová, Veronika

Argo, 2022