Devadesátky v romské kůži

skutecna-cesta-ven-nahled
Narodil se v roce 1982, a než překročil práh dospělosti, zažil toho víc než lecjaký padesátník. Ne proto, že by o to stál, ale proto, že se narodil jako Rom.

Autobiografická zpověď Patrika Bangy s názvem Skutečná cesta ven vydaná v nakladatelství Host přináší znepokojující zprávy o transformaci české společnosti devadesátých let minulého století. Následky toho dění dodnes působí problémy a i tváře televizních obrazovek nás přesvědčují o tom, že lék na tzv. romskou otázku se stále hledá…

Patrik Banga je romský novinář, hudebník, moderátor a podnikatel v IT, bratr Radoslava Bangy, rappera známého pod pseudonymem Gipsy. Ve své prvotině vypráví o svém životě od samotného počátku. Jak se jako zlobivé dvojče prodíral základním i středoškolským systémem, a ač se ze všech sil snažil zapadnout, tedy integrovat se do většinové společnosti, byl neustále vytlačován na její okraj.

Nastěhovali jsme se do světa, kterému jsem nerozuměl, a nejhorší na tom bylo, že jsem neviděl cestu zpět. Představoval jsem si kariéru pobírače dávek nebo dělníka na stavbě. Můj sen o životě bez dluhů a na gádžovské úrovni skončil. Stal jsem se cikánem tam, kde byli cikáni vlastně všichni, bez ohledu na rasu. Z výšin pád pěkně dolů, na zem. V tomto případě pod zem. (str. 116)

Patrik Banga líčí dobu před revolucí i těsně po ní. Na příkladech lidí ze svého okolí (i svém vlastním) objasňuje mimo jiné i vznik romských ghett v Mostě, Litvínově a dalších městech. Tyto vyloučené lokality dodnes působí potíže politikům, kteří vlastně jejich vznik nepřímo zavinili.

Autor se snaží nic nepřikrášlovat, neidealizuje romskou komunitu, upozorňuje na její slabé stránky, ale zároveň vyjadřuje frustraci z toho, že u nás stále vládne předurčující rasismus – Rom je automaticky zloděj, flákač, feťák a pobírač dávek.

Patrikův příběh vystavuje chmurnou vizitku celé naší společnosti. Kde jsme byli, když developeři takřka negramotné Romy pod falešnými záminkami vystrnadili z jejich bytů, z míst, kde měli zaměstnání, do lokalit s nízkou šancí na získání práce? Kde jsme byli, když policisté zavírali a tloukli romské kluky jen proto, že barva jejich pleti byla jiná, a naučili je tak totální nedůvěře v instituce? A jsme dnes snad jiní, když vidíme romské ženy v tramvaji? Nechytáme si kvůli nim snad těsněji kabelky k tělu, protože co kdyby…? Ne, nejsou všichni stejní, ani bílí, ani černí – každý člověk má mít šanci ukázat, co v něm dřímá, a to už se dnes naštěstí děje více než v oněch zmiňovaných devadesátkách.

Skutečná cesta ven je hutným vyprávěním, které však nejde až do současnosti. V podstatě končí v čase Patrikových sedmnácti let, přesto jsem měla pocit, že toho zažil tolik, co někdo jiný nestihne za celý život. O svém životě vypráví velmi chytlavým autentickým způsobem a text prokládá dobovými fotografiemi evokujícími novinový černobílý tisk. Patrikova zpověď je upřímná, místy zoufalá, plná citů a pocitů, a možná i proto má šanci oslovit a zasáhnout své čtenáře.

Pokud vám není lhostejný stav naší společnosti a její vztah k menšinám, začtěte se do útlé autobiografie a nechte se přesvědčit, že každý může vykročit ze zdánlivě předurčených kolejí, když dostane příležitost.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeSkutečná cesta ven

Banga, Patrik

Host, 2022

Napsat komentář