Přinášíme vám ukázku z knihy Pohádka o upajdách,
kterou vydalo nakladatelství Jan Vašut.

KAPITOLA DVACÁTÁ ŠESTÁ
… je o tom, jak to šplouchlo a Karmela byla tatam

Velký šplouch

Ráno si přivstaly a po snídani vyrazily strhnout hráz. Nebyl čas otálet. Věděly, že až se Karmela vzbudí, bude toužit po odvetě!
„Čok čok jé, co to tu jééé?“ podivovaly se veverky a hopsaly po tom vodním veledíle. „To tady včera nebylo! Že by nová houpačka?“ Než je stačily upajdy chytit za kožíšky, udělaly veverky hop a bylo odstartováno.

Věci se pak děly jak ve zrychleném filmu. Když o tom upajdy druhý den vyprávěly tolstolobikovi, skákaly si navzájem do řeči: „Takhle to nebylo, nejdřív přece…“ Každá to prostě viděla trošku jinak.
Jediný, kdo se nemohl dohadovat, jak se to od začátku seběhlo, byly veverky. Napružená větev je odmrštila až za druhou louku. Než pak doskákaly zpátky, byla už Karmela vyšplouchnutá. Ale veverky nelitovaly, let se jim líbil! Navíc jsou vděčné posluchačky, takže vydržely všechny verze toho příběhu.
I ony měly o čem vyprávět: „To byl let! Nádhera!“ a převyprávěly to taky pro jistotu hned třikrát. Upajdy tak měly do zásoby další tři příběhy o létajících veverkách. Věřily, že to musel být zážitek, vždyť i ten start, ten stál za to! Rozhodně to taky musí zkusit, až bude víc času.
Co všechno se tedy seběhlo od chvíle, kdy veverky objevily novou atrakci a odletěly? Pokusím se převyprávět to tak, jak to nejspíš šlo za sebou. Jestli jste to slyšely od někoho trošku jinak, tak se nenechte plést a vyprávějte to dál po svém.
Jakmile veverky nabraly rychlost a výšku a zmizely do svého příběhu, zvedla se obrovská vlna. Profrčela polosuchým korytem potoka. Do půlky kopce, kde bydlela Karmela, vtrhla bez klepání. O druhou půlku kopce jen lehce zavadila pravým šosem. Nakonec se ten vlněný kabát zakousl do břehů víc, než čekaly. Brstanbída má ale naštěstí jeskyni výš než Karmela, a tak jí konec toho kabátu jenom trošku přerovnal schůdky.
Když se celá vlna nasoukala do Karmeliny jeskyně, nedělo se chvilku vůbec nic. Pro upajdy ta chvilka trvala, než bys napočítal do pěti. Brstanbídě se zdála mnohem delší, a tak se rozhodla, že zasáhne malým kouzlem. Strčila do vody prst a umíchala na hladině proud. Z proudu vytočila vír a do něho pak jednou opatrně a jednou mohutně foukla. Vír vypadal jak ve vodě roztočený prázdný pohár. Vpochodoval do jeskyně za vlnou a vytáhl ji za rukáv ven. Na hřbetě vlny seděla Karmela jak na zádech rozzuřeného býka, držela ji za límec jako býka za rohy a strašně u toho vřískala: „Tohleto si někdo šeredně odskáče!“ (str. 116–117)

—————————-

Prohlédněte si další ukázky.

—————————-

Marcela Šedivá

První upajdí příběh Marcely Šedivé nese název Tobogan a vypráví o malých upajdách žijících na břehu řeky, které mají kamaráda tolstolobika a pomáhají víle. Příběh vyšel v roce 2000 a je určen dětem mladšího školního věku.

Samostatné rodinné nakladatelství Jan Vašut vzniklo v roce 1997. Nakladatelskou rodinu Vašut tvoří nejen Jan a Lenka Vašutovi, ale také tým spolupracovníků. Každá z knih projde rukama redaktorky paní Dagmar Burešové a korektora pana Miloše Rosůlka. O to, jak bude kniha vypadat, se stará grafik a sazeč pan Michal Neděla. Aby se knihy dostaly do regálů knihkupectví a ke čtenářům, zajišťuje obchodník pan Petr Vrána. Kromě nich spolupracuje nakladatelství také s mnoha překladateli a odbornými lektory.

Související knihy

Šedivá, Marcela

Jan Vašut, 2021