Jeho první velkou láskou byla Marie Babičková. Byla to dcera řídícího učitele Cyrila Babičky, který v začátcích Baťova podnikání dal do pořádku jeho účetnictví, kalkulace cen výrobků, pomáhal s účetními uzávěrkami. K Baťově rodině měl dobrý vztah. Přivedl také do firmy svého zetě, Františka Štěpánka. Ten uměl několik jazyků, znal účetnictví a měl organizační talent. Po nějaké době se stal prokuristou v Baťově továrně a posléze i společníkem. Při prvním pobytu Tomáše Bati v Americe, v roce 1904, celou firmu řídil. Do továrny nastoupila i dcera řídícího Babičky, Marie, jako mzdová účetní. Pracovitá a přitažlivá dívka brzy padla Tomášovi do oka. S bratrem Antonínem chodíval k Babičkovým na nedělní obědy. Tomáš již neskrýval náklonnost k Marii a její rodiče jejich vztahu přáli. Tomáš posléze požádal Babičku o dceřinu ruku a zasnoubil se s ní. Pro její nezletilost museli však se svatbou počkat.
Po návratu z Ameriky při rutinní lékařské kontrole u doktora Gerbece mu pan doktor prozradil, že Marie Babičková onemocněla tuberkulózou, a co je nejhorší, s největší pravděpodobností nebude mít děti. To byla pro Tomáše Baťu hrozná zpráva. Vždycky chtěl mít rodinu s mnoha dětmi. S Marií Babičkovou by to ale nešlo. Neříkalo se mu to snadno, Marii miloval, ale jejich zasnoubení zrušil. Potřeboval dědice.
To rozvzteklilo Františka Štěpánka tak moc, že od Tomáše Bati odešel a založil si vlastní továrnu na boty. Rozhodnutí o zrušení zasnoubení mělo soudní dohru. Tomáš Baťa musel vyplatit Františku Štěpánkovi podíl z firmy a Marii Babičkové vysoké odškodné.
Tak skončila první láska Tomáše Bati.

S druhou slečnou Marií se Tomáš Baťa seznámil na krajanském plese ve Vídni organizovaném Slovanskou besedou v roce 1910. Tomáš Baťa se znal s Alexandrem Menčíkem, který pracoval na hejtmanství v Uherském Hradišti. Ten byl na plese s rodiči i se sestrou Marií. Menčíkovi ho pozvali ke svému stolu. Tomáš Baťa několikrát tančil s Marií Menčíkovou a u stolu Menčíkových se výborně bavil. Při odchodu pozval Menčíkovi do Zlína na návštěvu své nové vily.
Po návratu do Zlína myslel na slečnu Marii, přestože byla o sedmnáct let mladší. Jeho přátelé mu o rodině Menčíkových opatřili zajímavé informace. Otec, prof. Ferdinand Menčík, kustod Dvorní knihovny ve Vídni a vládní rada, byl švagrem osobního lékaře císaře a krále Františka Josefa I., MUDr. Josefa Kerzla. Oba měli za manželky sestry Paierovy, dcery významného vídeňského architekta Georga Paiera.
Marie si s Tomášem intenzivně psala a Tomáš jezdil často do Vídně za ní. V srpnu 1911 se na cestě do Německa zastavil u Menčíků s kyticí pro paní matku a lahví slivovice pro otce a požádal o ruku jejich dcery. Zároveň je pozval do Zlína k prohlídce vily, aby jejich případné připomínky mohly být zakomponovány do závěrečných prací na ní. Rodiče, kteří si o budoucím zeti opatřili podrobné informace, které byly kladné, souhlasili.
Opatrný Tomáš Baťa měl pro ně ale nečekané překvapení. Pověděl jim o důvodu, který ho vedl ke zrušení zasnoubení s Marií Babičkovou, a předal jim návrh předmanželské smlouvy připravený právníky. Byla v ní klauzule, že slečna Marie, jeho budoucí manželka, souhlasí s tím, že pokud nebudou mít do čtyř let od svatby dítě, má manžel právo jejich svazek ukončit.
Tímto požadavkem vyrazil TB všem dech. Miloval skutečně Tomáš Baťa Marii Menčíkovou, nebo jen potřeboval porodit dědice?
Rodiče i nevěsta se se svatební smlouvou nakonec vyrovnali a svatba se konala v červenci 1912 ve Vídni. Ještě ten samý den odjeli novomanželé do Zlína.
První a jediné dítě se jim narodilo až 14. září 1914. Po těžkém porodu už nemohla mít paní Baťová další děti. Sen o velké rodině se Tomáši Baťovi nesplnil.

Jiří Daněk

Autor je v důchodu. Již téměř 10 let se zabývá vyhledáváním dostupných i zmizelých památek na císaře Františka Josefa v České republice. Sestavil První soupis míst s reálnými či zničenými sochami Jeho Císařské Výsosti Františka Josefa I. a pokračování Pomníky císaře Františka Josefa I. v České republice. Lze najít na stránkách www.franz-josef.cz.
V současné době pátrá po pamětních kamenech císařovny Alžběty v Jeseníkách, které by se měly nacházet na sedmi místech. Jeseníky jsou pravděpodobně jediným místem v Evropě, kde se tolik pamětních kamenů císařovny vyskytuje.