Kdyby tak Poslední kabriolet uměl mluvit…

kab
Přátelství, láska, zklamání, morální zásady, válka, dospívání, nostalgie a všudypřítomný zelený kabriolet Císařovna. I tak by se dala popsat úspěšná kniha Antona Myrera Poslední kabriolet.

Poslední kabriolet (v originále The Last Convertible) napsal americký autor Anton Myrer už v roce 1978. V roce 2012 vychází znovu, tentokrát v limitované edici u nakladatelství BB/art, a to hned ve dvojím provedení. Čtenáři si mohou vybrat, zda dají přednost obálce od Michaela Rittsteina či od Karla Jerie; oba jsou zkušení čeští výtvarníci.

Kniha vypráví příběh pěti nerozlučných přátel, popisuje jejich životy na harvardské univerzitě, ale i na válečných frontách během druhé světové války. Sleduje, jak se ze zbrklých mladíků stávají zodpovědní muži, manželé, rodiče.

Z hlavního hrdiny George je dnes už postarší pán, který miluje své děti, respektuje svou ženu, ale ze všeho nejvíc pro něj znamená zelený kabriolet, auto, které získal neobyčejným způsobem. Abychom zjistili, jak se k němu dostal, musíme se vrátit zpátky v čase do doby, kdy mladý a nezkušený začínal studovat na Harvardu, do čtyřicátých let dvacátého století.

Do vzpomínání se náš hrdina pouští kvůli Ronovi, mladíkovi, který si chce vzít jeho dceru Peg, ale není si jistý, zda není také Georgovým potomkem. Když se totiž zeptal své matky Chris, kdo je jeho pravý otec, poslala ho bez váhání právě za Georgem. Proč? Možná, že je Ronova obava oprávněná.

George Virdone býval celkem smutný chlapec, dokud nepřišel na Harvard a nepoznal čtyři kamarády, kteří mu změnili život. Jean-Jean, Russ, Dal a Terry mu hned padli do oka. Stalo se z nich pět pistolníků, ke kterým neodmyslitelně patřilo i jedno auto, Jean-Jeanův zelený kabriolet, kterému nikdo neřekl jinak než Císařovna. Ta sloužila vždy tomu, kdo ji zrovna potřeboval, proto se na postu jejího majitele postupně vystřídalo všech pět pistolníků.

Bohužel přišla válka a pistolníci museli ze dne na den dospět a stát se zodpovědnými muži. Bouřlivý studentský život se ztratil v nenávratnu a vystřídal ho boj o holý život. I v těch nejtěžších chvílích si ale zůstávali věrni a pravidelně si psali. Proto je část vyprávění z války tvořena právě dopisy, které si přátelé posílali. Každý z nich měl trochu jiný styl psaní. Například Russ neustále vtipkoval, u čtení jeho dopisů se musíte pořád smát, přestože to, o čem píše, ve skutečnosti vůbec není k smíchu.

Kniha je rozdělená na 5 částí – Závod s měsícem, Bez tebe ani krok, Radši teď nikam nechodím, Kde konec je těm dnům a Serenáda v modrém. Každá z nich se ještě člení na několik kapitol. Na celý děj se díváme očima George, prožíváme s ním chvilky štěstí, když je obklopen kamarády, chvilky smutku, když je sám a neví, kudy kam, ale i chvíle strachu, když leží během války v zákopu a připravuje se na útok.

Poslední kabriolet je právem považován za součást nesmrtelných děl americké prózy. Říká se, že kdo ho jednou přečte, nikdy na něj nezapomene.

Doporučení:
Share

Související knihy

zobrazit info o knizePoslední kabriolet

Myrer, Anton

BB/art, 2012

Kdyby tak Poslední kabriolet uměl mluvit… - DISKUZE

Počet reakcí: 2
  1. weru napsal:

    Naprosto perfektní kniha. Občas zbytečně lehce zdlouhavá, ale každou tu pasáž miluji. A mohu jen potvrdit, nikdy nezapomenu, co v té knize bylo…

  2. Alena Badinová ABA napsal:

    Poslední kabriolet mám moc ráda! Kdysi mi ho doporučila sestra. Na otázku: “ Kde už jsi?“jsem jí odpověděla: “ No, už čtu, jak mu vypráví, kdo je jeho táta..“ To se mi sestra smála :D vždyť o tom je celá knížka…Jenže to já ještě netušila. ;)
    Vždycky se k ní ráda vracím.

Napsat komentář