Román s názvem Toxická láska autorky Saskie Noortové vydalo na počátku letošního roku nakladatelství Metafora. Není to první kniha této nizozemské královny thrilleru přeložená do češtiny, tou byl román Stromboli. Nicméně se domnívám, že Toxická láska zasáhne mnohem větší okruh čtenářů.

Nevypráví totiž jen o těžkém vyrovnávání se s rozpadem rodiny. Líčí tragický příběh ženy, která se snaží znovu najít sebeúctu a možná i lásku muže. Ale vše navíc popisuje z pohledu své patnáctileté dcery Lies. Dívky, jež si nejen těžce zvyká na střídavou péči rodičů a novou partnerku svého otce, ale současně také sama prochází první láskou.

Moje máma s takovým debilem a mluví o nás. To je nechutný. Všechno se pokazilo, když rodiče přivedli do rodiny cizí lidi. (str. 71)

Aby toho nebylo málo, Liesina matka odejde z domu a už se nikdy nevrátí zpět. Co se stalo? Proč opustila svoje děti? Lies se tomu rozhodne přijít na kloub, ale vypadá to, že je jediná, kterou zajímá pravda. Podaří se jí tvrzení, že její matka nespáchala sebevraždu, dokázat? A není to příliš velké sousto na patnáctiletou dívku?

Všechno je tak zamotaný. Zlobím se na něj, jak jsem se nikdy nezlobila, ale zároveň se mu chci vyplakat na rameni. Chci, aby mi rozuměl. Aby mě bral vážně. Jsem jeho dcera, ale už nejsem malý dítě. (str. 165)

Příběh poukazuje na to, jak snadno se člověk může stát na jiné osobě nezdravě závislý. Jak je jednoduché rozdávat rady druhým (matka je psycholožka), ale sám se podle nich nedokázat řídit. Že obstát ve vztahu nedokáží všichni a že i ta největší náklonnost se může změnit v děsivou nenávist, která je při své eskalaci stejně slepá jako láska.

Dohromady to však není jen psychologické rodinné drama, ale kriminální thriller, v němž se střídá dvojí vyprávění: matky (především z deníkových záznamů) a dcery. Vůbec není vidět, jakým způsobem ve věci koná policie – kromě výslechů rodiny. Přesto čtenář není ochuzený a napětí postupně stoupá. V hlavě mu stále víří otázky: Jak může dívka obstát, když jejím názorům nikdo nenaslouchá? Nebude ji to nakonec také stát život?

Toxická láska patří ke knihám, u nichž netrpělivější povahy nahlédnutím na poslední stanu zjišťují, zda hlavní hrdinka přežije. A i když by se dalo říct, že autorka už na samém začátku odhalila všechny karty a že je tudíž jasno, není to v žádném případě nuda. A závěr je opravdu překvapivý!

Román není nijak náročným čtením, a pokud si čtenář udělá čas, tak jde o jednohubku na jedno odpoledne. Ale současně vyvolává mnoho otázek – především, co je a co není zdravé ve vztahu a zda si je možné uvědomit včas, co nám prospívá a co nás ničí. A možná není od věci přečíst si knihu se svým dospívajícím dítětem (pokud tedy takové doma máte) a pak si o tom spolu povídat…

Související knihy

Toxická láska
V patnácti by člověk neměl hledat matčina vraha.

Noort, Saskia

Cosmopolis, 2022