V podvečerní čas dne 28. listopadu 2022 se v prostorách kavárny Paláce knih Luxor scházejí lidé, jež navzájem poutá zájem o starověký Egypt, jeho historii, osobnosti, archeologické nálezy. Tentokrát se scházejí, aby se zúčastnili představení nové publikace významné osobnosti soudobé české archeologie a egyptologie, pana profesora Miroslava Bárty. Kniha Tutanchamon. Století záhad a objevů, kterou v těchto dnech u příležitosti stého výročí odkrytí hrobky zmíněného vládce vydává brněnské nakladatelství JOTA, s. r. o., není zdaleka prvním autorovým knižním počinem. Z mnoha vydaných titulů uveďme dva: Příběh civilizace: vzestup a pád stavitelů pyramid  (Academia, 2016) a Sedm zákonů: Jak se civilizace rodí, rostou a upadají (JOTA, 2021). A právě  posledně jmenovaný titul ve svém příspěvku vyzdvihuje druhá důležitá osoba podvečera, jaderná fyzička Dana Drábová vystupující v roli kmotry prezentovaného díla. Dále není možné opominout paní Renatu Červenou, která celou slavnostní událost moderuje.

Marcel Nekvinda, Miroslav Bárta a Dana Drábová

Její první slova pochopitelně náleží profesoru Miroslavu Bártovi a jeho knižnímu počinu. Co může čtenář od knihy očekávat, když bibliografie vztahující se k Tutanchamonovi už čítá tolik svazků? Lze se nadít nových objevů?

Pan profesor se ohlíží zpět do historie své archeologické práce a přiznává, že mu trvalo bezmála třicet let, než si k Tutanchamonovi našel svoji cestu, než v něm „nalezl zalíbení“. V době, kdy se s Tutanchamonem „setkává“, uplynula řada let od chvíle, kdy jeho hrobku v roce 1922 objevil britský archeolog Howard Carter, v době, kdy již hrobka byla vykradena a kdy o Tutanchamonovi bylo napsáno bezpočet publikací. Přesto hrobka – jak o ní prof. Bárta píše ve své knize – tehdy skrývala a zjevně stále skrývá mnohé záhady.

Renata Růžová

Do Bártova povídání vstupuje Renata Růžová otázkou: „Najdeme ve Vaší knize i přes fakt, že toho bylo tolik o hrobce řečeno, něco, o čem se jinde nedovíme?“

„V poslední době vychází v zahraničí celá řada publikací. V té své přicházím s teorií o možné existenci dalších místností v Tutanchamonově hrobce.“

O tom, že je stále možné při archeologických vykopávkách narazit na další překvapení, svědčí i nový nález, jejž se Miroslavu Bártovi se skupinou českých archeologů podařilo učinit v uplynulých týdnech. Bárta k objevu (o kterém mimochodem již zazněla zpráva v médiích) podotkl, že k odkrytí hrobky v egyptském Abúsíru pocházející z poloviny páté dynastie  a náležící vysoce postavenému úředníkovi jménem Kaires je dovedly snímky ze satelitů.

Dalším dotazem vtahuje moderátorka do diskuse paní Danu Drábovou. Zajímá ji, jaký měla už jako dívka inklinující k fyzice a matematice vztah k dějepisu. Byl Egypt jejím oblíbeným tématem?

„Musela jsem k zájmu o historii dospět. Trvalo mi to dost dlouho,“ přiznává předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. „Dějepis byl náročný na paměť, na fakta, ne na souvislosti.“

Posléze se však vztah k historii a potažmo starověkému Egyptu začal rodit, především díky knize Bohové, hroby a učenci, která ji fascinovala. Vracela se k ní a skrze ni se také seznámila i s Tutanchamonem. Další etapa v utváření jejího zájmu o minulost započala asi před deseti lety, kdy si s profesorem Bártou počali vyměňovat své názory na historii. Nadchla ji také četba Bártovy publikace Sedm zákonů: Jak civilizace vznikají, dosahují vrcholu a upadají, v níž mimo jiné obdivovala strhující vypravěčské umění autorovo. Dana Drábová ke zmíněné knize a v závěsu ke knize nové říká:

„V ní pan profesor začal vyprávět příběhy a Tutanchamon bude také vyprávěním příběhů.“

Kniha skutečně je líčením klíčových momentů v životě krále, který za svého panování byl takřka chlapcem, zachycením osudů jeho rodiny i jeho slavných předků. A navíc barvitost vyprávění doprovází nespočet snímků vynikajícího fotografa Sandra Vanniniho.

Miroslav Bárta a Dana Drábová

Aby dílo takového formátu mohlo být publikováno, bylo zapotřebí – jak připomněl Miroslav Bárta – velkého nasazení týmu pracovníků nakladatelství JOTA: zakladatele a majitele nakladatelství Marcela Nekvindy, odpovědné redaktorky Kamily Hladké, jazykové redaktorky Zuzany Zemanové, grafičky Veroniky Cágové.

„Ti všichni byli hlavní silou. Udělali téměř zázrak, bez nich by knížka nevyšla,“

vyjadřuje svůj obdiv k nim i dík za jejich práci autor knihy.

Na závěr podvečera při symbolickém křtu knihy jí její kmotra Dana Drábová přeje:

„Ať se ti daří, dostane se ti hodně dotisků a získáš mnoho čtenářů.“

Možná však kniha Tutanchamon. Století záhad a objevů Miroslava Bárty nebude jeho knihou o Tutanchamonovi poslední. Neboť dle autora „Tutanchamonův příběh je totiž stále ještě rozepsán…“

Související knihy

Bárta, Miroslav

Jota, 2022