Kočičí oko je kouzelná skleněnka, která mění svět. Z dívky, která se skrze ni dívala, vyrostla uznávaná malířka, jejíž život i dílo silně poznamenaly zážitky z dětství a dospívání. Když se Elaine po letech vrací do rodného Toronta, je to pro ni zároveň cesta do hloubi vlastní paměti. Nejostřeji vystupují vzpomínky na Cordelii, nemilosrdnou a jindy nečekaně labilní vůdkyní skupiny dívek, která Elaine kdysi šikanovala.
Román zasazený do Kanady druhé poloviny 20. století sahá od konce druhé světové války až do osmdesátých let a krom toho, že je brilantní sondou do dívčí psychiky a nevyzpytatelných a mnohdy krutých pravidel, jež ovládají přátelství mezi dívkami, nabízí také neotřelý pohled na řadu kulturních fenoménů té doby, včetně feminismu a různých proudů moderního umění.

Kočičí oko

Autorka: Margaret Atwoodová
Přeložila: Kateřina Klabanová

Počet stran: 448
Vazba: vázaná
Formát: 145×205 mm
ISBN: 978-80-257-3876-4
Doporučená cena: 498 Kč

Knihu Kočičí oko vydalo nakladatelství Argo.

Ukázka z knihy

Kdybych se měla s Cordelií znovu setkat, co bych jí o sobě řekla? Pravdu, nebo cokoliv, čím bych se jí zalíbila?
Asi cokoliv. Pořád ještě mám tu potřebu.
Neviděla jsem se s ní tak dlouho. A nečekala jsem, že bych se s ní ještě kdy potkala. Ale teď, když jsem se vrátila, nedokážu málem projít ulicí bez přesvědčení, že právě zmizela za rohem, vešla do dveří. Rozumí se samo sebou, že tyhle fragmenty – rameno v kabátě z velbloudí srsti, lícní kost, lýtko – patří jiným, v celku to nikdy Cordelie není.
Nemám ponětí, jak by teď vlastně vypadala. Přibrala, ochablo jí poprsí, šednou jí chloupky kolem koutků? To sotva – všechny by je vytrhala. Nosí brejle s módními obroučkami, nechala si vyhladit víčka, prokvetly jí vlasy, nebo se barví? To všechno přichází v úvahu: obě jsme dosáhly hraničního věku, procházíme šedou zónou, v níž se ještě dá věřit, že tyhle podfuky mimo denní světlo zaberou. (str. 18)

***

Teď jsem dorazila k místu, kde jsme kdysi z tramvaje vystupovaly do nánosů zimní břečky u obrubníků, do bodání větru fičícího od jezera mezi ošumělými budovami s plochou střechou, která se pro nás tehdy rovnala něčemu na výši. Dneska už tahle část města není plochá, omšelá ani zchudlá. Ke zrenovovaným cihlovým fasádám přibyly nápisy kurzívou z neonů, všude spousta mosazných prvků, nemovitostí, peněz. V dálce přede mnou se tyčí shluk skleněných staveb, blikající náhrobky obrů. Jmění u ledu.
Ale já mrakodrapům příliš pozornosti nevěnuju, ani kolemjdoucím ohozeným podle poslední módy z dovozu, ručně zpracovaná kůže i semiš mě nechávají chladnou. Namísto toho upírám oči k zemi jako stopař.
Cítím, jak se mi svírá hrdlo, sanicí se mi táhne bolest. Znovu jsem si začala okusovat nehty. Je na nich krev, jejíž chuť si pamatuju. Připomíná nanuk s pomerančovou příchutí, lacinou kuličkovou žvejku, červenou lékořici, ožužlanou kadeř, zmrzlou špinavou krustu. (str. 21)

Pokračujte na celou ukázku.

O autorce

Margaret Eleanor Atwoodová se narodila roku 1939 v Ottawě. Za svou tvorbu po zásluze získala četná literární ocenění včetně Ceny Franze Kafky a je považována za nejvýznamnější kanadskou spisovatelku současnosti. Publikovala více než pětatřicet knih, z nichž nejznámější je patrně Příběh služebnice (Argo 2017), který se stal předlohou k filmovému zpracování i úspěšné seriálové adaptaci. K nejvýraznějším dalším románům patří zejména Žena k nakousnutí, Slepý vrah, Přežívá nejsmutnější či právě Kočičí oko, jež bylo v roce 1988 nominováno na Bookerovu cenu.

Zdroj informací: nakladatelství Argo

Nakladatelství Argo vzniklo v roce 1992. Naší hlavní zásadou je týmová práce, díky níž dokážeme seznamovat čtenářskou obec se zajímavými knihami známých autorů. Snažíme se také získávat a podporovat talentované autory a kvalitní překladatele. Také díky tomu Argo za dobu své existence získalo pověst vydavatele kvalitní beletristické, historické i jiné odborné literatury, a to českého i zahraničního původu.

Související knihy

Atwoodová, Margaret

Argo, 2022