Autor nachází v pohádkových, snových a mytologických motivech několik významných východisek: zahrnutí skutečnosti do pojmu džinen, kosmologický princip jüan-čchi (jap. engi), koncepci „prázdného středu“ a pojetí krásy, spočívající na vyváženosti a úplnosti. Z tohoto pohledu a se zkušenostmi z hlubinné psychologie pak nalézá klíč k mnohdy nesnadno uchopitelným dějům, jako jsou estetické vyústění v pohádkách (na rozdíl od západního vyznění etického), proměnlivost mužské a ženské role či neobvyklé funkce ošklivosti, nedokonalosti a smrti. Za všemi jeho postřehy se přitom skrývá dlouhodobá osobní praxe, provázena také japonským uměním zachytit plynutí života v lidské přirozenosti.

Sny, mýty a pohádky z Japonska

Autor: Hajao Kawai
Přeložil: Michal Pišl

Počet stran: 195
Vazba: vázaná
Formát: 145×195 mm
ISBN: 978-80-7530-354-7
Doporučená cena: 398 Kč

Knihu Sny, mýty a pohádky z Japonska vydalo nakladatelství Malvern.

Ukázka z knihy

Nebudu pokračovat, obávám se totiž, že by vás ten dlouhý popis krajiny, podzimu na západě a zimy na severu mohl nudit jako onoho ruského chlapečka. Dokážete si představit, jak ho to muselo zcela vyčerpat, pokud měl poslouchat o květinách, ptácích, mlze, rose a sněhu, místo aby mu vyprávěli o boji s drakem! A kde ten drak vůbec může být, když o něm není nic řečeno, krom toho, že se palác jmenuje Dračí? Nevím, kde se drak skrývá, mám ovšem pocit, že sáhodlouhé popisy krásné přírody v japonských pohádkách jsou určitým ekvivalentem soubojů s drakem v těch západních. V západních příbězích zabije hrdina draka a ožení se s krásnou dívkou.3 Toto manželství je údajně symbolem spojení protikladů. Je pravda, že v japonských pohádkách svatba příliš velkou úlohu nehraje. Nicméně symbolem spojení protikladů by mohla být koexistence čtyř ročních období ve stejném čase. Člověk si může všimnout nápadného rozdílu, jak se se symboličnem nakládá na Západě a v Japonsku. Na Západě jsou symbolem lidské bytosti, zatímco v Japonsku je to příroda. V návaznosti na tyto úvahy bychom mohli říct, že zabíjení draka by mohlo znamenat destrukci přírody. Heroické budování maskulinního já může způsobit zánik Matky přírody. Vůbec však nechci argumentovat, že nepřítomnost soubojů s drakem v japonských pohádkách představuje nějakou jejich nadřazenost pohádkám západním. (Souboj s drakem)

***

V tomto snu má tři nohy, což naznačuje nějakou zvláštní sílu získanou smrtí rodičů. Samozřejmě se s třemi nohami cítí nepohodlně a chtěl by to vrátit. Proto cítí mocný popud vidět kříž, což je křesťanský symbol. Ovšem ve snu je přesvědčený, že se kříž nachází v buddhistickém chrámu a je připevněn k borovici. Borovice, jak už jsem zmínil dříve, je v Japonsku velmi uctívaná a představuje dlouhověkost. Kříž na borovici v buddhistickém chrámu je tedy velmi zvláštní směsicí západních a východních symbolů. Ve snu vchází do chrámu, kde se potkává s krásnou ženou. Její exotická tvář napovídá, že by mohla pocházet ze Západu. Velmi ho přitahuje a má nutkání se s ní spojit. Je v tom však příliš násilí a všechno za okamžik zmizí. Následně je svědkem typické japonské scenerie, přestože chtěl vidět kříž. Nicméně jej scéna uchvátí a jeho slova: „Jak je dobré přijít sem!“ naznačují, že má dobrý pocit z toho, že se účastní analýzy. (Sny Japonců)

O autorovi

Hajao Kawai (1928–2007), první jungiánský psychoanalytik v Japonsku a autor publikací z této oblasti (např. oceňované Japanese Psyche), patřil mezi přední osobnosti japonské kultury a školství; zabýval se mj. souvislostmi mezi zenovým buddhismem a psychoterapií. Ve svých přednáškách pro sdružení Eranos v Asconě, z nichž tato kniha čerpá, se snažil o přiblížení východního chápání světa lidem Západu a speciálně se zamýšlel nad tím, zda vůbec a jak např. koncepty bytostného Já a individuace korespondují se skutečnostmi vnímanými ve východních pojetích duše. V Kawaiově práci se tak setkáme s pohádkovými, snovými a mytologickými motivy v klasických japonských příbězích (Pohádka o Urašimovi, Torikaebaja, Snový deník světce Mjóe, Dům pěnice atd.) a také v teogonických textech ze středověkých kronik Kodžiki a Nihonšoki, jež líčí komplikované vztahy mezi jednotlivými božstvy panteonu.

Zdroj informací: nakladatelství Malvern

Nakladatelství Malvern vzniklo na konci 90. let minulého století. Těžiště vydavatelské činnosti tvoří západní spirituální tradice, mystika, religionistika, alchymie, hermetismus, literární věda, kulturní antropologie, knihy mezioborové, umělecká beletrie a poezie, přírodní vědy, knihy pro děti a rodiče a dílo filosofa a biologa Zdeňka Neubauera.

Související knihy

Kawai, Hajao

Malvern, 2022