Dnešní knižní tipy vás seznámí se čtyřmi historickými romány. Najdete v nich životní příběhy několika zajímavých hlavních hrdinů, jejichž soukromá dramata se odehrávají na pozadí historických událostí první poloviny 20. století.
Rakouská spisovatelka Monika Helferová napsala trilogii, ve které líčí osudy své vlastní rodiny. V prvním díle nazvaném Pakáž se zabývá životem prarodičů v horské vesnici na počátku 20. století.
Proč Josef nikdy nepromluvil se svou dcerou?
Uznávaná rakouská autorka Monika Helferová se v románovém zpracování vrací k vlastním kořenům a zkoumá detaily zásadních událostí, jež předcházely narození její matky, „spratka“. Matčino početí provázely neurčité okolnosti, které způsobily, že ji otec absolutně ignoroval, nezajímal se o ni, nikdy v životě se na ni ani nepodíval. Autorka rekonstruuje osud prarodičů Josefa a krásné Marie na pozadí první světové války, kdy se svými dětmi živoří na venkově na okraji společnosti. Když je Josef odveden do armády, Maria a děti se stávají závislými na ochraně starosty. Do kraje přijíždí okouzlující cizinec Georg, který jednoho dne bez pozvání zaklepe na dveře „pakáže“.
Helferová si všímá morálních hodnot doby, jež různé postavy jejího vyprávění různě vnímaly a interpretovaly, a poukazuje na vliv minulosti na budoucnost každého člověka. Z vlastních vzpomínek a z vyprávění příbuzných skládá ztracený svět zapadlé horské vesnice na počátku 20. století a podmanivým jazykem poodhaluje jedno rodinné tajemství.
Pakáž
Autorka: Monika Helferová
Přeložila: Marta Eich
Počet stran: 144
Vazba: brožovaná
Formát: 120×195 mm
ISBN: 978-80-7260-520-0
Doporučená cena: 297 Kč
Knihu Pakáž vydalo nakladatelství Prostor.
Ukázka z knihy
Jeho návštěvy ve mně vyvolávaly neklid. Vždycky jsem byla napjatá. Připravená na cokoli. Během druhé války byl v Rusku, doma měl ženu a v Rusku měl pak také ženu a dítě, ty ale opustil a vydal se na dlouhou cestu zpátky ke své ženě u nás, někdy mu zastavilo vojenské vozidlo, kus jel vlakem, načerno, svezl se i vzadu na motocyklu, ale většinou šel pěšky. Když jsem byla malá, často nás navštěvoval. S mým otcem hrával šachy. Nenáviděl omezenost venkovského života – o tom si s otcem povídali. Ani můj otec nebyl sedlákům nakloněn, koneckonců se narodil jako syn děvečky v Lungau a jeho zámožný otec se k němu nikdy nehlásil. Strýc Lorenz měl v naší zemi tři děti, své syny považoval za budižkničemy ještě předtím, než se z nich mohlo stát něco užitečného, a taky z nich pak už nic nebylo, jeden se oběsil na stromě. Strýc Lorenz otevřeně přiznal, že v Rusku žije jeho druhá rodina. Bylo mu padesát let, když ho na mostě v Bregenzu srazil opilý řidič. Vedle Lorenze ležel jeho pes a vyl. Pojmenovala jsem po něm svého syna: „Ale já takový nejsem a ani takový být nechci,“ prohlásil. (str. 21)
Stáhněte si celou ukázku.
O autorce
Monika Helferová se narodila a žije ve Vorarlbersku. Je autorkou povídek, románů, divadelních textů a knížek pro děti, za něž obdržela mnoho literárních ocenění. Poslední z nich – Schubartovu literární cenu – získala v roce 2021 právě za román Pakáž. Titul se rovněž dlouho držel na předních příčkách prestižního žebříčku nejprodávanějších knih časopisu Der Spiegel.
Pakáž je prvním dílem volné trilogie, v níž autorka líčí osudy své rodiny. Následuje román Vati (Tatínek, 2021), který byl roku 2021 nominován do užšího výběru na Německou knižní cenu, a vzpomínkovou řadu uzavírá dílo s názvem Löwenherz (Lví srdce, 2022). Monika Helferová je provdaná za spisovatele Michaela Köhlmeiera, s nímž také literárně tvoří.
Zdroj informací: nakladatelství Prostor
————————————————
Milovníky vyprávění o silných ženských hrdinkách určitě osloví strhující komiksový příběh průkopnice plastické chirurgie. Ruční práce vás nadchne nejen krásnými ilustracemi, ale především informacemi o doktorce Suzanne Noëlové.
Strhující životopis téměř zapomenuté hrdinky, jíž byla doktorka Suzanne Noëlová známá jako „madame Noël“, feministka usilující o volební právo žen a průkopnice rekonstrukční chirurgie. Nárok na studium medicíny si musela vyvzdorovat, protože dívkám na počátku 20. století automaticky nepříslušelo právo studovat. Během první světové války operovala spolu s profesorem Hippolytem Morestinem mnoho vojáků zraněných granáty. Oba vyvinuli převratné chirurgické postupy, zprvu zatracované, podceňované či vysmívané, a mnoha pacientům se znetvořeným obličejem tak pomohli získat zpět sebevědomí a důstojnost. Suzanne se ovšem nezastavila u léčení, prosadila se také na poli estetické chirurgie a v meziválečném období její klinika přitahovala známé osobnosti ze světa módy a z řad evropské aristokracie. Její osobní život byl ovšem velice pohnutý, poznamenaný ztrátami v období epidemie španělské chřipky i během světových válek. Bojovala nejen s mužským šovinismem, ale i se zarputilými feministkami, které ji obviňovaly, že estetická chirurgie příliš vychází vstříc mužskému pohledu na svět. Nikdy se však nevzdala cesty, po které se rozhodla vydat, a zejména mnoha ženám pomohla, když razila tezi, že každá žena má mít nejen právo volební, ale i právo vybrat si svůj osud a se svým tělem si dělat, co chce. Což je leckde a u leckoho stále ne zcela samozřejmý požadavek.
Ruční práce
Autoři: Clément Oubrerie, Leila Slimani
Přeložila: Katarína Horňáčková
Počet stran: 192
Vazba: vázaná
Formát: 190×260 mm
ISBN: 978-80-257-3851-1
Doporučená cena: 498 Kč
Knihu Ruční práce vydalo nakladatelství Argo.
O autorech
Clément Oubrerie je zkušený autor dlouhé řady kreslených alb pro děti, komiksů a grafických románů. Vystudoval na pařížské škole grafiky a designu ESAG, poté studoval v USA, kde mu vyšly jeho první dětské knihy. Od roku 2007 se věnuje i filmové animaci, mj. je spolumajitelem a spoluzakladatelem studia Autochenille Production. Jeho práce knižní i filmové získávají ocenění na různých oborových festivalech. Zaslouženou pozornost přitáhla například jeho komiksová adaptace slavné Zazi v metru Raymonda Queneau nebo čtyřdílná série Pablo (se scénářem Julie Birmantové) mapující život slavného malíře Picassa a osobností, které na něj měly zásadní vliv. Dvojdílný grafický román Ruční práce (A mains nues, 2020, 2021) je zatím jeho posledním knižním dílem.
Zdroj informací: nakladatelství Argo
Leila Slimani se narodila a vyrůstala v marockém Rabatu v zámožné rodině, otec pracoval jako bankéř a matka byla jednou z prvních žen – lékařek v Maroku. Leila po maturitě na Francouzském lyceu v Rabatu odjela do Francie. Vystudovala Institut politologických studií v Paříži, od roku 2008 pracovala v redakci týdeníku Jeune Afrique, kde svými články pokrývala oblast severní Afriky. V současnosti v práci pro časopis pokračuje externě, naplno se věnuje psaní. Její první román V lidožroutově zahradě (Dans le jardin de l´ogre, 2014, č. 2018) vzbudil velkou odezvu u literárních kritiků, někteří o něm psali jako o „šokující verzi Paní Bovaryové naší doby“. Obdržela za něj Prix de la Mamounia, prestižní marockou literární cenu. Kniha vyvolala ohlas i mezi čtenáři, přesněji mezi marockými čtenářkami, které začaly spisovatelku oslovovat se svými osobními intimními příběhy, jež daly vzniknout knize reportážních esejů Sex a lži (Sexe et mensonges, 2017), shrnujících každodenní marockou realitu přetvářky v oblasti sexuality. Podle této knihy vznikl i úspěšný grafický román (česky též pod názvem Sex a lži vyšel v roce 2019). Za svůj druhý román Něžná píseň (Chanson douce, 2016, č. 2017) získala Leila Slimani prestižní Goncourtovu cenu. Jejím zatím posledním prozaickým počinem je první díl volné trilogie Země těch druhých – Válka, válka, válka, v němž zpracovává osudy své vlastní marocko-francouzské rodiny.
Zdroj informací: nakladatelství Argo
————————————————
A teď něco pro fanoušky rodinných ság. Jen čas ukáže je prvním dílem Cliftonovy kroniky z pera britského autora Jeffreyho Archera. Přečtěte si životní příběh Harryho Cliftona z období ohraničeného dvěma světovými válkami.
Velkolepý životní příběh Harryho Cliftona začíná v roce 1920 mrazivými slovy: „Tvrdili mi, že můj otec padl ve válce.“ Uplyne však ještě dalších dvacet let, než Harry zjistí, jak jeho otec skutečně zemřel, což ho přivede k otázce, kdo je vlastně jeho pravý otec. Je potomkem Arthura Cliftona, dokaře, který pracoval v Bristolském přístavu, nebo prvorozeným synem výkonného ředitele a zároveň dědice Barringtonovy plavební společnosti?
Román Jen čas ukáže se odehrává v letech 1920 až 1940 a představí se v něm pozoruhodné postavy, které britský deník The Times přirovnal k protagonistům slavné Ságy rodu Forsytů. První kniha sedmidílné Cliftonovy kroniky nás provede obdobím od zkázy způsobené Velkou válkou až do vypuknutí druhé světové války, kdy se Harry musí rozhodnout, zda začne studovat na Oxfordu, nebo se přidá k námořnictvu a půjde do války proti Hitlerovu Německu.
Jen čas ukáže
Autor: Jeffrey Archer
Přeložil: Dalibor Míček
Počet stran: 456
Vazba: vázaná
Formát: 162×210 mm
ISBN: 978-80-7588-339-1
Doporučená cena: 429 Kč
Knihu Jen čas ukáže vydalo nakladatelství Mystery Press.
Ukázka z knihy
Tvrdili mi, že můj otec padl ve válce.
Kdykoliv jsem se matky ptal na jeho smrt, řekla mi jen tolik, že sloužil u Královského gloucesterského pluku a byl zabit v bojích na západní frontě několik dní před podepsáním příměří. Babička říkala, že táta byl odvážný muž, a když jsme jednou zůstali v domě sami, ukázala mi jeho medaile. Dědeček se málokdy k něčemu vyjadřoval, jenomže byl hluchý jako pařez, takže nejspíš moje otázky neslyšel.
Jediný další člověk, na něhož si pamatuju, je můj strýc Stan, který u snídaně sedával v čele stolu. Když od něho vstal a odcházel, často jsem ho následoval do městského přístavu, kde pracoval. Každý den, který jsem v docích strávil, byl pro mě zdrojem dobrodružství. Nákladní lodě připlouvaly z velkých dálek a přivážely zboží, jako byly banány, cukr, rýže, juta a spousta dalších věcí, o nichž jsem nikdy neslyšel. Jakmile se nákladové prostory vyprázdnily, dokařští dělníci je znovu zaplnili solí, jablky, cínem, dokonce i uhlím (to bylo moje nejméně oblíbené, protože máma vždycky poznala, co jsem celý den dělal, a vypeskovala mě) a lodě zase odpluly, aniž bych věděl kam. Pokaždé jsem se nabízel, že strejdovi Stanovi pomůžu vykládat loď, která toho dne přistála, ale on se jenom zasmál a broukl na mě: „Všechno má svůj čas, chlapče.“ Nemohl jsem se dočkat, až ta doba přijde, ale pak se mi bez varování postavila do cesty škola.
Podívejte se na celou ukázku.
O autorovi
Jeffrey Archer je jedním z nejúspěšnějších současných autorů beletrie. Prodeje jeho knih přesáhly už 275 milionů výtisků v 97 zemích světa. Jako spisovatel je velmi disciplinovaný, protože každý román přepracovává i čtrnáctkrát, a kromě toho do svých příběhů vnáší spoustu zajímavých zákulisních informací. Jeho knihy představují fascinující vhled do mnoha oblastí, ať už Archer čerpá inspiraci z vlastní politické kariéry, lásky k umění nebo celé škály témat, s nimiž přišel do styku díky široké síti přátelství, kterou si vybudoval během desítek let na britské politické scéně. Je členem Sněmovny lordů, s manželkou Mary mají dva syny, dvě vnučky a tři vnuky. Svůj čas tráví střídavě v Londýně, Grantchesteru v Cambridgi a na Mallorce, kde píše první verzi každé nové knihy.
Zdroj informací: nakladatelství Mystery Press
————————————————
Ellen Feldmanová ve svém románu Živí a ztracení vypráví o Židovce Millie Mosbachové, která společně s bratrem jako náctiletá uprchne z Německa do Ameriky. Po válce se oba sourozenci vrátí do okupovaného Berlína. Začtěte se do příběhu o přežití, lásce a odpuštění.
Millie Mosbachové a jejímu bratru Davidovi se těsně před Křišťálovou nocí podaří uprchnout do Spojených států, své rodiče a malou sestru však nechávají v Berlíně. Millie navštěvuje Bryn Mawr College a poté získává práci v jednom časopise ve Philadelphii. David se nechává naverbovat do armády a je umístěn do přísně tajného tábora v Marylandu, odkud se rekrutují německy mluvící muži pro zpravodajskou práci. Nyní jsou oba zpět v Berlíně, ve městě, kde se narodili a které je tak bolestně zradilo. Pronásledováni minulostí stále věří, že najdou svou rodinu. Millie pracuje v kanceláři a jen velmi těžce odpouští své rodné zemi a jejím obyvatelům, David se snaží pomáhat vysídleným osobám budovat nové životy, avšak své noční aktivity před sestrou skrývá. Žít a pracovat ve zničeném Berlíně, které je plné opilých vojáků, protřelých špionů, zoufalých a zranitelných lidských kořistí a nelítostných nacistů je pro Millie těžké, obzvlášť, když se musí vyrovnat s rozhodnutím, které kdysi jako dívka učinila.
Živí a ztracení
Autorka: Ellen Feldmanová
Přeložila: Růžena Svobodová
Počet stran: 336
Vazba: vázaná
Formát: 150×220 mm
ISBN: 978-80-7565-084-9
Doporučená cena: 398 Kč
Knihu Živí a ztracení vydalo nakladatelství Jota.
Ukázka z knihy
Berlín nikdy nebyl tak tichý. Auta i náklaďáky rozdrcené na nepoužitelné kusy šrotu. A dokonce i kola byla vzácnost. Kolovala povídačka o ženě, kterou zastřelil sovětský voják, když se svého kola odmítla vzdát. Ulicemi už se nerozléhal klapot rychlých kroků. Lidé se vláčeli ulicemi zasmušilí a nemluvní. Celé město strachy přišlo o hlas.
To ticho bylo stejně tíživé jako hmotná devastace. Zbytek Německa prošel bombardováním. Berlín se obrátil v prach.
Byla ve městě teprve osmačtyřicet hodin a šok z té zkázy, kterou zahájila spojenecká letadla, prohloubily nelítostné boje wehrmachtu s Rudou armádou a pak i nedávné sovětské znásilňování a drancování, ještě nestihl opadnout. Některé čtvrtě se změnily v měsíční krajinu. Jen prach a krátery a popelavé stíny, ve kterých pak zblízka poznávala Trümmerfrauen, zasmušilé, tiché ženy, které tam sbíraly rozbité cihly, kusy potrubí a další harampádí. Podávaly si je z ruky do ruky v unaveném zástupu, k němž se musely připojit, pokud chtěly poukázky na příděl potravin. Ještě víc než samotné ruiny ji ale udivovala ta nahodilost připomínající ruskou ruletu. (str. 9)
Nezapomeňte si přečíst celou ukázku.
O autorce
Ellen Feldmanová vyrůstala na severu státu New Jersey v USA. Je absolventkou Bryn Mawr College s titulem v oboru moderních dějin. Po dalším studiu na Kolumbijské univerzitě v New Yorku pracovala pro tamní nakladatelství a nyní žije v New York City a East Hamptonu se svým manželem a teriérem Charliem. V roce 2009 získala Guggenheimovo stipendium a je autorkou knih Paříž tě nikdy neopustí (přeložena do dvanácti jazyků), Terrible Virtue, The Unwitting, Next to Love, Scottsboro (navržena na ocenění Orange Prize), The Boy Who Loved Anne Frank (přeložena do devíti jazyků) a Lucy. Román Terrible Virtue chce zfilmovat společnost Black Bicycle.
Zdroj informací: nakladatelství Jota
Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.
Která z dnes představených knih vás nejvíce zaujala? Napište nám svůj názor v komentářích.
Související knihy
PakážHelferová, Monika
Prostor, 2022
Ruční práceOubrerie, Clément – Slimani, Leila
Argo, 2022
Jen čas ukážeArcher, Jeffrey
Mystery Press, 2022
Živí a ztraceníFeldmanová, Ellen
Jota, 2022
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni.