Hra na schovávanou

nekdo_klepe

Nikdy nevíte, kdo se objeví za vašimi dveřmi. Může to být přítel i nepřítel. Přináší dobré zprávy? Nebo špatné? A můžete mu vůbec věřit? Je skutečně tím, za koho se vydává?

Téma falešné a skutečné identity zpracoval ve svém psychologickém thrilleru T. W. Ellis. Jde o pseudonym anglického spisovatele Toma Wooda. Proslavil se sérií detektivních thrillerů, která v češtině vyšla pod názvem Krycí jméno Tesseract. Čtenáři si hlavního hrdinu – nájemného vraha Viktora alias Tesseracta – velmi oblíbili, takže není divu, že nakladatelství Knihy Dobrovský sáhlo právě po tomto osvědčeném autorovi a vydalo jeho první psychologický thriller Někdo klepe.

Hlavní hrdinkou je učitelka jógy Jemima Talhofferová, manželka obchodníka s vínem Lea Talhoffera. Od jisté doby je jejich manželství založeno na přetvářce. Zatímco Leo je stále tím mužem, do kterého se zamilovala, Jem se v poslední době změnila. Bojuje sama se sebou, protože trpí úzkostmi. A ani její manžel si zatím nevšiml, čím si Jem prochází. Zůstává na své démony sama a snaží se před ostatními vše skrývat.

Nejvíc se bojím, že si jednoho dne uvědomí, že mě nepoznává, že mě vůbec nezná. Proto se usilovně snažím nosit masku ženy, kterou chce, a neukázat mu, jaká skutečně jsem. (str. 22)

Jenže všichni lidé se mění, včetně Lea. Možná i on před svou ženou něco skrývá… Což si Jem uvědomí ve chvíli, kdy na dveře jejich domu zaklepou dva agenti FBI. Chtějí si promluvit o Leovi. Potřebují pomoci s probíhajícím vyšetřováním organizace zabývající se praním špinavých peněz. Zločinecká organizace údajně využívá Leův vinařský podnik k očišťování peněz z prodeje drog. Opravdu by Leo byl něčeho takového schopen? Dobrovolně? Nebo byl přinucen násilím?

Aby vše bylo ještě komplikovanější, Jem zazvoní telefon přesně ve chvíli, kdy si v obývacím pokoji povídá s agenty. Ptáte se, kdo je na druhém konci telefonní linky? Agent Carlson z Federálního úřadu pro vyšetřování. Rád by jí položil několik otázek ohledně Lea. Jem nechápe, proč ji Carlson volá, když jeho dva kolegové sedí ve vedlejší místnosti. A tak se dozvídá, že na případu zatím nikdo jiný než Carlson nepracuje…

Který z agentů je falešný? Kdo říká pravdu a kdo lže? Komu má Jem věřit? Co její manžel udělal? A v jak velkém nebezpečí se během několika vteřin ocitla?

Nikdy nevíte, jací lidé skutečně jsou. Ani vaši nejbližší. (str. 352)

Jsem velmi mile překvapena, jak strhující děj autor napsal. Své čtenáře nenechá ani pořádně rozkoukat, a už se vše rozjíždí na plné obrátky. Zkrátka přesně thriller podle mého gusta. Napětí graduje snad s každou další kapitolou a já jsem jen otáčela jednu stránku za druhou a společně s hlavní hrdinkou si lámala hlavu, jak to všechno ve skutečnosti je. A když už jsem si myslela, že tuším, autor mě vyvedl z omylu. Situace se každou chvíli mění! Jen jedno je jisté: Jem musí utíkat, aby si zachránila život. A tak začíná hra na schovávanou. Pronásledování, hledání únikových cest a oddalování nevyhnutelného… Protože někdo z hlavních aktérů přece musí jednou udělat chybu. A je jen otázkou, kdo to bude!

Už jsem udělala několik špatných rozhodnutí, že jsem asi ztratila schopnost poznat, že se mi v hlavě začalo rodit další. (str. 9)

Celé vyprávění se odehrává během pouhých dvaceti čtyř hodin. Když vezmeme v úvahu, že kniha má tři sta sedmdesát šest stran, je celkem obdivuhodné, jak akční příběh autor vytvořil. Jedinou výtku mám k samotnému závěru: ve snaze ohromit čtenáře svůj příběh nakonec bohužel v mých očích tak trochu shodil. Těžko se mi to vysvětluje, protože detaily nemohu prozradit, ale když jsem se zpětně nad dějem zamyslela, některé věci do sebe prostě nezapadly tak, jak T. W. Ellis (nejspíš) zamýšlel.

Naopak musím autora pochválit, že do svého vyprávění zapojil i několik důležitých témat, která bych v podobném příběhu nečekala a která se mohou týkat i samotných čtenářů. Jem nemůže mít děti. A tento fakt se na jejím manželství, a stejně tak na jejím zdravotním stavu, podepsal. Neustále bojuje s pocitem selhání. Což také přispělo k tomu, že se u ní rozvinula úzkostná porucha – zdrcující nemoc bez vnějších projevů. Jem se točí ve spirále negativních myšlenek a pocitů. A lidé kolem ní si přitom ničeho nevšimnou…

Někteří lidé umí své pocity skrývat lépe než ostatní. (str. 101)

Máte-li rádi thrillery, které mají spád a v nichž jedna akční scéna střídá druhou, pak vám Někdo klepe s radostí doporučuji.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeNěkdo klepe

Ellis, T. W.

Vendeta, 2022

Napsat komentář