Memoárová kniha českého národně socialistického politika a novináře Jóži Davida (1884–1968) evokuje jeho prožitky z dramatického a tragicky osudového desetiletí 1938–1948, kdy byl přímým účastníkem a často i spoluaktérem převratných historických dějů, politických a společenských procesů. Ve svých vzpomínkách zpřítomňuje čtenáři soumračné období pomnichovské druhé republiky, prostředí formujícího se domácího odboje na počátku německé okupace, činnost československé odbojové expozitury v Jugoslávii v letech 1939–1941 a v Palestině v roce 1941, nebezpečnou plavbu z Egypta do Anglie podél celé Afriky na přelomu let 1941–1942, každodenní život a činnost československých exulantů ve válečném Londýně, stále ohrožovaném německými nálety, a posléze zákulisí boje demokratických politických sil s komunisty v prvních poválečných letech, vrcholícího únorovým převratem roku 1948 a nastolením totalitního režimu v Československu. Vedle autentického svědectví podává i vlastní hodnocení historických událostí a lidí uprostřed nich, přičemž často konfrontuje své bezprostřední dobové dojmy a názory s postoji, k nimž dospěl s odstupem let. A jako přesvědčený demokratický socialista tvrdě kritizuje politiku československých komunistů a jimi nastolenou poúnorovou diktaturu.

Vzpomínky na deset let po Mnichovu (1938–1948)

Autoři: Josef David, Josef Tomeš (ed.), Richard Vašek (ed.)

Počet stran: 372
Vazba: vázaná
Formát: 155×235 mm
ISBN: 978-80-7422-816-2
Doporučená cena: 409 Kč

Knihu Vzpomínky na deset let po Mnichovu (1938–1948) vydalo Nakladatelství Lidové noviny.

Ukázka z knihy

Poprvé jsem Jóžu Davida uviděl na jaře 1946. Zvědavý gymnazista chtěl slyšet předvolební projev. Některé jiné kandidáty jsem už poznal, byli většinou útoční, nijak zvláštní „táboroví řečníci“. David na mne působil jinak. Nerozčiloval se, nebo jen málo, spíše vyzýval k přemýšlení a následným činům. Poválečné Československo potřebovalo rozmyslnou politiku a David chtěl být jedním z jejích tvůrců.

Patřil k těm, kteří se po první světové válce přímo zasloužili o zrod československého státu. Srostl s ním, byl z politiků, kteří kultivovali jeho demokratický systém. Koncem třicátých let se podílel na přípravě obrany státu, jemuž hrozila válka a zničení. Porozuměl důsledkům jeho mezinárodního osamocení, existenční kapitulantství však odmítal. Osvědčil to po německém okupačním úderu na jaře 1939. Nemohl se smířit s ničením národa v německo-nacistickém protektorátu. (str. 5)

***

Slováci přiletěli do Moskvy po potlačeném slovenském povstání. Později přiletěl z Podkarpatské Rusi generál Hasal, který byl v Londýně a byl poslán vládou na Podkarpatskou Rus organizovat naše vojenské části.

Komunisté přišli s vypracovaným programem pro republiku; bylo vidět, že jsou řádně připraveni, a byla chyba, že londýnská delegace nemohla předložit svůj vlastní program. Jednání bylo úmorné, rozčilující, poněvadž komunisté žádali přijetí programu beze změn. Několikráte se zdálo, že se porady rozbijí , a dvakráte jsme z nich také odešli. Když jsme po nepěkném útoku Kopeckého na dr. Stránského (Kopecký kritizoval ostře psaní Lidových novin, a vytkl dokonce Stránskému jeho židovský původ) opustili místnost, přišel za mnou Gottwald do šatny a prosil, abychom se vrátili, že Vašek je blázen, že jeho slova nelze brát vážně. (str. 154)

Pokračujte na celou ukázku včetně černobílých fotografií.

 O autorovi

Josef David (1884–1968) pracoval před 1. světovou válkou jako novinář. Za války bojoval na ruské frontě, roku 1915 padl do zajetí a stal se spoluorganizátorem čs. legií v Rusku. S nimi se zúčastnil i takzvané sibiřské anabáze. V první republice byl členem Čs. obce legionářské (ČSOL) a jejím tajemníkem v letech 1921–31. Současně pracoval jako poslanec Národního shromáždění za národně socialistickou stranu. Byl znám levicovými postoji a od počátku 20. let byl stoupencem uznání sovětského Ruska. Po okupaci v březnu 1939 odešel do exilu a od roku 1941 působil ve Velké Británii ve Státní radě. Od roku 1945 do května 1948 byl poslancem a předsedou Národního shromáždění a členem předsednictva národněsocialistické strany. Svým postojem přispěl v únoru 1948 ke vzniku komunistického režimu, po volbách v květnu 1948 odešel z politického života.

Zdroj informací: Česká televize

Nakladatelství Lidové noviny vzniklo v roce 1993 v deníku Lidové noviny. Tento původ do jisté míry předurčil vydavatelský směr NLN. Tituly a projekty mají převážně odborný, vzdělávací a informační charakter s důrazem na mimořádnou náročnost, kvalitu a novost obsahu i zpracování. Nakladatelství se cítí odpovědné za obsah textů, které připravuje, i za myšlenky, které svou prací podporuje. Je pro něj důležité správné a bohaté užívání českého jazyka a váží si toho, že s ním spolupracuje řada vynikajících odborníků.

Související knihy

Tomeš, Josef - Vašek, Richard

Nakladatelství Lidové noviny, 2022