Čtení ke kávě: Manželství (Hana Militká)

Manželství

11.10.2022 Hana Militká Bez komentáře

Není láska jako láska. Některá je naivní či panenská. Všechny jsou krásné. Člověka vynese nad oblaka, nasadí růžové brýle, povznese mysl do neuvěřitelných výšin mimo čas a prostor.

O to horší je pád. Bývá nečekaný. Nikdo si to ani nepřipustí, natož aby si uměl představit konec této obrovské a všeobjímající lásky. Krach se většinou přiřítí znenadání mílovými kroky. Vůbec se s ním nedá počítat, natož se na něj připravit.
Přesto se objeví. Možná až na výjimky, o kterých statistika mlčí.
City po takovém tragickém konci jsou velmi poničené. Většinou trvá, než jsme schopni přijmout a prožívat nový vztah. Bývá opatrnější, jsme poučení z minula. Jak tohle dopadne? Můžeme si ji dovolit? Nezničí nás její konec navždycky? Aha, začínáme myslet na konec. Přemýšlíme a kalkulujeme. Mnohdy další vztah nepřežije z přemíry obav. Někdy se vydaří a můžeme zažít neuvěřitelné.
Říká se, že člověk uzavře manželství příliš mladý z blbosti, nebo nikdy. Neplatí to úplně, jako každé pořekadlo.
Po různých peripetiích se objeví v našich milostných rozhovorech slůvko svatba. Dnes to není pravidlem, právě naopak. Mnoho partnerů se nechce brát. Možná by se dalo spíš uvažovat o tom, že většina žen by se ráda vdala, ale muži jsou opatrní. Nechce se jim do závazků. Jako kdyby neměli svědomí a odpovědnost za své činy. Nejedná se spíš o módu?
Pobídkou k uzavření manželství bývá většinou početí dítěte. Někdy se vztah vydaří a oba své ratolesti milují.
Ale… V dnešní době dochází ke spoustě rozvodů i rozchodů. Některý milující se pár získá nepřekonatelný odpor a neřešitelné potíže. Ze vztahu se stává závaží na krku. Každý jde svou cestou, dohodnou se o dětech.
Pokud má jedinec štěstí, i pak najde partnera pro další společný život.
Pokud se vezmou, vše probíhá tak, jako kdyby spolu byli odjakživa.
Ale pozor: ona má děti z prvního manželství a on má svoje. Všichni potomci jsou dávno dospělí.
Nový pár dál pracuje, buduje a hromadí majetek. Většinou jen malý, nepatrný. Z běžné práce není možné našetřit majlant. Ovšem spousta lidí má chatu, auto, byt a pár drobností. Dnes je to celkem majetek.
Podívejme se blíž na jeden takový pár.
Eva se rozvedla kvůli manželově nevěře, aroganci, agresivitě a lhaní. Mladší dcera zůstala s maminkou, starší chtěla být s tátou, protože slíbil, že jí koupí koně. Ale nekoupil. Maminku nepodpořila. Díky tomu, že s matkou žila nezletilá dcera, dostala od nového zaměstnavatele nejenom práci, ale i byt. Ten na mladší dceru po letech převedla.
Eva se vedle své profese trošku zabývala podnikáním. Její druhý manžel Adam byl proti této aktivitě. Eva se pak rozhodla, že za peníze získané svým druhým příjmem koupí zahradu na čerstvém vzduchu. Adam byl proti jakékoliv koupi. Tvrdil, že tam jezdit nebude. Ona koupila velký pozemek, který napsala na svou mladší dceru. Ta jí pak kus, o který šlo, darovala.
Eva od mládí milovala rostlinky, jejich pěstování, pozorovala nadšeně, jak rostou, starala se o záhonky, o zahradu.
Po čase zjistila, že Adam je docela fajn, a přepsala na něj polovinu zahrady, kterou jí předtím dcera darovala. Svépomocí tam vybudovali malou chatku. Adam si prostředí o samotě na kopcích oblíbil.
Přešla léta… Adam a Eva zestárli.
Samozřejmě dospěly i děti a měly vlastní potomky. Nastal zájem o zahradu s chatou. „Byt se převedl na tvou dceru, chata se napíše na mou dceru!“ trval na svém Adam.
Ach, ty majetky! A vlastní versus nevlastní potomci.

„Nejsem proti podpisu, ale uvědom si, žes věnoval své dceři hausbot na Slapech a ona ho obratem prodala, ani ti nic neřekla. A nedávno mi vyhodila skříň. Také starší kabát, když byli na naší chatě. Ani se nezeptala. Hlavně nevím, proč mi tam něco krade. Jak si to mohla dovolit?“
Na to Adam mávl rukou: „Prosím tě, vždyť to byly staré krámy. Byl jsem u toho. Hlavně že jsi přepsala byt na tvou dceru a nakonec nebudeme mít kde bydlet.“
„Víš, že to není pravda. Moje mladší dcera nikdy nepodnikne nic proti nám, vždycky je vstřícná a pomáhá. Můžeme tam v klidu dožít. Ale kdo mi zaručí, že na chatu můžu dál jezdit a užívat vše jako dosud. Přepíšeme to tvé dceři později, až nebudu mít sílu tam cokoliv dělat.“
„Proč bys tam nemohla jezdit?“
„Vždyť ti říkám, buď to prodá, nebo omezí naše možnosti být od jara do podzimu na chatě.“
„Nesmysl, trvám na podpisu!“ vykřikl arogantně. Začal být zlý. Přestal s manželkou komunikovat.
Eva chtěla navázat další hovor. On do ní strčil, div neupadla.
Vyrostl spor veliký jako brána do pekel.
Ptáte se, jak to dopadlo? Ještě nedopadlo. Je několik variant, které mohou nastat. Určitě vás napadá jaké. Může se stát, že celý konflikt odnese jejich vztah. Na stará kolena se rozejdou a dál půjde každý sám.
Otázkou je, zda se Eva bude cítit krásně jako dosud na své zahradě s chatou. Pokud převod zatím nepodepíše, může se stát, že tam stejně nebude mít klid.
A pokud podepíše hned, jak je po ní vyžadováno? Možná jeho dcera opravdu vše obratem prodá, jak to předvedla s haubotem. Může Evě pobyt zošklivit jakýmkoliv způsobem. Nebo tam budou manželé Eva a Adam dál jezdit a užívat si krásné přírody a čerstvého vzduchu?
Celá aféra vzala nečekaný obrat. Dcera Adamovi oznámila, že tu chatu se zahradou nechce. Radši jezdí ke své matce. Na chatě u ní se nemusí nic dělat. Že by Eva měla pravdu? Možná bylo cílem opravdu darovaný majetek obratem prodat. Ceny stoupají. To by bylo pro mladé terno!
Adam s Evou jezdí na chatu dál a jejich vztah se pomalu zklidňuje.
Dobré vztahy jsou nad všechen majetek.

Hana Militká

Absolventka JAMU, pochází z Hradce Králové. V Brně studovala obor herectví v ročníku spolu s Nikou Brettschneiderovou, Marcelou Večeřovou, Miroslavem Donutilem, Pavlem Zedníčkem, Františkem Horáčkem, Svatoplukem Skopalem, Pavlem Trávníčkem a dalšími. Stala se členkou divadla Husa na provázku.
V roce 1981 odešla se svým manželem do Prahy.
Spolupracovala s režisérem Jurajem Herzem na filmu Zastihla mě noc a na seriálu Wolfgang, s Jurajem Jakubiskem na filmu Frankensteinova teta, Perinbaba, s Janem Svěrákem na filmu Kolja a dalšími. Pro švýcarskou televizi ztvárnila roli Mileny Jesenské v němčině ve filmu Wer war Kafka, režie Richard Dindo, s Jaroslavem Soukupem točila seriál Policie Modrava.
Hostovala 31 let v Národním divadle.
Herečka je velice plodnou spisovatelkou:
Povídky z povětří vyšly v roce 2013. Následovaly detektivky: Záhadný šepot (2015), Pronikavý smích (2016) a Vražedný lov (2017).
Povídky z povětří byly vydány roku 2016 jako autorčina první elektronická kniha, poté vyšly romány Vilma, Sára a na podzim Jiří. Před Vánoci vyšel Kapitán Bartoš zasahuje 1: Složitý případ. Začátkem roku 2017 se objevila kniha 13 povídek Pro Klub Knihomolů. Jedná se o povídky napsané pro magazín Klub knihomolů.
V červenci 2017 vychází nová detektivní série nazvaná Velké případy kpt. Černé 1: Čas nedoběhneš.
Román I Blázni chtějí žít I se objevuje v nabídce zjara roku 2018. Jedná se o napínavý román z hereckého a zpravodajského prostředí.
V říjnu 2018 se překvapivě objevuje Dívka s mašlí, čtení pro malé slečny. Do konce roku 2018 se ještě objevila v elektronickém vydání detektivka – Případy kpt. Váchala: Travička zelená. Poslední knihou toho roku byl napínavý román nazvaný Ze Sýrie do Číny, inspirovaný služebními cestami autorčiných bratrů Jana a Jiřího Militkých.
Velké případy kpt. Černé 1: Čas nedoběhneš a Velké případy kpt. Černé 2: Nemilosrdná vášeň. – původně elektronické knihy vycházejí v tištěné podobě.
Začátkem března 2019 vychází kniha Kytička veršů a za měsíc se objevuje první díl z nové krimi série MONIQUE s.r.o. 1: Záhadné úmrtí. Tváří obálky je Ing. Jana Jemalová. Portrét vytvořil umělecký fotograf Bohuslav Hybrant, který napsal i předmluvu. Vychází jak elektronicky, tak i tištěná. K otcovým narozeninám začátkem května vysílá do světa autorka svou knihu kreseb nazvanou Vášeň a nevinnost, své kresby doplnila příběhem.