Knižní tipy: populárně-naučná literatura

Současnost a budoucnost civilizace

24.6.2022 redakce Bez komentáře

Dnešní tipy obsahují pět knih, které ukazují současnost a budoucnost naší civilizace. Zabývají se problematikou tání ledovců, smrtelnými hříchy moderního člověka, apokalyptickým environmentalismem i technologickým pokrokem a umělou inteligencí.

Islandský autor Andri Snaer Magnason napsal knihu O času a vodě, ve které se soustředí nejen na problematiku tání ledovců, ale do vyprávění zapojuje i své vzpomínky, rodinnou historii a islandské reálie.

Andri Snaer Magnason má zkušenost s nejrůznějšími žánry – píše romány, povídky i dětské knížky. Když jej ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za zaniklý ledovec, zaskočilo ho to. Právě na tomto ledovci strávili jeho prarodiče líbánky a stali se zakladateli Islandské glaciologické společnosti. Tehdy v 50. letech 20. století byli přesvědčeni, že ledovce jsou věčné – existovaly dávno před příchodem člověka a také jej přetrvají. Také výzvě k sepsání „knihy o klimatické krizi“ se Magnason nejdřív bránil: „Není něco takového spíš záležitostí vědců?“ Ale nakonec jej přesvědčili. Všechny vědecké poznatky totiž máme k dispozici, ale nedokážeme si je vyložit, nedokážeme si doopravdy představit, co z nich vyplývá. Autor v knize O času a vodě dokázal zkombinovat prastaré mýty, vlastní rodinnou historii a vědecká fakta do přesvědčivého, znepokojivého obrazu: náš svět, tak jak ho známe, mizí, a chceme-li, aby se i naše děti mohly šťastně sejít u rodinného stolu se svými vnoučaty, každý z nás musí proměnit slova v činy.

O času a vodě

Autor: Andri Snaer Magnason
Přeložila: Marta Bartošková

Počet stran: 328
Vazba: brožovaná
Formát: 140×200 mm
ISBN: 978-80-257-3790-3
Doporučená cena: 448 Kč

Knihu O času a vodě vydalo nakladatelství Argo.

Ukázka z knihy

V roce 1997 jsem na Islandské univerzitě dokončil studium islandštiny. V létě toho roku jsem brigádničil v suterénu Ústavu Árniho Magnússona. Ten sídlil za zamčenými dveřmi v budově Árnagarður v univerzitním kampusu, a třebaže jsem přímo v této budově léta studoval, do některých místností jsem nikdy nevkročil. Vchod do ústavu byl až magický, připomínal mi elfí skálu, ajá z vyprávění znal řadu příběhů o lidech, kteří za těmi dveřmi zmizeli a do našeho světa se už nikdy nevrátili. Dřímal za nimi islandský národní poklad v podobě středověkých rukopisů a vědci, kteří je tam zkoumali, potřebovali klid a čas na práci. Už zvonek u dveří mě odrazoval, ze všeho nejvíc vypadal jako požární hlásič. Dlouho jsem se ho neodvažoval stisknout, ale jednoho dne mě popadla spalující touha zjistit, co se tam ukrývá, a tak jsem zazvonil. Byl jsem vyzván, abych vešel. (str. 14)

Přečtěte si celou ukázku.

O autorovi

Andri Snar Magnason je jeden z nejvýraznějších Islanďanů dnešní doby. Je známý svou schopností nahlížet věci z širší perspektivy, nikoliv jen té současné. Vystudoval islandskou literaturu a celý život se angažuje v boji proti klimatickým změnám. V roce 2006 inicioval akci, která měla upozornit na světelný smog: v hlavním městě Islandu zhasla na půl hodiny všechna světla. V roce 2016 se jako horký kandidát zúčastnil prezidentských voleb. Píše básně a prózu pro děti i dospělé. Ve své knize Vysněná země se zabýval problematikou ničení islandské přírody. Za svou tvorbu obdržel bezpočet cen domácích i zahraničních. Jeho knihy byly přeloženy do více než třiceti jazyků.

Zdroj informací: nakladatelství Argo

————————————————

Zajímá vás, jakých smrtelných „hříchů“ se moderní člověk dopouští? Německý laureát Nobelovy ceny Konrad Lorenz v tom má naprosto jasno. Ve své knize Osm smrtelných hříchů civilizace vám nastíní, co vše by jednou mohlo být příčinou pádu naší civilizace.

Dnes už klasická knížka laureáta Nobelovy ceny Konrada Lorenze výstižně vyslovuje varovné i velmi inspirativní poselství. Srovnáním s živočišnými společenstvími dokládá, v čem je dnešní civilizace škodlivá, když popírá geneticky dané potřeby člověka. Lidský živočich nejen závisí na přírodě, jejíž masivní likvidace podlamuje jeho biologickou schopnost přežití, ale potřebuje žít v pospolitosti vyznávající kulturní, hodnotové normy, bez nichž rovněž hyne. Ztráta estetické vnímavosti, extrémní individualismus a konzumní životní styl v anonymních megakonglomeracích mají za následek rozpad rodinné i společenské soudržnosti a v konečném důsledku osamělost. Pro život na izolovaném ostrově však člověk není uzpůsoben.

Lorenzova nedoktrinářská ekologie je velmi aktuální.

Osm smrtelných hříchů civilizace

Autor: Konrad Lorenz
Přeložil: Petr Příhoda

Počet stran: 140
Vazba: vázaná
Formát: 135×205 mm
ISBN: 978-80-7335-828-0
Doporučená cena: 268 Kč

Knihu Osm smrtelných hříchů civilizace vydalo nakladatelství Leda.

O autorovi

Konrad Lorenz byl rakouský zoolog a jeden z nejvýznamnějších přírodovědců 20. století. Po celý život se zabýval studiem chování zvířat a za jeho objevy mu v roce 1973 byla udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu.
Narodil se 7. listopadu 1903 v Altenbergu nedaleko Vídně. Na přání otce, významného rakouského ortopeda, vystudoval medicínu ve Vídni a v New Yorku. Jeho celoživotní vášní byla ale zoologie. Již jako gymnazijní student spolupracoval s vídeňskou zoologickou zahradou. Tamní ředitel mu svěřoval do opatrování zvířata, jež se nechtěla adaptovat na nové podmínky anebo byla poraněná. Lorenzovi se mnoho z nich podařilo vyléčit a některá i rozmnožit. Než se začal věnovat chovatelství a studiu chování zvířat, pracoval jako asistent srovnávací anatomie na univerzitě ve Vídni, ale tato práce ho neuspokojovala. V roce 1940 se mu konečně dostalo oficiální uznání. Byl jmenován profesorem psychologie a ředitelem Ústavu fyziologie na univerzitě v Královci.

Zdroj informací: ScienceWorld

————————————————

Máte obavy z apokalypsy? Pak vás možná uklidní Michael Schellenberger, podle kterého změna klimatu rozhodně neznamená konec světa. A pokud chcete vědět, co se ve skutečnosti skrývá za vzestupem apokalyptického environmentalismu, nenechte si ujít jeho knihu Apokalypsa nebude.

Změna klimatu je skutečná, ale neznamená konec světa. Dokonce to není ani ten největší současný problém životního prostředí.
Michael Shellenberger bojuje za zelenější planetu už celá desetiletí. Pomáhal zachránit poslední nechráněné sekvojové lesy na světě. Je spoluautorem předchůdce amerického politického programu New Green Deal. A vedl úspěšné hnutí vědců a aktivistů za zachování provozu jaderných elektráren, které zabránilo nárůstu emisí.
V roce 2019 se však začaly ozývat hlasy, že „zemřou miliardy lidí“, čímž přispívají k rostoucí nervozitě, která se nyní šíří i mezi mladistvými, a Shellenberger, coby celoživotní aktivista za zlepšení životního prostředí, uznávaný odborník na energetiku a otec dospívající dcery, došel k závěru, že je třeba jasně oddělit vědu od fikce.
Přestože řadě témat se média věnují už desítky let, mnozí z nás stále neznají základní fakta. Emise oxidu uhličitého dosáhly ve většině rozvinutého světa vrcholu už před více než deseti lety a od té doby klesají. Úmrtí následkem extrémního počasí, dokonce i v rozvojových zemích, klesla za posledních čtyřicet let o osmdesát procent. A riziko, že se Země ohřeje na příliš vysokou teplotu, je následkem zpomalujícího růstu populace a ohromného množství zemního plynu čím dál nepravděpodobnější.
Kupodivu právě lidé, kteří nejvíc bijí na poplach ohledně současných problémů, se často nejvíc brání očividným řešením.
Co se doopravdy skrývá za vzestupem apokalyptického environmentalismu? Jsou to silné finanční zájmy. Je to touha po postavení a moci. Ale především je to nutkání určité skupiny údajných ateistů nalézt duchovní naplnění. Takový spirituální impuls může být přirozený a zdravý. Jenže pokud toto nové náboženství hlásá strach bez lásky a vinu bez vykoupení, nedokáže uspokojit naše nejhlubší psychologické a existenciální potřeby.

Apokalypsa nebude

Proč nám škodí environmentální alarmismus
Autor: Michael Shellenberger
Přeložil: David Petrů

Počet stran: 456
Vazba: brožovaná
Formát: 150×212 mm
ISBN: 978-80-257-3769-9
Doporučená cena: 688 Kč

Knihu Apokalypsa nebude vydalo nakladatelství Argo.

Ukázka z knihy

Tato kniha zkoumá, jak a proč došlo k tomu, že tolik z nás začalo považovat důležité, ale zvládnutelné problémy životního prostředí za konec světa, a proč lidé, kteří se k těmto problémům stavějí nejpesimističtěji, obvykle brojí proti jejich nejlepším a nejevidentnějším řešením. Postupně pochopíme, jak lidstvo přírodu nejen ničí, ale také chrání. Na příkladech lidí z různých částí světa a na příkladech živočišných či rostlinných druhů a biotopů, které tito lidé zachránili, si ukážeme, že v reálném světě tvoří ekologický, energetický a ekonomický pokrok jeden provázaný proces. A konečně přináší tato kniha obhajobu určité mainstreamové etiky. Předkládá morální argumenty na podporu sekulárního i náboženského humanismu proti antihumanismu apokalyptických environmentálních hnutí. Doufám, že v jádru často chaotických a matoucích debat o změně klimatu a dalších problémech životního prostředí stále přetrvává touha po oddělení vědeckých faktů od vědecké fikce a také po pochopení konstruktivního potenciálu lidstva. Cílem mé knihy je právě tuto touhu uspokojit. (str. 12)

Nezapomeňte se podívat na celou ukázku.

O autorovi

Michael Shellenberger bojuje už celá desetiletí za zelenější planetu. Pomáhal zachránit poslední nechráněné sekvojové lesy na světě. Je spoluautorem předchůdce amerického politického programu New Green Deal. A vedl úspěšné hnutí vědců a aktivistů za zachování provozu jaderných elektráren, které zabránilo nárůstu emisí. V roce 2019 se však začaly ozývat hlasy, že „zemřou miliardy lidí“, čímž přispívají k rostoucí nervozitě, která se nyní šíří i mezi mladistvými, a Shellenberger, coby celoživotní aktivista za zlepšení životního prostředí, uznávaný odborník na energetiku a otec dospívající dcery, došel k závěru, že je třeba jasně oddělit vědu od fikce.

Zdroj informací: nakladatelství Argo

————————————————

Zajímá vás, jaké má lidstvo vyhlídky do budoucnosti? Kam až nás může zavést technologický pokrok? A pomůže nám překonat hrozby, kterým dnes čelíme? Přečtěte si knihu O budoucnosti, jejímž autorem je Martin Rees.

Budoucnost lidstva na Zemi zásadně závisí na budoucnosti vědy a na tom, jak úspěšně k řešení svých problémů využijeme technologický pokrok. Musíme však myslet racionálně, globálně, kolektivně, optimisticky a dlouhodobě předvídat. Pokrok v biotechnologii, kybernetice, robotice a v rozvoji umělé inteligence – pokud se s ním bude nakládat rozumně – nám umožní pomoci rozvojovým zemím a překonat hrozby, kterým lidstvo čelí – od klimatické změny po jadernou válku. Kniha O budoucnosti nabízí v přístupné a čtivé formě fascinující vhled do sféry nejmodernější vědy a technologie, a to každému, kdo chce porozumět stěžejním problémům, které budou definovat budoucnost lidstva na Zemi i ve vesmíru.

O budoucnosti

Vyhlídky lidstva
Autor: Martin Rees
Přeložila: Jana Krtková

Počet stran: 180
Vazba: brožovaná
Formát: 150×210 mm
ISBN: 978-80-200-3304-8
Doporučená cena: 295 Kč

Knihu O budoucnosti vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Pokroky v medicíně a chirurgii už dosáhly daleko – a vývoj, který můžeme spolehlivě očekávat v dalších desetiletích, bude veleben jako čiré požehnání. Nicméně se spolu s nimi vyostří některé etické problémy – hlavně se aktualizují dilemata týkající se ošetřování a léčby lidí na samém počátku a konci života. Prodloužení našeho zdravého života bude vítáno. Problematičtější ale bude rostoucí propast mezi tím, jak dlouho se budeme ve stáří těšit dobrému zdraví a o jak dlouhou dobu budou lidé schopni prodloužit něčí život extrémními prostředky. Mnozí z nás by si jistě zvolili, že nebudou požadovat resuscitaci, budeme pouze žádat utišující prostředky, jakmile kvalita našeho života a naše prognóza dosáhne určitého minima. Hrozíme se letitého udržování v sevření pokročilé demence – vysávání zdrojů a sympatií ostatních. Obdobně se musíme ptát, zda úsilí zachránit extrémně nedonošená nebo nezvratně poškozená miminka nedošlo až příliš daleko. Na konci roku 2017 se například tým chirurgů pokusil – s nesmírnou oddaností a horlivostí – zachránit nemluvně narozené se srdcem vně těla. (str. 53)

Prohlédněte si celou ukázku.

O autorovi

Martin Rees (1942) je britský astronom. Byl ředitelem Institutu astronomie na univerzitě v Cambridgi. V češtině mu vyšly knihy Náš neobyčejný vesmír, Pouhých šest čísel, Naše poslední hodina a Osudová přitažlivost gravitace (společně s Mitchellem Begelmanem).

Zdroj informací: Kosmas

————————————————

Jak proniká moderní technika do naší společnosti? Co dobrého a špatného přináší? Jak ovlivní současný a budoucí svět umělá inteligence a robotika? Odpovědi na tyto otázky přináší Byron Reese ve své knize Čtvrtý věk.

Blížíme se k velkému obratu v historii!
Díky technologickému pokroku jsme připraveni předefinovat, co znamená být člověkem. Čtvrtý věk nabízí fascinující pohled na umělou inteligenci, robotiku a jejich mimořádné důsledky pro náš druh.
V knize Čtvrtý věk Byron Reese tvrdí, že technologie přetvořila lidstvo jen třikrát v historii:
Před 100 000 lety jsme se naučili používat oheň, což vedlo ke vzniku jazyka.
Před 10 000 lety jsme rozvinuli zemědělství, což vedlo ke vzniku měst a k válčení.
Před 5000 lety jsme vynalezli kolo a písmo, a tento pokrok vedl až ke konstituci národních států.
Nyní jsme na prahu čtvrtého věku, tedy v éře další zásadní změny, kterou přinesly dvě technologie: umělá inteligence a robotika. Čtvrtý věk přináší mimořádné a přehledné informace o tom, jak jsme se dostali do tohoto bodu, a jak – spíše než o čem – bychom měli přemýšlet o tématech, kterým budeme brzy všichni čelit: vědomí strojů, automatizace, zaměstnání, kreativní počítače, radikální prodloužení života, umělý život, etika umělé inteligence, budoucnost válčení, superinteligence a důsledky extrémní prosperity.

Pomocí otázek Jste stroj? či Mohou počítače cítit a prožívat? provede Byron Reese čtenáře celou knihou a zapojí jej do diskuse o špičkové robotice a umělé inteligenci. Poskytne mu rámec a pomocnou ruku, pomocí kterých porozumí, jak se pravděpodobně lidstvo promění a jak bude vypadat další technologický pokrok, jehož jsme všichni součástí.

Čtvrtý věk

Inteligentní roboti, myslící počítače a budoucnost lidstva
Autor: Byron Reese
Přeložil: Jakub Goner

Počet stran: 336
Vazba: brožovaná
Formát: 150×230 mm
ISBN: 978-80-7413-490-6
Doporučená cena: 475 Kč

Knihu Čtvrtý věk vydalo nakladatelství Zoner Press.

O autorovi

Byron Reese komentuje transformační efekt technologií na pracovištích i na společnost jako celek. Píše knihy, které zkoumají, jak umělá inteligence přetváří pracoviště. Převezmou roboti všechnu práci? Vytlačí umělá inteligence lidskou inteligenci? Jsme předurčeni pro budoucnost, ve které budeme pracovat mnohem více za méně peněz?
Futurista, autor a technolog boří děsivé mýty kolem těchto témat a popisuje svět, ve kterém pracovníci používají nové technologie ke zvýšení vlastní produktivity. Byron vysvětluje:

Technologie bude i nadále přetvářet pracoviště. To je pravda. Ale udělá to tím, že učiní lidi cennějšími. Největším problémem zítřka nebude nedostatek pracovních míst, ale nedostatek lidí, kteří by mohli využít všech příležitostí, které technologie nabízí.

Zdroj informací: thinkingheads.com

Zapojte se do našich aukcí, v nichž najdete tyto knihy a mnoho dalších za skvělé ceny.

Která z dnes představených knih vás nejvíce zaujala? Napište nám svůj názor v komentářích.

Doporučení:

Share