Fenomén povinné vojenské služby

uvodni mezi pakarnou
Počátky povinné základní vojenské služby sahají až do konce 18. století. Jaký byl její význam v době normalizace, po roce 1968 nebo počátkem 21. století? Odpovědi hledá právě tato monografie předložením mnoha analýz i reflexí několika generací.

Kolektivní monografie je věnována zkoumání reflexe dnes již neexistujícího institutu povinné prezenční vojenské služby v širším časovém záběru od nástupu tzv. normalizace v Československu po roce 1968 až do plné profesionalizace české armády v roce 2004. Základní vojenská služba představovala od konce 18. století jeden z důležitých mechanismů fungování moderních evropských národnostních států, jehož prostřednictvím chtěla vládnoucí moc disciplinovat, indoktrinovat, socializovat a v případě ohrožení mobilizovat své občany k obraně stávajícího společenského řádu. Předkládaná kniha se snaží najít odpověď na otázku, do jaké míry byla tato mocenská ambice v druhé polovině 20. a na počátku 21. století úspěšná, a to prostřednictvím analýzy aktérské reflexe
zástupců několika generací mužů, kteří byli nuceni v této době povinnou vojnu absolvovat.

Mezi pakárnou a službou vlasti

Základní vojenská služba (1968–2004) v aktérské reflexi
Autor: Jiří Hlaváček (ed.)

Počet stran: 448
Vazba: flexi
Formát: 163×246 mm
ISBN: 978-80-200-3332-1
Doporučená cena: 495 Kč

Knihu Mezi pakárnou a službou vlasti vydalo nakladatelství Academia.

Ukázka z knihy

Je však potřeba se ptát, zda, případně do jaké míry lze uvedené charakteristiky dominantní maskulinity vztahovat i na období před rokem 1989. Jelikož dobová (předlistopadová) teoretická debata
o heterosexuální maskulinitě v českém kontextu samozřejmě chybí, využiji zde přístup Libory Oates-Indruchové, která pracuje s modely či standardy maskulinit, jež vycházejí z relevantní západní literatury. Prvním modelem je maskulinita středostavovská, definovaná soutěživostí, ambicemi, emocionální zdrženlivostí spojovaná s prací, úspěchem, morální integritou. Druhým typem je maskulinita „dělnická“, již charakterizuje bezprostřední agresivní styl chování. Třetí model pak reprezentuje „nový muž“, typ jemnější, emocionálnější. Citovaná autorka zdůrazňuje, že v období státního socialismu převažoval právě první, středostavovský typ maskulinity, ovšem s posunem ve smyslu třídních konotací, jelikož byl spojován s dělnickou třídou. Maskulinitu dělnické třídy, „machistickou“ (druhý typ) autoritativní ideologický diskurs marginalizoval, hegemonní se tak stala maskulinita „střední třídy“. Tlak na heteronormativitu, jako další princip hegemonní maskulinity uváděný výše, byl v období státního socialismu navíc součástí „boje proti různorodosti“ a obav vládnoucí moci ze všech „identit, jež by ohrožovaly heteronormativní řád společnosti a zpochybňovaly ideologické základy státního socialismu“.

Prolistovat si můžete celou ukázku.

Editor

Mgr. Jiří Hlaváček, Ph.D., působí jako výzkumný pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i., je zařazen v Oddělení sociálních a kulturních dějin a v Centru orální historie. Jeho odborné zaměření jsou militární dějiny, paměťová studia, orální historie, metody kvalitativního výzkumu, dějiny každodennosti a institucionální dějiny. Vystudoval Fakultu humanitních studií na UK, působil jako externí a posléze interní vyučující tamtéž i jako vědecko-pedagogický pracovník na Katedře historických věd Fakulty humanitních studií UK. Sepsal mnoho odborných článků, jako editor se podílel na monografii Mezi státním plánem a badatelskou svobodou: Československá etnografie a folkloristika ve vzpomínkách pamětníků. V dalších monografiích působil jako autor některých kapitol: Ztracený čas, který z tebe udělá chlapa!?, Každodenní interakce a rituály vojáků základní služby a další.

Zdroj informací: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v.v.i.


Nakladatelství Academia vzniklo v roce 1953 původně jako nakladatelství Československé Akademie věd. Název Academia nese od roku 1966. V současné době zaujímá Academia svou ediční činností přední místo mezi nakladatelstvími České republiky. V edičním programu se zaměřuje na vydávání publikací ze všech vědních oborů. Academia vydává původní vědecké monografie a práce českých vědců, díla klasiků vědy, překlady zahraničních autorů, populárně naučnou literaturu, literaturu faktu, encyklopedie, slovníky, jazykové učebnice, příručky a vysokoškolské učebnice, ale také kvalitní českou i překladovou beletrii. V nakladatelství dále vychází populárně naučný časopis Živa.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizeMezi pakárnou a službou vlasti
Základní vojenská služba (1968–2004) v aktérské reflexi

(ed.) Hlaváček, Jiří

Academia, 2022

Napsat komentář