Přečtěte si předchozí část!

Když byla Anna ještě uklízečka, neměla ráda ty domy, ve kterých se ani neobtěžovali uklidit si spodní prádlo předtím, než přišla. Ona se totiž docela štítila toho zašmodrchaného prádla, co leželo na zemi u postele, kdo ví proč, nebo pokud ví, Anna si to nechce domýšlet. Kalhotky, v tom horším případě tanga, a mnohdy pánské trenky všech tvarů, velikostí a barev (a vůní). V Anně ty spoďáry způsobovaly pocit méněcennosti.
Ten fakt, že je nechali ležet u postele. To, jak na ni zíraly z podlahy. To, jak je musela zvednout a poskládat. To, že je nemohla ignorovat, což bylo to, co nejvíc chtěla, a to, že oni věděli, že ona je bude muset zvednout, a přitom jim pořád připadalo, že nechat je tam ležet je ta lepší varianta.
Ty spoďáry bylo to všechno, co nesnášela na lidech, kteří měli uklízečku. Ona neměla problém s tím uklidit bordel, i když se třeba jednalo o celý kus chleba, co na zemi ležel čtrnáct dní, od chvíle, kdy odešla, do chvíle, než se vrátila. Ale intimní život obyvatelů domů, ten znát nepotřebovala. Nechtěla vidět barvu a tvary jejich spodního prádla. Nechtěla svoje klienty znát intimně.
Měla pocit, že jí tím dávali najevo, že není člověk jako oni. Necítili před ní žádný stud. Nebylo jim trapné, že někdo úplně cizí bere do rukou jejich intimní místa.
Anna si myslela, že není na jejich úrovni.
Jsi jen uklízečka! křičely modré Ulfovy spoďáry u jeho rozestlané postele.
Ty přece nemáš žádné city! posmívaly se Mariiny černé krajkové kalhotky.
A ty bílé od Amandy se ani neobtěžovaly na ni promluvit.
Když byla Anna ještě uklízečka, měla se spodním prádlem dosti nepříjemný osobní problém.

… pokračování příště…

Veronika Opatřilová

Miluje pečení sušenek a vůni kardamomu, chodí denně do lesa a má jednu kočku, i když by jich rozhodně chtěla víc. Škola ji nikdy nebavila, ale bavily ji jazyky, proto pracuje jako překladatelka ze švédštiny. Píše skoro pořád, občas na blog Sverige.cz o Švédsku, občas povídky a hodně romány. Myslí si, že nejlepším místem pro život je ostrov, jakýkoli, protože kamkoli se člověk podívá, všude uvidí moře.

Její románová prvotina Ostrov žije vyšla v lednu 2021 v nakladatelství Pointa.

Související knihy

Opatřilová, Veronika

Pointa, 2021